Jaké diapozitivy je vhodné používat?

Již delší dobu se na vědeckých shromážděních používají barevné diapozitivy i při promítání textů. A to hlavně modré s bílými písmeny. Steinar Ovrebo z Ústavu pracovního lékařství v Oslo (Norsko) je s touto módou hrubě nespokojen. Tvrdí, že čitelnost a vnímání jsou při takovéto úpravě zeslabeny nejméně o 20 %. Nejlepší prý je, když jsou (jako obvykle) černá písmena na bílém pozadí. Chce-li někdo mermomocí mít textové diapozitivy barevné, má použít písmena v nějaké tmavé barvě na bleděmodrém či světležlutém pozadí.

Svoje tvrzení zmíněný pracovník dokládá jak zkušenostmi odborníka na reklamy Davida Ogilvyho, tak výsledky průzkumu prováděného v IBM. David Ogilvy ve své knize o reklamě uvádí, že užití černých písmen na bílém pozadí místo bílých na černém zvýší výtěžnost reklamy dvakrát. A v IBM měli zjistit, že sledování bílých písmen na modrém pozadí zpomaluje čtení o 20 - 30 %. Moderní programy, jako např. WordPerfect, skutečně dovolují zvolit si úpravu na obrazovce v dvojím provedení. Každý, kdo si kontroluje napsaný bílý text na příjemně modrém (obvykle) pozadí, ví, že v něm přehlédne chyby, které mu zřetelně vyskočí při přehození tmavosti či na vytištěné kopii. Co se týče monitoru, vidí Steiner Ovrebo jedinou výhodu tmavého pozadí na obrazovce v tom, že vyzařuje méně škodlivých paprsků.

Ovrebův názor snad dovolí připomenutí, že ve škole se úspěšně píše většinou bílou křídou na tmavou tabuli a že ostře svítící promítací plocha s bílým diapozitivem ve tmě přednáškového sálu nemusí být vždy příjemná pro oči. Jinak je pravda, že se při takovéto úpravě hůře při přednášce usíná (Nature 372, 494, 1994).