Pastičky na geny

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 709, 1996/12

Myš je údajně výhodná pro studíum genetiky člověka: myš a člověk mají přibližně stejný počet genů, genom přibližně stejně veliký a geny na chromozomech zhruba stejně uspořádané. Existující knokautované myší vykazují symptomy velice podobné těm, které se projevují u lidí s chybějícím příslušným genem. Existuje již na 400 kmenů knokautovaných myší. S jejich „vývojem“ je však spojeno nesmírné úsilí - vyvinout myš, které schází gen p53, trvalo 3 roky! Texaská společnost Lexicon Genetics tvrdí, že vyvinula technologii (tzv. homologní rekombinaci), jak vytvářet myší mutanty na běžícím pásu. Ke každému genu chtějí vyrobit zhruba 5 kmenů - některé s genem jen poškozeným, jiné s genem chybějícím. Domnívají se, že by během 5 let vyrobili 500 000 kmenů! (New Sci. 152, No. 2052, str. 22)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Xenie Trávníčková

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné