Oxlade Ch., Stockley C., Wernheim J.: Fyzika, Ilustrovaný přehled

PARODIE NA FYZIKÁLNÍ UČEBNÍ TEXT

Můj kolega - dějepisec je muž širokého rozhledu. Mimo jiné se vyzná i v základních fyzikálních oborech, své znalosti shrnuje do tří zákonů:

1. Práci na páce neušetříš

2. Dva tisíce voltů - jistá smrt

3. Hůl do vody vnořená zdá se býti zlomená

Tyto rezolutní a archaické formulace sice vyvolávají úsměv, ale stěží se jim dá něco podstatného vytknout. Chtěl jsem kolegovy fyzikální obzory přece jen trochu rozšířit a zakoupil jsem knihu - ilustrovaný přehled - Fyzika. Pevná omyvatelná vazba, přehledné uspořádání textu a stovky barevných ilustrací - to všechno působí velmi příznivým dojmem. Český překlad z angličtiny vznikl ve spolupráci s pedagogy Ostravské univerzity a vydavatel knihu doporučuje jako učební text pro žáky základních a středních škol. Když jsem se dočetl, že přípravy knihy se zúčastnili experti, definice že jsou stručné a  jednoduché a vysvětleny jsou i technické termíny, bylo rozhodnuto. Co víc bych si mohl přát?

Knihu jsem tentýž večer (a hluboko do noci) četl a ve dvě ráno už jsem najisto věděl, že se mi do ruky dostala vydavatelská a překladatelská perla. Jde o velmi názornou ukázku, že doslovně přeložit anglický text se slovníkem v ruce je sice v podstatě snadné, ale smysl originálu a překladu se mohou vzájemně podobat jen velmi volně.

Má-li být tento příspěvek považován za pokus o recenzi, krátce nejprve k členění textu. Názvy jednotlivých kapitol vystihují jejich obsah: Mechanika a obecná fyzika, Teplo, Vlnění, Elektřina a magnetismus, Atomová a jaderná fyzika, Obecné. Každá kapitola je rozdělena na dvoustrany, věnované jedné skupině pojmů, např. Pohyb, Jevy přenosu tepla, Lom světla, Použití radioaktivity apod. Takto strukturované příručky nejsou u  nás novinkou, známe je už z kvalitních překladů populárních anglických ilustrovaných encyklopedií (Svět čísel, atomů a molekul, Pozvánka do vesmíru, Lidské tělo a další).

I při zběžném čtení začne čtenář zakrátko pociťovat zvláštní neklid, který s dalšími stránkami neustále narůstá. Většina slov v knize je nepopiratelně česká, ale z jejich řazení do vět a souvětí dýchne na člověka zvláštní atmosféra. Text knihy, o které je řeč, je poctivě členěn na věty, každá začíná velkým písmenem a končí tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem. Kromě těchto formálních znaků by ale bylo vhodné, aby věty měly i obsah vyhovující klasické definici: "Věta je napsaná nebo vyslovená myšlenka." Pro učební text to platí měrou vrchovatou.

V další části příspěvku už omezíme komentáře na minimum a na několika doslovných citátech dopřejeme čtenáři plně vychutnat jazykový a  obsahový styl knihy, výslovně doporučené k vzdělávání našich dítek školou povinných. Nejprve na rozcvičení několik spíše žertovných neobratností, které ani vnímavou dětskou duši nijak zvlášť nepoznamenají (v závorce uvedeno číslo stránky):

Váhy skutečně měří sílu, která na ně působí, ale stupnice údaj "překládá" do hmotnosti. (18)

Příčiny velkého zesílení tlaku (rázová vlna) tlačeny vpředu před letadlem a nedovolují mu "dostat se pryč". (40)

Tkanina je stejně, ale opačně zelektrována. (56)

Kapacita kondenzátoru závisí na použitém dielektriku, takže je vybráno jedno určité, aby byla vytvořena kapacita, kterou požadujeme, a  na velikosti rozměru kondenzátoru, kterou požadujeme. (59)

