Změny hydrologického režimu v západní Evropě
| 5. 5. 1995 | Vesmír 74, 254, 1995/5
Letos prožívají některé části západní Evropy během tří let již podruhé desetileté, či dokonce stoleté vody. Záplavy na dolním Rýnu plnily koncem ledna 1995 noviny a mnoho lidí se ptalo, co se vlastně s řekami děje a jak dlouho se velké povodně budou vyhýbat českým zemím. Těsně před velkými záplavami v západní Evropě byl z Holandska rozeslán environmentální časopis "Change" (vol. 23, December 1994) s prorockým článkem o očekávaných hydrologických změnách. Holandsko je nejenom zčásti pod mořem, ale také leží na mohutné říční deltě systému Rýn-Šelda-Meusa, takže veškerá vodní tematika je zde sledována snad nejbedlivěji na světě. Roční průtok systému Rýna je téměř 100 km3 sladké vody, která je kontrolována rozsáhlým systémem hrází a čerpacích stanic. Bez nich by až 50 % plochy Holandska podléhalo každých několik let zátopám. Sedm velkých studií se v uplynulém roce zabývalo vodním režimem západní Evropy a dospělo k těmto hlavním závěrům:
Poslední vývoj ukazuje na hlubší změny hydrologického režimu, než se předpokládalo. Očekávají se větší srážky v zimních měsících a větší sucho v letních měsících.
Zvyšující se koncentrace CO2 má pozitivní vliv na odolnost lesů vůči suchu. Pokud se nezvýší celkové množství biomasy, dojde ke snížení evapotranspirace. To se projeví zvýšeným odtokem. Jinými slovy: atmosféra teď obsahuje víc oxidu uhličitého, takže rostliny mohou méně dýchat a tím ztrácejí méně vody.
Letní sucha mohou mít vážný dopad na zemědělství na horním a středním toku Rýna, ale jen malý v Holandsku, což pro tuto zemi představuje určitou výhodu.
Ani při zvýšení hladiny moře o jeden metr nedojde k zasolování říčních vod. Další dobrá zpráva pro Holandsko.
Odtokový režim Rýna se drasticky změní. Je třeba víc počítat s extrémními stavy - se zimními povodněmi (ty budou stále častější) i s letními suchy - které ovlivní říční dopravu.
Vzroste náchylnost k půdní erozi, což v Holandsku znamená vyšší sedimentaci a větší kontaminaci prostředí.
Měsíc po rozeslání zprávy se část předpovězených dopadů začíná plnit. Co to znamená pro Českou republiku?
Především: zdrojová oblast říčního systému Rýna neleží od České republiky příliš daleko, takže část závěrů můžeme s určitou opatrností vztáhnout i na naše území. Celkový závěr je ten, že v příštích letech musíme počítat sice s obdobnými ročními průměry, ale s většími extrémy, a to zvláště s vysokými zimními stavy vody a s letními suchy.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Poznámky a glosy
O autorovi
Václav Cílek
RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová | 4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost
Jan Červenka | 4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet
Martin Reichard | 4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...