Zhoršuje se vědecké ovzduší?

Ze slov na rozloučenou Johna Maddoxe, dlouholetého vedoucího redaktora britského vědeckého týdeníku Nature (viz Nature 378, 521, 1995), vyjměme alespoň jeden odstavec. Je to názor podložený Maddoxovou velkou zkušeností ve vědeckém životě.

„Další nebezpečí, které ohrožuje zdravý a zdárný chod vědy, je nelítostný, dravý konkurenční boj mezi vědci o získání peněz, především v podobě výzkumných grantů a příspěvků na vědu. Není pochyb o tom, že konkurenční prostředí, platné v americkém společenském řádu, způsobilo, že se tam vědecký výzkum stal výkonnějším a přinesl vyšší výsledky, než se snad původně očekávalo. Tyto způsoby jsou nyní také ve světě široce napodobovány. Na druhou stranu bylo a je při něm obětováno na oltář „úspěšnosti“ velké množství studentů pokračujících na vysokých školách ve studiu a výzkumu po svém dostudování (postdoktorandi). Jeví se to jako plýtvání mladými talenty, které jsou v takovémto akademickém prostředí intelektuálně zraňovány. Zřejmé nebezpečí číhá ale ve vědě i v užívání „metru úspěšnosti“ (např. tzv. impakt faktor), tak jak se děje v USA a je bezmyšlenkovitě přenášeno jinam. Ale to není nic nového.“ (K impaktovému faktoru viz např. Vesmír 63, 174, 1984/3; 69, 644, 1990/11 a 70, 43, 1991/1)