Pozor, tlak působící v plynu k tomu, aby udržel konstantní objem, musí vzrůst o stejnou hodnotu jako ten, který na něj působí. (33)

Jestliže velikost rychlosti tělesa je konstantní, říkáme, že se pohybuje rovnoměrnou velikostí. (10)

A k tomu ještě roztomilá maličkost z odstavce Dopplerův princip - u obrázku velkou rychlostí uhánějící moderní lokomotivy se píše: "Tramvaj houká, zatímco se přibližuje a míjí posluchače X." (41)

Pro nás je však z hlediska možného využití knihy podstatnější posoudit jazykovou a odbornou úroveň uváděných definic, fyzikálních zákonů a popisů činnosti různých strojů a přístrojů. V knize najdeme nepřeberné množství ukázek, charakterizujících způsob a úroveň překladu, recenzí, jazykové úpravy a korektur textu před vydáním knihy.

Bez správných, jasných a srozumitelně formulovaných definic fyzikálních pojmů se neobejde ani vědecké zkoumání, ani výuka v osmé třídě. Také naše kniha je jich plná Nakolik splňují byť i skromné požadavky na správnost a srozumitelnost, posuďte na následujících ukázkách:

KMIT - pohyb mezi libovolným bodem a stejným bodem, když se pohyb opakuje. (16)

ZÁKLADNÍ BOD - teplota, na kterou mají vždy vliv poznatelné změny (za daných podmínek) a které proto mohou být uvedeny konkrétní hodnotou, zatímco všechny ostatní mohou být měřeny teplotou. (26)

RELATIVNÍ OBJEMOVÁ ROZTAŽNOST - velikost zlomku jejího objemu, o který se kapalina poměrně zvětší při zvýšení teploty o 1 K. Ve skutečnosti přijaté teplo způsobí velmi malé zvětšení objemu nádoby, takže takto kalibrovaná měření nejsou dále platná. (33)

PODÉLNÉ VLNĚNÍ - jsou to všechna mechanická vlnění, například ve směru šíření kmitající částice. (35)

KMITNY - body, ve kterých interferenční zesílení je stálé a které jsou následkem tohoto zpravidla body o maximálním rozruchu, tj. body, kde dva vrchy, doly, zhuštění nebo zředění se potkávají. (39)

STOJATÉ VLNĚNÍ (stacionární, stojící) - vlna, která nejeví, že by se pohybovala. Toto není ve skutečnosti opravdová vlna, ale je místo toho vytvořena dvěma vlnami stejné rychlosti a  frekvence, které se trvale pohybují v opačných směrech mezi dvěma pevnými body. (43)

OBRAZ - pohled na předmět na místě jiném, než kde předmět je. Stejně, jako předmět je pouze pozorován, protože světelné paprsky přicházejí z  něho; proto tam obraz je pozorován, kde odražené paprsky (původně z  předmětu), skutečně se z něho rozbíhají (reálného obrazu) nebo se zdá, že se z něho rozbíhají (zdánlivého obrazu). (49)

ZDÁNLIVÁ HLOUBKA - poloha, ve které předmět v  jednom prostředí se zdá, že je, když je pozorován z  jiného prostředí. (51)

Čtenář zdeptaný těmito a podobnými "stručnými a jednoduchými definicemi" se může ponořit do vlastního fyzikálního obsahu, jehož kvalita si nijak nezadá s úrovní uvedených definic. Zjistí, že dodržování jakýchsi závazných norem, tak typické pro učebnice domácí provenience, se zde považuje za zbytečné puntičkářství. Bez stylistických zábran se zaměňují příčiny a následky: "Jestliže je těleso v klidu nebo jeho velikost rychlosti a směr jsou konstantní, potom výsledná síla působící na těleso je nulová." (12)

"Když není těleso zrychlováno, potom výsledná síla je nulová a říkáme, že těleso je v rovnováze." (14).

Gravitační konstanta je zásadně označována G, silové pole charakterizováno jako oblast kolem objektu (explicitně na str. 104), zcela libovolně se v textu zaměňují pojmy gravitační síla a tíha, resp. gravitační a tíhové zrychlení. Apropos, zrychlení je údajně změna rychlosti v časovém intervalu (11). Podle textu není rozdíl mezi reproduktorem a elektromagnetickým sluchátkem (75) ani notou a zvukem (42). V hustším prostředí se údajně vlnění šíří pomaleji (35), i když kantoři žáčky trapně přesvědčují, že např. u zvuku je tomu právě naopak. Ostatně s vlněním jsou v knize jenom problémy, už výše uvedené definice mnohé napovídají. Dítě se také dozví o zobrazení čočkami vypuklými (konvergujícími) a dutými (divergujícími), ale nikde se nesetká s pojmy spojka a  rozptylka. Také veličina napětí byla v knize dána do klatby, téměř výhradně je nahrazena potenciálovým rozdílem. Atakdále, atakdále.

Na své si přijde čtenář i  v odstavci pojednávajícím o beztížném stavu a  pohybu umělé družice (19). Osvědčenou lámanou češtinou je nejprve charakterizován beztížný stav pravý (v oblasti bez gravitačního působení) a zdánlivý (když na těleso jakoby nepůsobí gravitační síly) a pak se u obrázku kosmické lodi nad povrchem Měsíce dočteme: "Astronaut volně padá stejným způsobem jako kosmická loď, a proto je uvnitř lodi v  pravém beztížném stavu." Bez jakékoliv omluvy za mystifikaci.

I klasické obrazové vysvětlení pro laiky, proč umělá družice obíhá kolem planety, lze překladem vylepšit. Barevná kresba je doplněna následujícím komentářem: "Povrch planety je ve skutečnosti zakřiven. Vesmírná loď se nedostává na nejbližší planetu, a proto obíhá."

Na frak dostávají v knize nejen fyzikální poznatky, ale i jejich technické aplikace. Ať už neobratným, a tudíž nesrozumitelným popisem (funkce hustoměru, přepínač místo spínač, nesprávně nakreslené schematické značky, typ fotoaparátu "reflexní se zrcadlovkou"), nebo chybným popisem funkce přístrojů a zařízení (relé, elektromagnetické měřidlo, nejasnosti kolem nulového vodiče, vznik točivého magnetického pole v elektromotoru). Na rozdíl od všeobecně uznávaného vlivu ionosféry na šíření krátkých vln se můžeme na str. 45 dočíst: "Rádiové vlny s krátkými vlnovými délkami mohou pronikat ionosférou, proto jsou používány ke komunikaci na velké vzdálenosti přes satelity. Rádiové vlny s dlouhými vlnovými délkami se odrážejí od ionosféry."

Pokračovat bychom mohli velmi dlouho. Kniha má 128 stran a na každé z nich, snad s výjimkou titulní strany a rejstříku, najdeme nejrůznějších zajímavostí nepočítaně. Většina z nich je k vzteku, ale pár jich nepostrádá vskutku cimrmanovskou poetiku, jako např. tato definice (115):

"PŘÍMÁ ÚMĚRNOST. Když ji použijeme pro dvě veličiny, znamená to, že jsou přímo úměrné, tj. jestliže y je přímo úměrné x, potom y se bude měnit o určitou hodnotu s každou určitou změnou veličiny x."

Brak může mít různé podoby. Jednou je to zboží nabízené pokoutními zásilkovými firmami, jindy odfláknutý počítačový program nebo umělecky se tvářící americký filmový krvák. V mé knihovně se objevil brak fyzikální. A navíc kvůli němu budu mít zřejmě problémy s autorskými právy, protože "žádná část této publikace nesmí být reprodukována, zaznamenána v rešeršních systémech nebo přenášena nějakým způsobem nebo nějakými prostředky, elektronicky, mechanicky, fotokopií, záznamem nebo jinak, bez předchozího souhlasu vydavatele". Ale uznejte sami, měl jsem s uveřejněním citátů čekat až na souhlas vydavatele?