Hodně rafinovaná rez

Botanici si mohou zatipovat. Patří rostliny na obrázcích dole k sobě, nebo ne? Bohužel, patří! Je to americký huseník Arabis holboellii. Vlevo zdravý, vpravo napadený rzí Puccinia monoica. Tato chytrá rez zná tak dokonale fyziologii růstu své hostitelské rostliny, že si ji dokáže zcela podmanit a ona vytváří neobvyklé, olistěné stonky a na nich nepravé, zcela od obvyklých odlišné „květy“! Krásně žluté, ronící sladkou šťávu a vonící, takže k sobě lákají včely, motýly a mouchy! Do jejich povrchu jsou zanořena lahvicovitá spermogonia, která rodí velmi drobné, jednobuněčné výtrusy (spermacie). Jsou-li tyto výtrusy přeneseny na přijímací hyfy (houbová vlákna), spojí se s nimi a vyvinou se tam dvoujaderná pletiva, dávající vznik tzv. ložiskům jarních výtrusů (prášilky, aecia, v nich aeciospory). Jejich pomocí se rez v tomto období šíří. Takto si to tedy zmíněná rez dokázala zařídit, aby bylo o přenos spor na potřebná místa bezpečně postaráno. Pokud to někomu připomene důmyslnost vyšších rostlin spojenou s potřebou opylování, není to jistě od věci. Jen je to hodně o něčem jiném. Na vše přišel již před časem B. A. Roy z Kalifornské univerzity v Davisu, USA. (Nature 362, 56, 1993)

Rzi jsou známé tím, že mění místně vzhled napadených rostlin. Včetně tvorby barevných ložisek vytvářejících spory. Kdo by to z přírody neznal. Ale že tak činí i v takovéto „děsivě“ rafinované podobě, to je novinka. Z obecně parazitologického hlediska (rzi jsou parazité) tane na mysli např. úplné ovládnutí mravenčího chování vývojovými stadii (tzv. metacerkariemi) kopinatých motolic (Dicrocoelium dendriticum). Cizopasí v dospělosti ve žlučovodech ovcí a jim podobných. Na nakaženém mravenci, který je mezihostitelem zmíněné motolice, sice není vidět nic, ale on se chová přesně tak, jak si přeje jeho „pán“. Vylézá po stéblech trav a drží se tam, jen aby mohl být co nejsnáze sežrán konečným hostitelem. (V každém případě obé je dobrým důvodem k svobodnému zamyšlení, viz např. Vesmír 74, 228, 1995.)

A pokud botanici čtoucí tento příspěvek neodpověděli na počáteční otázku správně, nechť si z toho nic nedělají. Uvedený badatel píše, že jsou mu tyto pseudokvěty přinášeny běžně studenty v domnění, že jde o květy pravé, a prý ani profesionální botanici nejsou schopni na dálku postřehnout, že nejde o květy skutečné.