Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

O krok blíže k Enterprise

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 209, 1996/4

... V ohromné směšovací komoře se opět štěpila energie. Slyšel také hluboký tepavý zvuk, jako by uvnitř uvěznili hrom. Pro krytí současného výkonu vstupovala do směšovací komory jen mikroskopická množství hmoty a antihmoty, a anihilace množství velikosti špendlíkové hlavičky bude stačit, aby zásobila energií raketové motory tak, jak to už brzy bude požadovat kapitán ...

Gene Roddenberry: Star Trek, Hrozba z vesmíru, Baronet, Praha 1993

Vzrušený zájem veřejnosti vzbudila zpráva o devíti atomech antivodíku, které vyrobil a detektoval tým fyziků z Jülichu, Erlangenu, Darmstadtu a Janova v CERN, pod vedením prof. Waltera Oelerta. Potkat pozitrony nebo antiprotony samotné je dnes triviální — CERN má urychlovače, kde se jich již léta prohánějí mraky. Dohromady, v podobě antivodíku, je však nikdo až do září minulého roku neviděl.

Tým Prof. Oelerta využil prstenec LEAR (Low Energy Antiproton Ring), který slouží k experimentům s relativně pomalými antiprotony. Do cesty antiprotonům v tomto prstenci byl foukán tenký paprsek xenonu. Elektromagnetická interakce antiprotonů s xenonovými atomy vedla občas ke vzniku elektron-pozitronového páru. V obzvláště žádoucím a bohužel řídkém případě pak pozitron vylétal s rychlostí tak blízkou antiprotonu, že s ním mohl vytvořit vázaný stav — neutrální antivodíkový atom. Tomu však nezbýval život ani jepičí. Zhruba po deseti metrech letu, když mohl díky své neutralitě ignorovat dipólové magnety nutící antiprotony do nekonečných oběhů v LEAR, čekalo atom prodírání křemíkovým detektorem, kde přišel o svůj pozitron. Zastavený pozitron zahynul v záblesku anihilace, jejímž svědkem se staly okolostojící NaI-detektory. Antiprotonu bylo dovoleno letět o (měřenou) chvíli dále, ovšem pod dozorem magnetického spektrometru. „Špiclování“ všech jmenovaných detektorů pak dovolilo odlišit popsané antivodíkové historie od mnoha jiných, méně zajímavých událostí. Čtenář pídící se po detailech je najde v preprintu CERN-OPEN-96-001 (běžně dostupném přes síťovou počítačovou službu www.cern.ch) a v následném článku v Phys. Lett. B.

A tak už máme antivodík. Nebude snad dlouho trvat a podaří se na něj udělat lahvičku (CERN má spoustu zkušeností s magnetickými lahvičkami na antiprotony), prozkoumat jeho vlastnosti a potvrdit, že jsou stejné, jako má vodík. Daleko větší vzrušení by ovšem způsobilo, kdyby se ukázalo, že symetrie mezi částicemi a antičásticemi není úplná... Je krásné, že máme antivodík, a je krásné, že zase něco z fyziky zcela fundamentální a (dosud) nepraktické stálo novinářům (např. v časopise Týden 5/96) za zmínku. K Enterprise je však bohužel ještě daleko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Jiří Dolejší

 

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...