Organický tranzistor
| 5. 3. 1995Slyšíme-li pojem polovodič, vybaví se nám nejspíš křemík, germanium, v lepším případě ještě galium arzenid. Všechno jsou to anorganické látky, obvykle v krystalické podobě, vyznačující se vysokou pohyblivostí nosičů elektrického náboje a možností dobře ovládat počet těchto nosičů (to je pravý smysl slova polovodič, nejde tedy o nějaké špatné vodiče, ba právě naopak, rychlost pohybu nosičů náboje je v nich obecně větší než ve vodičích).
Zdá se, že monopol anorganických látek v polovodičových součástkách je prolomen. Na světě je první plnohodnotný tranzistor z polovodivých organických látek. Představili jej francouzští vědci z Laboratoře molekulárních materiálů v Thiais u Paříže. Základem součástky jsou krátké řetězce obsahující šest molekul (takto krátké řetězce molekul nenazýváme polymery, ale oligomery) tiofenu (C4H4S). Tyto řetízky jsou syntetizovány tak, aby byly orientovány všechny v jednom směru a na koncích vzájemně navázány alkylovými skupinami. Díky umění chemiků ovládat reakci vhodnou změnou podmínek tak vzniká jedinečná kvazikrystalická struktura. Nosiče náboje se zde mohou dobře přemisťovat (na rozdíl od polymerů s chaotickým uspořádáním řetězců) a pohyblivost elektronů se blíží hodnotě pro amorfní křemík. Kovové elektrody tranzistoru byly nahrazeny vodivým polymerem s grafitem.
Výsledný tranzistor má rozměr 0,1 x 5 mm2 a podobu tenké ohebné fólie. Očekává se, že po dalším zlepšení pohyblivosti a po snížení rozměru až na 50 mikrometrů bude tranzistor výhodně použitelný v některých zajímavých případech. A tak možná budeme mít brzy tenčí ohebné kreditní karty anebo obrazovky, které lze svinout do roličky. Král mikroelektroniky - křemík nebude ovšem na svém trůně ohrožen.