Mrkání kachen

Je neuvěřitelné, jakými obskuritami se věda dokáže zabývat, a je ještě podivnější, jak často tyto obskurity mohou být zajímavé a důležité. Jednou z takovýchto zvláštností je mrkání kachen, kterému se věnovali francouzští ornitologové. Nejde ovšem o mrkání v pravém slova smyslu, ale vlastně o proces inverzní, totiž o krátké, jen okamžik trvající otevírání očí ve spánku nebo při odpočinku, díky kterému je i spící kachna neustále informována o svém okolí. Předpokládá se, že toto trvalé udržování pozornosti slouží především k ochraně před predátory, může ale souviset i s vyhledáváním potenciálních sexuálních partnerů a vůbec s vnitrodruhovou komunikací. Frekvence „mrkání“ se skutečně výrazně zvyšuje jednak za přítomnosti predátora, jednak na začátku rozmnožovacího období, kdy se vytvářejí páry. Čím je větší velikost hejna, tím je frekvence mrkání jednotlivých ptáků nižší, poněvadž stačí, aby predátora spatřil kterýkoli člen hejna. Pozoruhodné je, že stálé udržování pozornosti je zřejmě značně energeticky náročné, a pro ptáka je tedy dosti důležité optimalizovat jeho frekvenci. Svědčí o tom skutečnost, že v období, kdy pták potřebuje šetřit energií (např. před tahem), se frekvence „mrkání“ výrazně snižuje, přičemž do hry vstupují i další faktory, jako je migrační strategie (jak daleko a kdy pták táhne, jak velké úseky musí překonávat). Mrkání je tedy vlastně součástí migrační strategie, a tím i důležitým prvkem chování ptáků.