Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Tilia – Cantua Jaroslava Soukupa

Zapomenutý český botanik v Peru
 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 452, 1995/8

Když jsem při své návštěvě Peru navazoval kontakty s pracovníky biologického oddělení Univerzity San Antonio v Cuzcu a rozhodl se strávit na pracovišti Herbarium Vargasianum nějaký čas studiem peruánské flóry, nečekal jsem, že se zde setkám s jiným Čechem, navíc významným peruánským botanikem.

Toto setkání začalo zcela nenápadně. Když jsem totiž v přestávkách mezi prohlížením herbářových položek listoval knihami, které ležely na okolních stolech, zaujalo mě na jedné z nich jméno Jaroslav Soukup. Kniha byla psána španělsky, navíc přímo z názvu vyplývalo, že je věnována peruánské flóře – ale to jméno bylo české. Začal jsem se tedy vyptávat a ukázalo se, že tento botanik českého původu skutečně dlouhou dobu žil v Peru a významnou měrou se podílel na studiu peruánské přírody.

Bohužel však zůstalo jen u tohoto imaginárního setkání; k osobnímu kontaktu nedošlo a dojít nemohlo proto, že letos uplyne již 6 let od jeho smrti. Přesto jsem se chtěl o jeho cestě do Ameriky, dalším životě i působení v Peru dovědět více. A tak jsem navštívil Centro Salesiano v Limě a pátral i u nás. Pátrání ještě více odhalilo význam tohoto člověka, většině veřejnosti (i botanické) neznámého. Proto bych vás chtěl v následujících řádcích blíže seznámit s jeho životem a prací.

10. března 1902 se v Příbrami manželům Jaroslavu a Marii Soukupovým narodil syn Jaroslav. Vyrůstal v prostředí prostých, hluboce nábožensky založených lidí z venkova, kteří mu již odmalička vštěpovali lásku k Bohu a k přírodě. To se také odrazilo na jeho dalším životě. Není k dispozici mnoho informací o jeho dětství a počátcích studia, důležité však je, že se kolem r. 1925 dostal do kontaktu se sdružením saleziánů. Z jejich podnětu pak počátkem r. 1926 odešel do Itálie, do vysokohorské vesnice Perosa-Argentina, kde se nacházelo saleziánské centrum Aspirantado Salesiano. To zde ve skromných podmínkách připravovalo intenzivním studiem teologie, filozofie, latiny a dalších jazyků saleziány pro práci po celé Evropě, v té době zrovna Čechy a Slováky pro Československo. Tam také sám 15. ledna jako 24letý zahájil studium. Téhož roku se konala v Turíně velká Mezinárodní výstava misií, na které sám asistoval a kde se seznámil se saleziánem reprezentujícím misie v Peru Padrem Fortunatem Chirichignem. Toto setkání na něj silně zapůsobilo a mělo zřejmě i rozhodující vliv na jeho další životní kroky, neboť ještě téhož roku s Padrem Chirichignem odjel do Jižní Ameriky.

Během prvních let života v Peru dokončil svá studia a intenzivně se pustil do misionářské činnosti. Roku 1927 začal pracovat jako salezián v Arequipě, posléze vystřídal i další místa Peru (Calao, Lima, Magdalena ...). Roku 1935 byl vysvěcen na kněze. Působil na břehu jezera Titiccaca ve městě Puno. Už tehdy se začal rozvíjet jeho zájem o biologii. O prázdninách podnikal výpravy do pouštních vysokohorských i pralesních částí Peru, aby studoval tamější přírodu. Jeho odborná práce se však stala cílenější až v době působení v Punu, kdy se seznámil s prací významného botanika z Cuzca dr. Herrery. Začal sbírat rostliny pro herbář, pořizoval též sbírky hmyzu. Uvědomil si význam výměny informací a spolupráce mezi vědci a lidmi stejných zájmů a tak se pustil do publikační činnosti a začal rozvíjet rozsáhlou mezinárodní korespondenci. Vybudoval síť kontaktů s botaniky celého světa, jakož i vlastní mezinárodní pověst. Jeho publikační úsilí pak vyvrcholilo r. 1954, kdy založil časopis “BIOTA″, věnovaný novým poznatkům různých oborů peruánské biologie, který také sám řídil. Tento časopis dosáhl světového ohlasu a dočkal se vydání 91 čísel. (Většina jich je přístupná i v knihovně ČSBS v Praze.) Rozvíjely se i další jeho zájmy. Zvláště ho svou variabilitou a pestrostí zaujaly brambory (Solanum tuberosum) – začal tedy shromažďovat a kultivovat různé jejich variety nalezené mezi kečuánskými domorodci. Tato sbírka se později stala základem významné sbírky brambor zemědělského institutu v Cuzcu. Mimo to věnoval velkou pozornost botanickému lidovému názvosloví a lidovému léčitelství, což vyústilo v jeho nejvýznamnější literární dílo “Vocabulario de los nombres vulgares de la flora Peruana″. V něm soustředil své poznatky přibližně o 3 000 druzích rostlin, včetně jejich názvů v jazycích různých indiánských kmenů, informací o jejich medicinálním i dalším využití a informací taxonomických a fytogeografických. Dílo je doprovázeno rozsáhlou bibliografií peruánské flóry.

Postupně se Jaroslav Soukup stával uznávaným vědcem. Roku 1966 byl jmenován čestným členem entomologické společnosti a poté členem dalších devíti vědeckých spolků. Již rok předtím dostal od peruánského Ministerstva školství vyznamenání “Palmas magisteriales″, následované vyznamenáním Ministerstva zemědělství “Mérito Agrícola″. Za svou vědeckou činnost a realizované studie dostal několik čestných doktorátů. Roku 1976 byl zvolen čest–ným členem 1. kongresu peruánských botaniků. Již r. 1967 zahájil svou pedagogickou činnost na Farmaceutické fakultě San Marcos v Limě, kde působil jako profesor až do r. 1980.

Lidé o něm hovoří jako o stále klidném, veselém člověku, v běžném životě prostém, velkorysém a skromném, ve svém jádru skrývajícím neklidnou a neúnavnou duši výzkumníka.

Ke kořenům svého rodného stromu lípy (Tilia), do Čech, se již nikdy nevrátil. Přesto ale udržoval písemný kontakt s několika českými botaniky (např. s někdejším správcem univerzitního herbáře), a dokonce sem zasílal i svůj časopis Biota. Když na sklonku života vydal v reedici svou knihu ″Vocabulario ...″, byla na její titulní straně Cantua – národní strom Peru. Tato země se mu stala druhou vlastí a v ní také 14. listopadu 1989 zemřel.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Daniel Stančík

Daniel Stančík (*1970) studuje systematickou botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné