Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Pastičky na geny

 |  5. 12. 1996
 |  Vesmír 75, 709, 1996/12

Myš je údajně výhodná pro studíum genetiky člověka: myš a člověk mají přibližně stejný počet genů, genom přibližně stejně veliký a geny na chromozomech zhruba stejně uspořádané. Existující knokautované myší vykazují symptomy velice podobné těm, které se projevují u lidí s chybějícím příslušným genem. Existuje již na 400 kmenů knokautovaných myší. S jejich „vývojem“ je však spojeno nesmírné úsilí - vyvinout myš, které schází gen p53, trvalo 3 roky! Texaská společnost Lexicon Genetics tvrdí, že vyvinula technologii (tzv. homologní rekombinaci), jak vytvářet myší mutanty na běžícím pásu. Ke každému genu chtějí vyrobit zhruba 5 kmenů - některé s genem jen poškozeným, jiné s genem chybějícím. Domnívají se, že by během 5 let vyrobili 500 000 kmenů! (New Sci. 152, No. 2052, str. 22)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Xenie Trávníčková

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...