Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Konkurence mezi ptáky a mravenci?

 |  5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 535, 1995/9

O mezidruhové konkurenci se většinou uvažuje v případě blízce příbuzných druhů organizmů, poněvadž se předpokládá, že hlavně tehdy budou mít konkurující si druhy podobné nároky na využívání zdrojů. Avšak v takovém případě jsou si druhy většinou natolik podobné i z hlediska jejich schopnosti konkurovat si, že tento vztah mezi nimi jen málokdy vede k výrazným změnám ve výskytu nebo v chování oněch druhů. Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami, pokud k ní dojde, se může projevovat naopak velice výrazně, poněvadž takové skupiny se ve svých schopnostech využívání zdrojů značně liší. Příkladem je konkurence mezi planktonožravými vodními ptáky a rybami – výskyt vodních ptáků na rybníku je do značné míry determinován tím, které ryby a v jakém množství v rybníku žijí.

Jiný zajímavý příklad je konkurence mezi hmyzožravými ptáky a mravenci. Když byly ve švédské tajze z některých stromů pokusně odstraněni mravenci, poněkud se na nich zvýšilo množství ostatního hmyzu, což vedlo k tomu, že hmyzožraví ptáci navštěvovali tyto stromy častěji a zdržovali se na nich déle (netýkalo se to semenožravých ptáků a z hmyzožravých pouze lejska černohlavého, který na stromy sedá jen proto, aby mohl z větví vyletovat za létajícím hmyzem). Lze tedy soudit, že na stromech navštěvovaných mravenci dochází k částečnému konkurenčnímu vyloučení ptáků.

Konkurence mezi evolučně vzdálenými skupinami organizmů by mimochodem mohla mít zásadní evoluční význam. Existuje například teorie, podle které se v Evropě na rozdíl od většiny ostatního světa nevyvinuli žádní nektarožraví ptáci jen proto, že jejich ekologickou niku dokonale obsadili příslušníci blanokřídlého hmyzu, konkrétně včely a čmeláci. Vypadá to podivně, ale je zjištěno, že například mezi kolibříky a některými druhy nektarivorního hmyzu občas ke konkurenční interakci dochází a vzhledem k svému množství a rychlosti rozmnožování v takovém případě jasně “vyhrává″ hmyz.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...