Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Ara Spixův

 |  5. 1. 1996
 |  Vesmír 75, 26, 1996/1

Nejohroženějším ptačím druhem na světě má být v současnosti papoušek Cyanopsitta spixii, česky zvaný „ara Spixův“. Je tmavomodrý, se světlejší šedou hlavou a krkem a zelenavým nádechem na spodní straně těla. Z těchto barev září jeho žluté oko. Veliký je přes 50 cm. Žije v Brazílii. Vlastně „žil“. Zůstalo jej na zeměkouli pouhopouhých 32 exemplářů, a to již jen v chovech. Ve volné přírodě žije nyní jen jediný exempláři! A protože se pomýšlí na vzkříšení tohoto druhu a jeho zavedení zpět do přírody, bylo by dobré vědět, jakého že je ten volný jedinec pohlaví. Nelze to však zjistit snadno. Samci a samice se u tohoto druhu podle vnějšího vzhledu nepoznají. Rázné výzvy k jeho odchytu, aby se pohlaví u něho bezpečně poznalo, byly zamítnuty. Obavy, že by to s ním po takovémto zásahu nemusilo dobře dopadnout, tomu naštěstí zabránily.

A tak přišla na pomoc dnes „spásná“ molekulární genetika. Tak jako se u savců samci liší od samic přítomností tzv. y-chromozomu (samci mají spolu s ním ještě x-chromozom, samičky mají jen dva xchromozomy), odlišují se u ptáků naopak samice přítomností w-chromozomu. Mají tentokrát ony něco navíc oproti samcům. (V učené řeči mají savčí samci a ptačí samice pohlaví heterogametické.)

Richard Griffiths s Belou Tiwariovou ze zoologickěho oddělení Oxfordské univerzity se proto rozhodli

zjistit pohlaví volně žijícího papouška podle jeho vypadlých per. Nemohli již očekávat, že by na zbytcích tkáně na nich zachovaných mohli rozpoznat jednotlivé chromozomy, tak jak je zobrazují klasické cytologické postupy. Očekávat však mohli přítomnost genu C-W, který se nachází výlučně na w-chromozomu ptačích samiček. Pokud by jej nenašli, šlo by o samečka. Pomocí PCR (viz Vesmír 70, 629, 1991/11) se tedy pokusili případně přítomný gen dostatečně namnožit. Bez kladného výsledku však. Že jejich postup byl správný a že jejích PCR skutečně fungovalo, to si potvrdili namnožením a ověřením přítomnosti jiného velmi příbuzného genu C-2 nacházejícího se v dědičné sádce obou pohlaví, ale na jiných chromozomech, než je w-chromozom. Ten v materiálu ozřejmili a dokázali si tak, že negativní výsledek v případě C-W genu není způsoben něčím jiným.

Takže až někde za pobytu v Brazílii uvidíte poletovat osamělého aru Spixova, můžete si být jisti, že to bude zaručeně sameček. I když – brzy ani to nebude platit. Na základě právě uvedených zjištění má být k němu do přírody vypuštěna jedna samička z chovu. (Nature 375, 454, 1995)

Citát

Murphyho pravidlo 90 + 90

Prvních 90 % práce vyžaduje 90 % času: Posledních 10 % práce vyžaduje dalších 90 % času.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...