Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Organický tranzistor

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 176, 1995/3

Slyšíme-li pojem polovodič, vybaví se nám nejspíš křemík, germanium, v lepším případě ještě galium arzenid. Všechno jsou to anorganické látky, obvykle v krystalické podobě, vyznačující se vysokou pohyblivostí nosičů elektrického náboje a možností dobře ovládat počet těchto nosičů (to je pravý smysl slova polovodič, nejde tedy o nějaké špatné vodiče, ba právě naopak, rychlost pohybu nosičů náboje je v nich obecně větší než ve vodičích).

Zdá se, že monopol anorganických látek v polovodičových součástkách je prolomen. Na světě je první plnohodnotný tranzistor z polovodivých organických látek. Představili jej francouzští vědci z Laboratoře molekulárních materiálů v Thiais u Paříže. Základem součástky jsou krátké řetězce obsahující šest molekul (takto krátké řetězce molekul nenazýváme polymery, ale oligomery) tiofenu (C4H4S). Tyto řetízky jsou syntetizovány tak, aby byly orientovány všechny v jednom směru a na koncích vzájemně navázány alkylovými skupinami. Díky umění chemiků ovládat reakci vhodnou změnou podmínek tak vzniká jedinečná kvazikrystalická struktura. Nosiče náboje se zde mohou dobře přemisťovat (na rozdíl od polymerů s chaotickým uspořádáním řetězců) a pohyblivost elektronů se blíží hodnotě pro amorfní křemík. Kovové elektrody tranzistoru byly nahrazeny vodivým polymerem s grafitem.

Výsledný tranzistor má rozměr 0,1 x 5 mm2 a podobu tenké ohebné fólie. Očekává se, že po dalším zlepšení pohyblivosti a po snížení rozměru až na 50 mikrometrů bude tranzistor výhodně použitelný v některých zajímavých případech. A tak možná budeme mít brzy tenčí ohebné kreditní karty anebo obrazovky, které lze svinout do roličky. Král mikroelektroniky - křemík nebude ovšem na svém trůně ohrožen.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné