Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Pastičky na geny

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 709, 1996/12

Myš je údajně výhodná pro studíum genetiky člověka: myš a člověk mají přibližně stejný počet genů, genom přibližně stejně veliký a geny na chromozomech zhruba stejně uspořádané. Existující knokautované myší vykazují symptomy velice podobné těm, které se projevují u lidí s chybějícím příslušným genem. Existuje již na 400 kmenů knokautovaných myší. S jejich „vývojem“ je však spojeno nesmírné úsilí - vyvinout myš, které schází gen p53, trvalo 3 roky! Texaská společnost Lexicon Genetics tvrdí, že vyvinula technologii (tzv. homologní rekombinaci), jak vytvářet myší mutanty na běžícím pásu. Ke každému genu chtějí vyrobit zhruba 5 kmenů - některé s genem jen poškozeným, jiné s genem chybějícím. Domnívají se, že by během 5 let vyrobili 500 000 kmenů! (New Sci. 152, No. 2052, str. 22)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Xenie Trávníčková

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné