Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Konkurence mezi ptáky a mravenci?

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 535, 1995/9

O mezidruhové konkurenci se většinou uvažuje v případě blízce příbuzných druhů organizmů, poněvadž se předpokládá, že hlavně tehdy budou mít konkurující si druhy podobné nároky na využívání zdrojů. Avšak v takovém případě jsou si druhy většinou natolik podobné i z hlediska jejich schopnosti konkurovat si, že tento vztah mezi nimi jen málokdy vede k výrazným změnám ve výskytu nebo v chování oněch druhů. Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami, pokud k ní dojde, se může projevovat naopak velice výrazně, poněvadž takové skupiny se ve svých schopnostech využívání zdrojů značně liší. Příkladem je konkurence mezi planktonožravými vodními ptáky a rybami – výskyt vodních ptáků na rybníku je do značné míry determinován tím, které ryby a v jakém množství v rybníku žijí.

Jiný zajímavý příklad je konkurence mezi hmyzožravými ptáky a mravenci. Když byly ve švédské tajze z některých stromů pokusně odstraněni mravenci, poněkud se na nich zvýšilo množství ostatního hmyzu, což vedlo k tomu, že hmyzožraví ptáci navštěvovali tyto stromy častěji a zdržovali se na nich déle (netýkalo se to semenožravých ptáků a z hmyzožravých pouze lejska černohlavého, který na stromy sedá jen proto, aby mohl z větví vyletovat za létajícím hmyzem). Lze tedy soudit, že na stromech navštěvovaných mravenci dochází k částečnému konkurenčnímu vyloučení ptáků.

Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami organizmů by mimochodem mohla mít zásadní evoluční význam. Existuje například teorie, podle které se v Evropě na rozdíl od většiny ostatního světa nevyvinuli žádní nektarožraví ptáci jen proto, že jejich ekologickou niku dokonale obsadili příslušníci blanokřídlého hmyzu, konkrétně včely a čmeláci. Vypadá to podivně, ale je zjištěno, že například mezi kolibříky a některými druhy nektarivorního hmyzu občas ke konkurenční interakci dochází a vzhledem k svému množství a rychlosti rozmnožování v takovém případě jasně “vyhrává″ hmyz.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...