Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Konkurence mezi ptáky a mravenci?

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 535, 1995/9

O mezidruhové konkurenci se většinou uvažuje v případě blízce příbuzných druhů organizmů, poněvadž se předpokládá, že hlavně tehdy budou mít konkurující si druhy podobné nároky na využívání zdrojů. Avšak v takovém případě jsou si druhy většinou natolik podobné i z hlediska jejich schopnosti konkurovat si, že tento vztah mezi nimi jen málokdy vede k výrazným změnám ve výskytu nebo v chování oněch druhů. Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami, pokud k ní dojde, se může projevovat naopak velice výrazně, poněvadž takové skupiny se ve svých schopnostech využívání zdrojů značně liší. Příkladem je konkurence mezi planktonožravými vodními ptáky a rybami – výskyt vodních ptáků na rybníku je do značné míry determinován tím, které ryby a v jakém množství v rybníku žijí.

Jiný zajímavý příklad je konkurence mezi hmyzožravými ptáky a mravenci. Když byly ve švédské tajze z některých stromů pokusně odstraněni mravenci, poněkud se na nich zvýšilo množství ostatního hmyzu, což vedlo k tomu, že hmyzožraví ptáci navštěvovali tyto stromy častěji a zdržovali se na nich déle (netýkalo se to semenožravých ptáků a z hmyzožravých pouze lejska černohlavého, který na stromy sedá jen proto, aby mohl z větví vyletovat za létajícím hmyzem). Lze tedy soudit, že na stromech navštěvovaných mravenci dochází k částečnému konkurenčnímu vyloučení ptáků.

Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami organizmů by mimochodem mohla mít zásadní evoluční význam. Existuje například teorie, podle které se v Evropě na rozdíl od většiny ostatního světa nevyvinuli žádní nektarožraví ptáci jen proto, že jejich ekologickou niku dokonale obsadili příslušníci blanokřídlého hmyzu, konkrétně včely a čmeláci. Vypadá to podivně, ale je zjištěno, že například mezi kolibříky a některými druhy nektarivorního hmyzu občas ke konkurenční interakci dochází a vzhledem k svému množství a rychlosti rozmnožování v takovém případě jasně “vyhrává″ hmyz.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Působí v Centru pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008-2018 ředitelem. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné