Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Mají klíštěcí samečkové raději hubenější, nebo tlustší samičky?

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 55, 1996/1

Poznání chemického vzájemného domlouvání hmyzu pomocí feromonů při vyhledávání partnerů (viz např. Vesmír 59, 88, 1980/2) vyvolalo zájem hledat něco podobného i u klíšťat. I když u nich nejde o feromony působící na velké vzdálenosti (jako např. u mnišek, martináčů apod.), jsou u nich známy již nejméně tři sexuální feromony. Jeden vylučují např. samičky během sání a určen je pro přilákání či odrazení druhově vhodných nebo nevhodných samečků. Jiný navádí samečky přímo k pohlavnímu otvoru samic. KIíšťata se totiž páří neobvykle. Samečkové si svým „rypáčkem“ (hypostomem) na hlavičce, který normálně užívají k proražení kůže a spolu s ostrými ozubenými „nožíky" (chelicerami) k pevnému uchycení na hostiteli (viz např. Květy 29, čís. 45, 26, 1979), nasají ze svého pohlavního otvoru spermie a předají je zasunutím hypostomu do pohlavního otvoru samic. (Páření trvá dlouho. A protože mají samičky vyústění pohlavní soustavy v první třetině těla břišní strany, můžeme nezřídka bříšky k sobě obrácené pářící se páry v této situaci zachytit. Ovšem, na nějakém vhodném hostiteli, kde sání může probíhat nerušeně a může dojít k páření, jako např. u jen občas kontrolovaných psů, dobytčat apod.)

Klíšťata jsou slepá či vidí jen jedním párem jednoduchých oček umístěným v „zádové“ oblasti po stranách štítku. Nicméně J. G. C. Hamiltona z Keelské univerzity (Staffordhire, Velká Británie) a D. E. Sonenshina z Old Dominion univerzity (Norfolk, Virginia, USA) napadlo, zda při té fázi, ve které menší samečkové vylézají na tělo oproti ním větších samic, nehraje roli také to, jak jsou samičky velké (viz Vesmír 70, 41, 1991/1). Vymysleli důmyslný pokus s nabízením umělých, různě velkých samiček „navoněných“ v odstupňované míře feromony a sledovali, jak se samečci chovají. A vyšlo jim to. Zatímco samečkové amerických klíšťat druhu Dermacentor variabilis dávají přednost samičkám menším, samečkové příbuzného D. andersoni (nevýznamnějšího to přenašeče Rickettsia rickettsii vyvolávající horečku Skalistých hor) mají raději samičky větší. Vliv sexuálních feromonů se při tom projevil až na druhém místě. A jak zdůvodnili autoři potřebu svých pokusů? Časem se chystá využití feromonů v boji s klíšťaty a tato dosud nezjišťovaná okolnost by v tom podle autorů mohla hrát také svou roli. (Medical and Veterinary Entomology 9, 219, 1995).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...