Kdo čte Vesmír?

Na čtenářskou anketu uveřejněnou v devátém čísle loňského ročníku Vesmíru odpovědělo celkem 455 čtenářů ¹⁾ , z nichž 341 bylo mužů – tedy značná převaha „silnějšího“ pohlaví, což by mohl být ale jen pouhý odraz rozložení sil ve vědeckých kruzích. I když asi ne tak docela, protože převažují ti, kteří se narodili mezi léty 1971 a 1978, jinými slovy vysokoškolští studenti, a mezi těmi již takový nedostatek žen není. Velmi výrazné zastoupení studentů – 117 (viz obr. obrázek) – nás potěšilo. Proti anketě z roku 1991, v níž nejvíce respondentů bylo mezi třicátníky až pětatřicátníky, se toto maximum posunulo o dobrých deset let. Znamená to, že Vesmír je přístupnějším informačním zdrojem pro ty studenty, kterým „pouhé“ školní znalosti nestačí a chtějí vědět něco víc?

Anketa ukázala, že např. více než 33 % respondentů žije v Praze. I když můžeme předpokládat vyšší koncentraci vysokoškolských studentů a vysokoškolsky vzdělaných lidí v hlavním městě, je to důvodem k zamyšlení.

Očekávaná byla převaha vysokoškoláků (268) nad středoškoláky (145) a čtenáři se základním vzděláním (42), ale také vysoký počet (236) přírodovědně zaměřených čtenářů (technické vzdělání 108, humanitní 30, umělecké 4, všeobecné 53, jiné 15).

Většina odpovídajících (329) si časopis předplatilo přímo u administrace Vesmíru (a tedy na rozdíl od mnoha knihoven se chová ekonomicky). 292 respondentů považuje cenu Vesmíru za přiměřenou. Pouze 22 čtenářů uvedlo, že je Vesmír drahý v porovnání s ostatními periodiky, naopak pro 99 čtenářů je levný a pro dalších 20 je levný v porovnání s ostatními časopisy.

Téměř všichni (427) účastníci ankety čtou Vesmír pravidelně. Převažuje (250) hodnocení, že si Vesmír udržuje přibližně stále stejnou úroveň, pro 165 respondentů úroveň Vesmíru stoupá, pro 19 klesá. Pro většinu (275) je odborná úroveň článků přiměřená, ostatní považují příspěvky buď za příliš odborné (5), nebo příliš populární (15), anebo za příliš odborné jen některé (155).

Jako jedny ze zásadních byly pro nás otázky směřující na úroveň a kvalitu jednotlivých rubrik Vesmíru, na zastoupení různých vědních oborů ve Vesmíru (viz obr. obrázek a obrázek) a nakonec také přímé hodnocení jednotlivých článků. Jako nejlepší článek roku byla uvedena řada příspěvků, většina z nich však získala pouze jeden či dva hlasy. Obdobně tomu bylo i u „hlasování“ pro články nejméně zdařilé; často však rubrika nejméně zdařilý článek roku zůstala nezodpovězena. Mnoho článků s nižším počtem hlasů se octlo v obou tabulkách. V obrázcích obrázek a obrázek jsou uvedeny pouze články, pro něž se vyslovilo pět a více čtenářů.

321 odpovídajících považuje úroveň jednotlivých čísel za vyrovnanou, 263 slouží Vesmír hlavně k získávání všeobecného přehledu, 427 jej čte pravidelně, 207 jej čte úplně celý, 220 čte jen vybrané části, 419 si uchovává starší čísla delší dobu a 274 respondentům nevadí, pokud něčemu ve Vesmíru nerozumí. Z konkrétních připomínek vyplývá, že většinou je velmi vítán slovníček méně známých termínů (358).

209 účastníků ankety nejvíce oceňuje fotografie, 129 schémata, grafy a mapky, a 55 kresby a kreslené vtipy. Vesmír by se většině respondentů (286) v celobarevném provedení nelíbil. S grafickou úpravou časopisu je spokojeno 412 odpovídajících a 333 vyhovuje i současný rozsah Vesmíru, 5 pokládá Vesmír za příliš rozsáhlý, 117 by naopak uvítalo více stran, než kolik jich je dosud. Na monotematická čísla 251 říká ano, 204 ne. Pro občasný dlouhý, přehledný a shrnující článek se vyslovilo 385 odpovědí. Ročníkový věcný rejstřík by většině (308) vyhovoval, o samostatně vydávaný věcný a jmenný rejstřík posledních deseti let však respondenti projevili již menší zájem (188). Výrazně nezaujala ani možnost WWW stránky – 57 je pro, 102 proti, 119 neví a 179 sice souhlasí, ale nemá přístup na Internet.

Všem čtenářům, kteří se ankety zúčastnili, děkujeme.