Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Vědecké důkazy u soudu

Rozhovor časopisu Science s dr. Vševědem
 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 346, 1995/6

Science: Pane doktore Vševěde, jste znám jako nejvýznamnější reformátor systému soudnictví u nás. Jako muž, který se bil za "nolo contendere" ("přít se nebudu, do sporu nepůjdu"), inicioval "nepřipuštění námitky" a první se zasadil za slyšení očitých svědků.

Vševěd: To je ovšem jen chabé ocenění mých skutečných zásluh.

S.: Máte nějaké nové nápady jak zlepšit právní systém, najmě soudní řád?

V.: Ano. Pokouším se, aby aritmetika byla uznávána u soudu za dostatečný vědecký důkaz.

S.: Prosím Vás. Všichni soudci přece vědí, že 2+2=4. Na tom není nic sporného.

V.: A přitom je to přesně naopak. Vy vědci žijící ve věžích ze slonové kosti věříte, že 2+2=4. Ale soudci vědí, že ti, co sečítají příjmy do státního rozpočtu, věří, že 2+2=5. A ti, co počítají výdaje, zase věří, že 2+2=3. Jde o lidi střízlivé, věcné a praktické muže a ženy. Myslíte si, že si pak soudci mohou být skutečně jisti, že 2+2=4?

S.: Ale to, že 2+2=4, ví přece každé malé dítě.

V.: Vyhlásila snad Akademie věd, že 2+2=4, či vydala ohledně toho nějaký přehled o všeobecném uznávání tohoto faktu?

S.: Samozřejmě že ne, vždyť by se jí vysmáli.

V.: To jsem také předpokládal. Tedy žádný konsenzus vydán nebyl? Znám vědce z Bellevue v New Yorku, který tvrdí, že 2+2=5, a jiného z Napa v Kalifornii, který říká, že 2+2=3. Je vidět, že pochybnosti jsou oprávněné.

S.: Ale místa, která uvádíte, jsou známa svými psychiatrickými léčebnami. Jsou Vámi uvádění učenci zcela v pořádku?

V.: No dovolte? Takové urážky bych si vyprosil! I takoví lidé mají svá občanská práva, a tedy i právo na vyjádření svého názoru. I kdyby byli duševně vyšinutí, musí být bráni se vší lidskou úctou.

S.: Ale jak může soudnictví fungovat, když nebude stát na logických zásadách?

V.: Vy vědci prostě nechápete, o co v právním a soudním systému jde. Tento systém je naplánován speciálně pro dlouhodobě se táhnoucí soudní spory a pro výmluvné právníky placené od hodiny. Nic by nemohlo být pro takovýto systém zhoubnější než předkládání rychle pochopitelných a nezvratných důkazů.

S.: Vy si tedy myslíte, že šance prosadit v blízké budoucnosti používání aritmetických zásad při soudních procesech je malá?

V.: Nejen aritmetických, ale matematických vůbec. Jak jsem řekl, již to 2+2=4 je velmi komplikovaná a sporná záležitost. Jakýkoliv pokus zavést u soudu takové věci, jako jsou sčítání, dělení, násobení atd., by zabil veškeré pokusy o reformu nejméně na dobu jedné generace.

S.: Ale vždyť to jsou základní početní úkony, všeobecně přijímané a uznávané celou vědeckou veřejností!

V.: Četl jsem nedávno knihu od významného matematika Lewise Carolla, který matematiku dělí na "svítání, odmítání, nasolení a želení" (narážka na Alenku v říši divů, zde v překladu H. a A. Skoumalových, pozn. překl.). To nelze rozhodně považovat za zvláště uznalý vztah.

S.: Ale u soudu jsou např. přijímány posudky psychiatrů, i když jsou mnohem méně bezpečné a jisté, než třeba otisky prstů nebo testy na DNA.

V.: Protože psychiatři vystupují u soudu vždy jako jeden muž. I když jejich diagnózy nesouhlasí, stojí jednotně za platností svých posudků jako takových. Mohou snad stejnou jednotu prokázat matematici?

S.: Takže podle Vás si soudní řád nepřeje, aby se bylo možno dobrat co nejjednodušeji pravdy.

V.: Konečně jste to pochopili. Soudní systém je systém soupeření, ve kterém bystří a lstiví právníci trumfují jeden druhého. Když právník hájící nějakého mafiánského vraha chytře poukáže na možné technické nejasnosti v provedených důkazních testech a dokáže, že pak je jeho klient osvobozen, je všeobecně uctíván. Přestože tím poslal na svobodu vraha!

S.: Raději to uzavřeme. Přijmou tedy soudy aritmetiku?

V.: Přijmou - stejně jako přijaly otisky prstů či DNA, ale jedině tehdy, když to přinese prodloužení procesů a dodá jim to na větší dramatičnosti. I pravda při nich najde své místo, ale jen když způsob vedení procesů a zásadní minulá rozhodnutí platící dodnes budou na její straně.

/D. E. Koshland Jr., Science 266, 1787, 1994, přeložil J. Chalupský/

Rozhovor v Science vyšel jako reakce na spor o to, zda je přípustné předkládat "otisky prstů na DNA" v soudním důkazním řízení (viz např. Vesmír 70, 523, 1991/9). Spor nyní opět vzplanul na stránkách Science.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...