Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Mají klíštěcí samečkové raději hubenější, nebo tlustší samičky?

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 55, 1996/1

Poznání chemického vzájemného domlouvání hmyzu pomocí feromonů při vyhledávání partnerů (viz např. Vesmír 59, 88, 1980/2) vyvolalo zájem hledat něco podobného i u klíšťat. I když u nich nejde o feromony působící na velké vzdálenosti (jako např. u mnišek, martináčů apod.), jsou u nich známy již nejméně tři sexuální feromony. Jeden vylučují např. samičky během sání a určen je pro přilákání či odrazení druhově vhodných nebo nevhodných samečků. Jiný navádí samečky přímo k pohlavnímu otvoru samic. KIíšťata se totiž páří neobvykle. Samečkové si svým „rypáčkem“ (hypostomem) na hlavičce, který normálně užívají k proražení kůže a spolu s ostrými ozubenými „nožíky" (chelicerami) k pevnému uchycení na hostiteli (viz např. Květy 29, čís. 45, 26, 1979), nasají ze svého pohlavního otvoru spermie a předají je zasunutím hypostomu do pohlavního otvoru samic. (Páření trvá dlouho. A protože mají samičky vyústění pohlavní soustavy v první třetině těla břišní strany, můžeme nezřídka bříšky k sobě obrácené pářící se páry v této situaci zachytit. Ovšem, na nějakém vhodném hostiteli, kde sání může probíhat nerušeně a může dojít k páření, jako např. u jen občas kontrolovaných psů, dobytčat apod.)

Klíšťata jsou slepá či vidí jen jedním párem jednoduchých oček umístěným v „zádové“ oblasti po stranách štítku. Nicméně J. G. C. Hamiltona z Keelské univerzity (Staffordhire, Velká Británie) a D. E. Sonenshina z Old Dominion univerzity (Norfolk, Virginia, USA) napadlo, zda při té fázi, ve které menší samečkové vylézají na tělo oproti ním větších samic, nehraje roli také to, jak jsou samičky velké (viz Vesmír 70, 41, 1991/1). Vymysleli důmyslný pokus s nabízením umělých, různě velkých samiček „navoněných“ v odstupňované míře feromony a sledovali, jak se samečci chovají. A vyšlo jim to. Zatímco samečkové amerických klíšťat druhu Dermacentor variabilis dávají přednost samičkám menším, samečkové příbuzného D. andersoni (nevýznamnějšího to přenašeče Rickettsia rickettsii vyvolávající horečku Skalistých hor) mají raději samičky větší. Vliv sexuálních feromonů se při tom projevil až na druhém místě. A jak zdůvodnili autoři potřebu svých pokusů? Časem se chystá využití feromonů v boji s klíšťaty a tato dosud nezjišťovaná okolnost by v tom podle autorů mohla hrát také svou roli. (Medical and Veterinary Entomology 9, 219, 1995).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné