Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Houby živící se houbami

5. 7. 1995
 |  Vesmír 74, 414, 1995/7

V mechových hlubinách poloostrova Olympic ve státě Washington se započal tajuplný příběh [...]

Takovýmto dramatickým líčením začíná H. Gee své povídání o jedné, opět slovy autora, “mykologické a zároveň taxonomické motanici″. Celá historie začala r. 1918 v Holandsku, kde botanici na několika místech objevili nový druh barevné a nevábně páchnoucí houby. Další druh, nádherně žlutý a již méně “vonící″, byl popsán r. 1930 ze Švýcarska.

Pro oba je charakteristická přítomnost ztloustlého bazálního útvaru, jakési “hlízy″, nazvané protokarpický nádor. L. Schreierovi se jej podařilo izolovat a vypěstovat z něj v tmavém sklepním prostředí plodnice. S překvapením ale seznal, že plodnicím chybí podpůrné mycelium (beztvará spleť houbových vláken obvykle rostoucí v zemi nebo tlející organické hmotě a houbaři nazývaná podhoubí). Nový rod byl nazván Squamanita.

Znepokojivá byla podobnost nádoru s některými částmi těla jiných hub. Např. u druhu Cystoderma paradoxum se zdálo, jako by noha plodnice byla tvořena dvěma odlišnými druhy tkání oddělených kruhovou zúženinou. Jedna část přitom odpovídala tkáni typické pro rod Cystoderma, druhá byla podobná tkáni nádoru houby rodu Squamanita. Bylo obtížné se v tom vyznat. Houby jakoby na sebe občas braly podobu svých méně nebo více vzdálených příbuzných.

Jak přibývalo nálezů z různých stanovišť, objevilo se podezření na parazitický původ tohoto podivného druhu. Mykologové začali nahlížet na rod Squamanita jako na parazitovanou cystodermu, u níž je zvrácen obvyklý vývoj tkáně. Na podporu této domněnky byl použit i v Japonsku nalezený exemplář rodu Squamanita s protokarpickým nádorem, který nesl charakteristické rysy jiné houby, a sice druhu Phaerolepiota aurea. Jasný důkaz parazitizmu podal až S. A. Redhead (1994) díky nálezu houby rodu Galerina ve výše uvedené mechové hlubině taktéž výše uvedeného jehličnatého lesa (viz obr., pro srovnání – průměr klobouku parazitické houby je asi 6 mm).

Nature 375, 276, 1995

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...