Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Organický tranzistor

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 176, 1995/3

Slyšíme-li pojem polovodič, vybaví se nám nejspíš křemík, germanium, v lepším případě ještě galium arzenid. Všechno jsou to anorganické látky, obvykle v krystalické podobě, vyznačující se vysokou pohyblivostí nosičů elektrického náboje a možností dobře ovládat počet těchto nosičů (to je pravý smysl slova polovodič, nejde tedy o nějaké špatné vodiče, ba právě naopak, rychlost pohybu nosičů náboje je v nich obecně větší než ve vodičích).

Zdá se, že monopol anorganických látek v polovodičových součástkách je prolomen. Na světě je první plnohodnotný tranzistor z polovodivých organických látek. Představili jej francouzští vědci z Laboratoře molekulárních materiálů v Thiais u Paříže. Základem součástky jsou krátké řetězce obsahující šest molekul (takto krátké řetězce molekul nenazýváme polymery, ale oligomery) tiofenu (C4H4S). Tyto řetízky jsou syntetizovány tak, aby byly orientovány všechny v jednom směru a na koncích vzájemně navázány alkylovými skupinami. Díky umění chemiků ovládat reakci vhodnou změnou podmínek tak vzniká jedinečná kvazikrystalická struktura. Nosiče náboje se zde mohou dobře přemisťovat (na rozdíl od polymerů s chaotickým uspořádáním řetězců) a pohyblivost elektronů se blíží hodnotě pro amorfní křemík. Kovové elektrody tranzistoru byly nahrazeny vodivým polymerem s grafitem.

Výsledný tranzistor má rozměr 0,1 x 5 mm2 a podobu tenké ohebné fólie. Očekává se, že po dalším zlepšení pohyblivosti a po snížení rozměru až na 50 mikrometrů bude tranzistor výhodně použitelný v některých zajímavých případech. A tak možná budeme mít brzy tenčí ohebné kreditní karty anebo obrazovky, které lze svinout do roličky. Král mikroelektroniky - křemík nebude ovšem na svém trůně ohrožen.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné