Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jaké diapozitivy je vhodné používat?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

Již delší dobu se na vědeckých shromážděních používají barevné diapozitivy i při promítání textů. A to hlavně modré s bílými písmeny. Steinar Ovrebo z Ústavu pracovního lékařství v Oslo (Norsko) je s touto módou hrubě nespokojen. Tvrdí, že čitelnost a vnímání jsou při takovéto úpravě zeslabeny nejméně o 20 %. Nejlepší prý je, když jsou (jako obvykle) černá písmena na bílém pozadí. Chce-li někdo mermomocí mít textové diapozitivy barevné, má použít písmena v nějaké tmavé barvě na bleděmodrém či světležlutém pozadí.

Svoje tvrzení zmíněný pracovník dokládá jak zkušenostmi odborníka na reklamy Davida Ogilvyho, tak výsledky průzkumu prováděného v IBM. David Ogilvy ve své knize o reklamě uvádí, že užití černých písmen na bílém pozadí místo bílých na černém zvýší výtěžnost reklamy dvakrát. A v IBM měli zjistit, že sledování bílých písmen na modrém pozadí zpomaluje čtení o 20 - 30 %. Moderní programy, jako např. WordPerfect, skutečně dovolují zvolit si úpravu na obrazovce v dvojím provedení. Každý, kdo si kontroluje napsaný bílý text na příjemně modrém (obvykle) pozadí, ví, že v něm přehlédne chyby, které mu zřetelně vyskočí při přehození tmavosti či na vytištěné kopii. Co se týče monitoru, vidí Steiner Ovrebo jedinou výhodu tmavého pozadí na obrazovce v tom, že vyzařuje méně škodlivých paprsků.

Ovrebův názor snad dovolí připomenutí, že ve škole se úspěšně píše většinou bílou křídou na tmavou tabuli a že ostře svítící promítací plocha s bílým diapozitivem ve tmě přednáškového sálu nemusí být vždy příjemná pro oči. Jinak je pravda, že se při takovéto úpravě hůře při přednášce usíná (Nature 372, 494, 1994).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné