Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

O krok blíže k Enterprise

 |  5. 4. 1996
 |  Vesmír 75, 209, 1996/4

... V ohromné směšovací komoře se opět štěpila energie. Slyšel také hluboký tepavý zvuk, jako by uvnitř uvěznili hrom. Pro krytí současného výkonu vstupovala do směšovací komory jen mikroskopická množství hmoty a antihmoty, a anihilace množství velikosti špendlíkové hlavičky bude stačit, aby zásobila energií raketové motory tak, jak to už brzy bude požadovat kapitán ...

Gene Roddenberry: Star Trek, Hrozba z vesmíru, Baronet, Praha 1993

Vzrušený zájem veřejnosti vzbudila zpráva o devíti atomech antivodíku, které vyrobil a detektoval tým fyziků z Jülichu, Erlangenu, Darmstadtu a Janova v CERN, pod vedením prof. Waltera Oelerta. Potkat pozitrony nebo antiprotony samotné je dnes triviální — CERN má urychlovače, kde se jich již léta prohánějí mraky. Dohromady, v podobě antivodíku, je však nikdo až do září minulého roku neviděl.

Tým Prof. Oelerta využil prstenec LEAR (Low Energy Antiproton Ring), který slouží k experimentům s relativně pomalými antiprotony. Do cesty antiprotonům v tomto prstenci byl foukán tenký paprsek xenonu. Elektromagnetická interakce antiprotonů s xenonovými atomy vedla občas ke vzniku elektron-pozitronového páru. V obzvláště žádoucím a bohužel řídkém případě pak pozitron vylétal s rychlostí tak blízkou antiprotonu, že s ním mohl vytvořit vázaný stav — neutrální antivodíkový atom. Tomu však nezbýval život ani jepičí. Zhruba po deseti metrech letu, když mohl díky své neutralitě ignorovat dipólové magnety nutící antiprotony do nekonečných oběhů v LEAR, čekalo atom prodírání křemíkovým detektorem, kde přišel o svůj pozitron. Zastavený pozitron zahynul v záblesku anihilace, jejímž svědkem se staly okolostojící NaI-detektory. Antiprotonu bylo dovoleno letět o (měřenou) chvíli dále, ovšem pod dozorem magnetického spektrometru. „Špiclování“ všech jmenovaných detektorů pak dovolilo odlišit popsané antivodíkové historie od mnoha jiných, méně zajímavých událostí. Čtenář pídící se po detailech je najde v preprintu CERN-OPEN-96-001 (běžně dostupném přes síťovou počítačovou službu www.cern.ch) a v následném článku v Phys. Lett. B.

A tak už máme antivodík. Nebude snad dlouho trvat a podaří se na něj udělat lahvičku (CERN má spoustu zkušeností s magnetickými lahvičkami na antiprotony), prozkoumat jeho vlastnosti a potvrdit, že jsou stejné, jako má vodík. Daleko větší vzrušení by ovšem způsobilo, kdyby se ukázalo, že symetrie mezi částicemi a antičásticemi není úplná... Je krásné, že máme antivodík, a je krásné, že zase něco z fyziky zcela fundamentální a (dosud) nepraktické stálo novinářům (např. v časopise Týden 5/96) za zmínku. K Enterprise je však bohužel ještě daleko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Jiří Dolejší

 

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...