Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Pastičky na geny

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 709, 1996/12

Myš je údajně výhodná pro studíum genetiky člověka: myš a člověk mají přibližně stejný počet genů, genom přibližně stejně veliký a geny na chromozomech zhruba stejně uspořádané. Existující knokautované myší vykazují symptomy velice podobné těm, které se projevují u lidí s chybějícím příslušným genem. Existuje již na 400 kmenů knokautovaných myší. S jejich „vývojem“ je však spojeno nesmírné úsilí - vyvinout myš, které schází gen p53, trvalo 3 roky! Texaská společnost Lexicon Genetics tvrdí, že vyvinula technologii (tzv. homologní rekombinaci), jak vytvářet myší mutanty na běžícím pásu. Ke každému genu chtějí vyrobit zhruba 5 kmenů - některé s genem jen poškozeným, jiné s genem chybějícím. Domnívají se, že by během 5 let vyrobili 500 000 kmenů! (New Sci. 152, No. 2052, str. 22)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Xenie Trávníčková

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...