Ara Spixův

Nejohroženějším ptačím druhem na světě má být v současnosti papoušek Cyanopsitta spixii, česky zvaný „ara Spixův“. Je tmavomodrý, se světlejší šedou hlavou a krkem a zelenavým nádechem na spodní straně těla. Z těchto barev září jeho žluté oko. Veliký je přes 50 cm. Žije v Brazílii. Vlastně „žil“. Zůstalo jej na zeměkouli pouhopouhých 32 exemplářů, a to již jen v chovech. Ve volné přírodě žije nyní jen jediný exempláři! A protože se pomýšlí na vzkříšení tohoto druhu a jeho zavedení zpět do přírody, bylo by dobré vědět, jakého že je ten volný jedinec pohlaví. Nelze to však zjistit snadno. Samci a samice se u tohoto druhu podle vnějšího vzhledu nepoznají. Rázné výzvy k jeho odchytu, aby se pohlaví u něho bezpečně poznalo, byly zamítnuty. Obavy, že by to s ním po takovémto zásahu nemusilo dobře dopadnout, tomu naštěstí zabránily.

A tak přišla na pomoc dnes „spásná“ molekulární genetika. Tak jako se u savců samci liší od samic přítomností tzv. y-chromozomu (samci mají spolu s ním ještě x-chromozom, samičky mají jen dva xchromozomy), odlišují se u ptáků naopak samice přítomností w-chromozomu. Mají tentokrát ony něco navíc oproti samcům. (V učené řeči mají savčí samci a ptačí samice pohlaví heterogametické.)

Richard Griffiths s Belou Tiwariovou ze zoologickěho oddělení Oxfordské univerzity se proto rozhodli

zjistit pohlaví volně žijícího papouška podle jeho vypadlých per. Nemohli již očekávat, že by na zbytcích tkáně na nich zachovaných mohli rozpoznat jednotlivé chromozomy, tak jak je zobrazují klasické cytologické postupy. Očekávat však mohli přítomnost genu C-W, který se nachází výlučně na w-chromozomu ptačích samiček. Pokud by jej nenašli, šlo by o samečka. Pomocí PCR (viz Vesmír 70, 629, 1991/11) se tedy pokusili případně přítomný gen dostatečně namnožit. Bez kladného výsledku však. Že jejich postup byl správný a že jejích PCR skutečně fungovalo, to si potvrdili namnožením a ověřením přítomnosti jiného velmi příbuzného genu C-2 nacházejícího se v dědičné sádce obou pohlaví, ale na jiných chromozomech, než je w-chromozom. Ten v materiálu ozřejmili a dokázali si tak, že negativní výsledek v případě C-W genu není způsoben něčím jiným.

Takže až někde za pobytu v Brazílii uvidíte poletovat osamělého aru Spixova, můžete si být jisti, že to bude zaručeně sameček. I když – brzy ani to nebude platit. Na základě právě uvedených zjištění má být k němu do přírody vypuštěna jedna samička z chovu. (Nature 375, 454, 1995)