Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Včely proti sršňům

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 56, 1996/1

Kdo rád pozoruje přírodní dění kolem sebe, určitě již spatřil, jak sršni nemilosrdně lapají hmyz, např. v pohodě se na květech pasoucí pestřenky. A jak je pak „elegantně“ usmrcují. Oddělí jim bleskově hlavu. Ani ony je svým odstrašujícím zbarvením neodradí. Sršni vědí, že to je ze strany pestřenek jen marný pokus o klam.

Japonský sršeň Vespa mandarina japonica napadá tamní včely Apis cerana japonica. Když nějaký sršeň objeví včelí společenstvo, zabije pár včel a odnese je jako potravu do hnízda pro své larvy. Výměškem tzv. van der Vechtovy žlázy však nejdříve označí předměty v okolí hnízda, takže jsou k včelstvu přilákáváni další sršni. Zatímco jeden sršeň je schopen v několika minutách zabít až 40 včel, 20–30 slétnuvších se dalších sršňů dokáže během 3 hodin zabít včelstvo o 30 tisících jedinců! Po vybití dospělých pak začnou vynášet larvy a kukly a v průběhu 10 dnů vyplení včelí hnízdo úplně.

Japonské včely mají však na tyto záškodníky osobitou obranu. Jakmile nějaký sršeň začne řádit v okolí úlu, začne hlídkovat kolem vchodu skupina včel čítající až 1000 jedinců. Když se sršeň znovu objeví, vyrazí na něj letka odhodlaných včel, která jej obklopí a uzavře hroznem svých těl. Může jich kolem něj být až 500. V krátké době stoupne uprostřed hroznu teplota na 47 °C a to je pro sršně osudné. Zatímco japonská včela snese teplotu až do 48–50 °C, sršeň jen do 44–46 °C. Horko uvnitř hroznu jej zahubí. Samozřejmě, že při této akci přijde o život pár včel uvnitř shluku, ale jejich oběť pomůže splnit hlavní účel.

Že to probíhá právě takto, dokázali M. Ono a spolupracovníci z univerzity Tamagava v Tokiu (Japonsko). Pro dřívější tvrzení, že shluknuté včely sršně ubodají, nenalezli na zabitých sršních žádné důkazy. Naopak, své vysvětlení doložili naměřenými teplotami uprostřed hroznu pomocí vyzařovaných infračervených paprsků. Jinak badatelé též zjistili, že včely zuřivě reagují i na pouhý výluh ze zmíněných sršních žláz a že při jejich sladěné akci hraje roli včelí poplašný feromon octan izoamylnatý. Evropské včely přenesené do Japonska však nic takového neumějí. I když zkušenosti včelařů ukazují, že i naši sršni občas včely loví. Neplení však úly způsobem jejich japonských příbuzných, a tak se asi evropské včely vymýšlením obrany proti ním nemusily zatím zabývat. (Nicméně dobře nyní chápeme, že se jich včelka Mája – ze známého hmyzího seriálu pro děti – tak bála.) Přísloví „Jiný kraj, jiný mrav“ platí zřejmě obecněji. (Nature 377, 335, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...