Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Včely proti sršňům

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 56, 1996/1

Kdo rád pozoruje přírodní dění kolem sebe, určitě již spatřil, jak sršni nemilosrdně lapají hmyz, např. v pohodě se na květech pasoucí pestřenky. A jak je pak „elegantně“ usmrcují. Oddělí jim bleskově hlavu. Ani ony je svým odstrašujícím zbarvením neodradí. Sršni vědí, že to je ze strany pestřenek jen marný pokus o klam.

Japonský sršeň Vespa mandarina japonica napadá tamní včely Apis cerana japonica. Když nějaký sršeň objeví včelí společenstvo, zabije pár včel a odnese je jako potravu do hnízda pro své larvy. Výměškem tzv. van der Vechtovy žlázy však nejdříve označí předměty v okolí hnízda, takže jsou k včelstvu přilákáváni další sršni. Zatímco jeden sršeň je schopen v několika minutách zabít až 40 včel, 20–30 slétnuvších se dalších sršňů dokáže během 3 hodin zabít včelstvo o 30 tisících jedinců! Po vybití dospělých pak začnou vynášet larvy a kukly a v průběhu 10 dnů vyplení včelí hnízdo úplně.

Japonské včely mají však na tyto záškodníky osobitou obranu. Jakmile nějaký sršeň začne řádit v okolí úlu, začne hlídkovat kolem vchodu skupina včel čítající až 1000 jedinců. Když se sršeň znovu objeví, vyrazí na něj letka odhodlaných včel, která jej obklopí a uzavře hroznem svých těl. Může jich kolem něj být až 500. V krátké době stoupne uprostřed hroznu teplota na 47 °C a to je pro sršně osudné. Zatímco japonská včela snese teplotu až do 48–50 °C, sršeň jen do 44–46 °C. Horko uvnitř hroznu jej zahubí. Samozřejmě, že při této akci přijde o život pár včel uvnitř shluku, ale jejich oběť pomůže splnit hlavní účel.

Že to probíhá právě takto, dokázali M. Ono a spolupracovníci z univerzity Tamagava v Tokiu (Japonsko). Pro dřívější tvrzení, že shluknuté včely sršně ubodají, nenalezli na zabitých sršních žádné důkazy. Naopak, své vysvětlení doložili naměřenými teplotami uprostřed hroznu pomocí vyzařovaných infračervených paprsků. Jinak badatelé též zjistili, že včely zuřivě reagují i na pouhý výluh ze zmíněných sršních žláz a že při jejich sladěné akci hraje roli včelí poplašný feromon octan izoamylnatý. Evropské včely přenesené do Japonska však nic takového neumějí. I když zkušenosti včelařů ukazují, že i naši sršni občas včely loví. Neplení však úly způsobem jejich japonských příbuzných, a tak se asi evropské včely vymýšlením obrany proti ním nemusily zatím zabývat. (Nicméně dobře nyní chápeme, že se jich včelka Mája – ze známého hmyzího seriálu pro děti – tak bála.) Přísloví „Jiný kraj, jiný mrav“ platí zřejmě obecněji. (Nature 377, 335, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...