Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Konkurence mezi ptáky a mravenci?

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 535, 1995/9

O mezidruhové konkurenci se většinou uvažuje v případě blízce příbuzných druhů organizmů, poněvadž se předpokládá, že hlavně tehdy budou mít konkurující si druhy podobné nároky na využívání zdrojů. Avšak v takovém případě jsou si druhy většinou natolik podobné i z hlediska jejich schopnosti konkurovat si, že tento vztah mezi nimi jen málokdy vede k výrazným změnám ve výskytu nebo v chování oněch druhů. Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami, pokud k ní dojde, se může projevovat naopak velice výrazně, poněvadž takové skupiny se ve svých schopnostech využívání zdrojů značně liší. Příkladem je konkurence mezi planktonožravými vodními ptáky a rybami – výskyt vodních ptáků na rybníku je do značné míry determinován tím, které ryby a v jakém množství v rybníku žijí.

Jiný zajímavý příklad je konkurence mezi hmyzožravými ptáky a mravenci. Když byly ve švédské tajze z některých stromů pokusně odstraněni mravenci, poněkud se na nich zvýšilo množství ostatního hmyzu, což vedlo k tomu, že hmyzožraví ptáci navštěvovali tyto stromy častěji a zdržovali se na nich déle (netýkalo se to semenožravých ptáků a z hmyzožravých pouze lejska černohlavého, který na stromy sedá jen proto, aby mohl z větví vyletovat za létajícím hmyzem). Lze tedy soudit, že na stromech navštěvovaných mravenci dochází k částečnému konkurenčnímu vyloučení ptáků.

Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami organizmů by mimochodem mohla mít zásadní evoluční význam. Existuje například teorie, podle které se v Evropě na rozdíl od většiny ostatního světa nevyvinuli žádní nektarožraví ptáci jen proto, že jejich ekologickou niku dokonale obsadili příslušníci blanokřídlého hmyzu, konkrétně včely a čmeláci. Vypadá to podivně, ale je zjištěno, že například mezi kolibříky a některými druhy nektarivorního hmyzu občas ke konkurenční interakci dochází a vzhledem k svému množství a rychlosti rozmnožování v takovém případě jasně “vyhrává″ hmyz.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...