Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Jaké diapozitivy je vhodné používat?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

Již delší dobu se na vědeckých shromážděních používají barevné diapozitivy i při promítání textů. A to hlavně modré s bílými písmeny. Steinar Ovrebo z Ústavu pracovního lékařství v Oslo (Norsko) je s touto módou hrubě nespokojen. Tvrdí, že čitelnost a vnímání jsou při takovéto úpravě zeslabeny nejméně o 20 %. Nejlepší prý je, když jsou (jako obvykle) černá písmena na bílém pozadí. Chce-li někdo mermomocí mít textové diapozitivy barevné, má použít písmena v nějaké tmavé barvě na bleděmodrém či světležlutém pozadí.

Svoje tvrzení zmíněný pracovník dokládá jak zkušenostmi odborníka na reklamy Davida Ogilvyho, tak výsledky průzkumu prováděného v IBM. David Ogilvy ve své knize o reklamě uvádí, že užití černých písmen na bílém pozadí místo bílých na černém zvýší výtěžnost reklamy dvakrát. A v IBM měli zjistit, že sledování bílých písmen na modrém pozadí zpomaluje čtení o 20 - 30 %. Moderní programy, jako např. WordPerfect, skutečně dovolují zvolit si úpravu na obrazovce v dvojím provedení. Každý, kdo si kontroluje napsaný bílý text na příjemně modrém (obvykle) pozadí, ví, že v něm přehlédne chyby, které mu zřetelně vyskočí při přehození tmavosti či na vytištěné kopii. Co se týče monitoru, vidí Steiner Ovrebo jedinou výhodu tmavého pozadí na obrazovce v tom, že vyzařuje méně škodlivých paprsků.

Ovrebův názor snad dovolí připomenutí, že ve škole se úspěšně píše většinou bílou křídou na tmavou tabuli a že ostře svítící promítací plocha s bílým diapozitivem ve tmě přednáškového sálu nemusí být vždy příjemná pro oči. Jinak je pravda, že se při takovéto úpravě hůře při přednášce usíná (Nature 372, 494, 1994).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12.3.1931— +30.10.2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné