Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Kde se toulají škodliviny ze studně Bondy?

 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 356, 1995/6

Dnes už si téměř nikdo nepamatuje, že v minulém století existovaly tzv. artéské vstřebávací studně, které dovolovaly vypouštění znečištěné vody z velkých měst, hlavně z Paříže.

V 19. století se voda začala přivádět do domácností. Ve velkých městech, např. v Paříži po r. 1820, přibyl problém, jak se velkého množství znečištěné vody zbavovat. Kanály tam ještě téměř neexistovaly, nepočítáme-li 26 km kanálů z r. 1800. Roku 1797 činil odtok z Paříže 51 m3/den, r. 1835 to bylo již 350 m3/den.

Roku 1832 se na břehu kanálu Ourcq, který zásoboval Paříž pitnou vodou, začala hloubit studna Bondy. Díra dosáhla hloubky 70 m a měla vstřebávat znečištěnou vodu. Byla ustanovena zvláštní komise, která dohlížela na výstavbu a bezpečnost skládky. Jmenujme alespoň Pierre-Simon Girarda, jenž se účastnil prací na kanále Ourcq, a také slavného hygienika Parent Duchâteleta. Znalost podzemního oběhu vody byla však tenkrát ještě velmi malá.

Propustnost definoval až o několik let později H. Darcy. Komise tehdy konstatovala, že změny v podzemí kolem studní jsou malé a že se může beze strachu pokračovat v ukládání nejrůznějších škodlivin. Studně Bondy se stala jednou z nejnebezpečnějších. Jednak proto, že byla uvedena do provozu v době, kdy v Paříži řádila cholera, a také proto, že není zjistitelné, co všechno je v ní uloženo.

Dynamika podzemních vod je ještě málo známá a krom toho je nutno počítat i s narušením lidskou činností. Neznámé přemístění vody znemožňuje sledovat pohyb škodlivin a zjistit jejich současné rozložení. O vývoji mikrobiologické fauny v tomto prostředí víme jen velmi málo. A znečištění se vrací znovu na povrch. (La Recherche 264, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jana Henrion-Kozlová

 

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné