Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Bílý, Zelený, Zelenka a ti druzí

 |  5. 6. 1995
 |  Vesmír 74, 357, 1995/6

Na konci své zajímavé eseje "O žlutosti" (Vesmír 77, 215, 1995/4) diví se její autor Vratislav Schreiber, že se nikdo u nás nejmenuje Žlutý, zatímco Bílých, Zelených a Zelenků je habaděj. Je to opravdu zvláštní. (Jméno Žlutický sem vlastně nepatří - jeho nositel se jmenuje podle toho, že jeho předkové pocházeli ze Žlutic, tak jako Pražského z Prahy, Čáslavského z Čáslavi a Plzáka z Plzně. I když možná sám název Žlutice pochází z osobního jména Žlutý.)

Jak jsou vůbec názvy barevného spektra zastoupeny v českých příjmeních? Nuže, jména Bílý, Černý, Červený, Zelený jsou nepochybně velmi častá a asi též znáte nějakého pana Šedivého a paní Modrou. Nevím však o tom, že by se někdo jmenoval *Hnědý (a ovšem ani *Žlutý). Řeknete si asi, zda to není snad proto, že jde o barvu málo výraznou. Jenže jak potom vysvětlit, že v prostředí německém a anglosaském se to pány (a paními) BraunyBrowny jen hemží? Ale pokud jde o "žlutou" (něm. gelb, angl. yellow), jsou na tom oba jazyky stejně jako čeština. Co se týče ostatních barev v osobních jménech, nepřeje němčina šedé, modré a zelené, zatímco angličtina má GreenůGreyů/Grayů dost, zato modrá a červená se v ní neprosadily. Proč je tomu tak, nevím; snad by mohli o tom něco povědět kulturní antropologové.

Čtenáře Vesmíru by snad mohlo zajímat, jak je v českých příjmeních zastoupena příroda. Jak je tomu např. s názvy stromů? Je zajímavé, že se u nás, pokud vím, nikdo nejmenuje *Strom, (v němčině však ano, totiž Baum - a jmenují se tak i někteří Češi). Máme hodně Jedličků, SmrčkůBorovičků, ale převážně jen v těchto zdrobnělých podobách. Také u listnatých stromů bývají zdrobněliny časté: Bouček, Doubek, ale jsou i BukovéDubové (a to nejen lajtnant z Haškova Švejka), Javůrek, Osička. Jiná zůstávají většinou nezdrobnělá: Bříza, Habr, ba i JasanLíska; vedle LípaVrba se najde LipkaVrbka; avšak o jménech VolšeJilm nic nevím. Patří sem vlastně i jména PařízekKořínek, častá v této zdrobnělé (zjemnělé) podobě; pouhé Pařez je velmi řídké, kdežto Kořán (tedy starší a nářeční podoba slova kořen) se objevuje častěji. Hojné užívání zdrobnělin asi naznačuje citový vztah tvůrců příjmení nejen k pojmenované osobě, ale i k živé přírodě.

Velmi bohatý pramen pro pojmenování osob poskytovala našim předkům říše živočišná. Ze světa ptačího stačí uvést tato zcela běžná příjmení: Sýkora, Vrabec/Brabec, Čermák, Čížek, Drozd, Slavík, Strnad, Čejka, Hejl, Sojka, Sova, Čáp, Vrána, Havran, Kohout, Kačer, Husa, Luňák. I zde jsou zdrobněliny běžné: Slavíček, Kohoutek, Havránek, Kačírek, Chocholoušek. Časté jsou zdrobnělé názvy u čtvernožců: Kocourek, Koníček, Bejček, Volek, Ovečka, Kravka/Krafka, Vlček, Zajíček, Králíček, Jelínek, Beránek, Myška a také Vopička - jsou ovšem i některé nezdrobnělé podoby: Vlk, Zajíc, Králík, Jelen, Srnka, Beran; a dále např. Liška, Vydra, Kočka (*Pes patrně nikoli), Nedvěd (podoba Medvěd je řídká). Nepovšimnuty nezůstaly ani ryby: Ryba/Rybička/Rybka, Kapr, Štika, Parma, Vokoun, podobně jako hmyz: Komár(ek), Motejl(ek), Brabenec (zřídka Mravenec), Sršeň, Včela/Včala (o panu Vosovi nevím), Chroust, Chrobák.

Příroda je ovšem jen jedním z pramenů, z nichž naši předkové čerpali podněty pro to, jak pojmenovat a tím identifikovat a rozlišit své bližní. Osvědčovali přitom bystrost v pozorování, vtipnost, někdy i ironii. Nejednou však bývaly osoby pojmenovávány podle emblému či znamení (často zvířecího) na domě, v němž žily. Víc se o tom můžete dočíst v příručce M. Knappové "Příjmení v současné češtině", která vyšla před několika málo lety.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919-2015) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...