Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Jaké diapozitivy je vhodné používat?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

Již delší dobu se na vědeckých shromážděních používají barevné diapozitivy i při promítání textů. A to hlavně modré s bílými písmeny. Steinar Ovrebo z Ústavu pracovního lékařství v Oslo (Norsko) je s touto módou hrubě nespokojen. Tvrdí, že čitelnost a vnímání jsou při takovéto úpravě zeslabeny nejméně o 20 %. Nejlepší prý je, když jsou (jako obvykle) černá písmena na bílém pozadí. Chce-li někdo mermomocí mít textové diapozitivy barevné, má použít písmena v nějaké tmavé barvě na bleděmodrém či světležlutém pozadí.

Svoje tvrzení zmíněný pracovník dokládá jak zkušenostmi odborníka na reklamy Davida Ogilvyho, tak výsledky průzkumu prováděného v IBM. David Ogilvy ve své knize o reklamě uvádí, že užití černých písmen na bílém pozadí místo bílých na černém zvýší výtěžnost reklamy dvakrát. A v IBM měli zjistit, že sledování bílých písmen na modrém pozadí zpomaluje čtení o 20 - 30 %. Moderní programy, jako např. WordPerfect, skutečně dovolují zvolit si úpravu na obrazovce v dvojím provedení. Každý, kdo si kontroluje napsaný bílý text na příjemně modrém (obvykle) pozadí, ví, že v něm přehlédne chyby, které mu zřetelně vyskočí při přehození tmavosti či na vytištěné kopii. Co se týče monitoru, vidí Steiner Ovrebo jedinou výhodu tmavého pozadí na obrazovce v tom, že vyzařuje méně škodlivých paprsků.

Ovrebův názor snad dovolí připomenutí, že ve škole se úspěšně píše většinou bílou křídou na tmavou tabuli a že ostře svítící promítací plocha s bílým diapozitivem ve tmě přednáškového sálu nemusí být vždy příjemná pro oči. Jinak je pravda, že se při takovéto úpravě hůře při přednášce usíná (Nature 372, 494, 1994).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12.3.1931— +30.10.2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...
Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné