MARIE HRUŠKOVÁ: Památné stromy

Stromy jsou organizmy dokonale přizpůsobené svému prostředí. Vytvářejí porosty – doubravy, bučiny, olšiny, smrčiny ad.– a jen výjimečně se vyskytují osamoceně. Např. památnému zdeformovanému dubu poblíž Nového Strašecí, u stochovského kostela, se říká Svatováclavský. Z nedalekých Lán k němu dojížděl T. G. Masaryk. K nejslavnějším patří dub v Peruci (viz obr. obrázek), kde kníže Oldřich údajně našel pradlenu Boženu. „Bratrská lípa“ v Kunvaldu vznikla srůstem tří ratolístek (symbolů víry, naděje a lásky), které tu zasadili čeští bratři v den loučení s vlastí. Památný buk v Třebívlicích byl svědkem Goethovy lásky k Ulrice.

Knihu uzavírá kapitola, v níž se autorka, povoláním botanička, pozastavuje nad necitlivým zacházením se stromy, a dále mapka památných stromů, z níž je patrné, že Čechy jsou zpracovány podrobněji než Morava.