Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Pastičky na geny

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 709, 1996/12

Myš je údajně výhodná pro studíum genetiky člověka: myš a člověk mají přibližně stejný počet genů, genom přibližně stejně veliký a geny na chromozomech zhruba stejně uspořádané. Existující knokautované myší vykazují symptomy velice podobné těm, které se projevují u lidí s chybějícím příslušným genem. Existuje již na 400 kmenů knokautovaných myší. S jejich „vývojem“ je však spojeno nesmírné úsilí - vyvinout myš, které schází gen p53, trvalo 3 roky! Texaská společnost Lexicon Genetics tvrdí, že vyvinula technologii (tzv. homologní rekombinaci), jak vytvářet myší mutanty na běžícím pásu. Ke každému genu chtějí vyrobit zhruba 5 kmenů - některé s genem jen poškozeným, jiné s genem chybějícím. Domnívají se, že by během 5 let vyrobili 500 000 kmenů! (New Sci. 152, No. 2052, str. 22)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Xenie Trávníčková

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....