Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Kde se toulají škodliviny ze studně Bondy?

 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 356, 1995/6

Dnes už si téměř nikdo nepamatuje, že v minulém století existovaly tzv. artéské vstřebávací studně, které dovolovaly vypouštění znečištěné vody z velkých měst, hlavně z Paříže.

V 19. století se voda začala přivádět do domácností. Ve velkých městech, např. v Paříži po r. 1820, přibyl problém, jak se velkého množství znečištěné vody zbavovat. Kanály tam ještě téměř neexistovaly, nepočítáme-li 26 km kanálů z r. 1800. Roku 1797 činil odtok z Paříže 51 m3/den, r. 1835 to bylo již 350 m3/den.

Roku 1832 se na břehu kanálu Ourcq, který zásoboval Paříž pitnou vodou, začala hloubit studna Bondy. Díra dosáhla hloubky 70 m a měla vstřebávat znečištěnou vodu. Byla ustanovena zvláštní komise, která dohlížela na výstavbu a bezpečnost skládky. Jmenujme alespoň Pierre-Simon Girarda, jenž se účastnil prací na kanále Ourcq, a také slavného hygienika Parent Duchâteleta. Znalost podzemního oběhu vody byla však tenkrát ještě velmi malá.

Propustnost definoval až o několik let později H. Darcy. Komise tehdy konstatovala, že změny v podzemí kolem studní jsou malé a že se může beze strachu pokračovat v ukládání nejrůznějších škodlivin. Studně Bondy se stala jednou z nejnebezpečnějších. Jednak proto, že byla uvedena do provozu v době, kdy v Paříži řádila cholera, a také proto, že není zjistitelné, co všechno je v ní uloženo.

Dynamika podzemních vod je ještě málo známá a krom toho je nutno počítat i s narušením lidskou činností. Neznámé přemístění vody znemožňuje sledovat pohyb škodlivin a zjistit jejich současné rozložení. O vývoji mikrobiologické fauny v tomto prostředí víme jen velmi málo. A znečištění se vrací znovu na povrch. (La Recherche 264, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jana Henrion-Kozlová

 

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné