Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Hnulo se systémové hnutí?

(Vesmír 73, 669, 1994/12)
 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 64, 1995/2

K veřejným otázkám se takto otevřeně vyjadřuji jen málo. Systémové hnutí, kterého se dotýká zmíněný Vesmír, nelze však ani u takového uzavřeného bytí, jako je mé, ponechat bez reflexe.

Jako stavební inženýr jsem se setkal s jeho jednou částí – systémovým inženýrstvím, v 70. letech, kdy u nás vyšlo několik překladů aplikované kybernetiky z amerických originálů. Již tehdy jsem to pokládal za výhledově lákavou koncepci, ale její aplikace do našich poměrů, jak jsem měl možnost poznat sám, byla omezena jen na ekonomické obory. Z tohoto období také dodnes v mých myšlenkách zakořenila upracovanost a nenápadnost existence, systémových přístupů, systémových metod i celých systémových komplexů. Proto musím souhlasit s názorem I. M. Havla z úvodní úvahy o klášterním prostředí systémových pracovníků (viz Vesmír 73, 663, 1994/12). Žádná Nobelova cena, žádné veřejné uznání; žádné místo mezi velikány oborů. Pragmatické pojetí současného chápání nejen vědy, ale celé společenské morálky posouvá tuto snahu do oblasti periferních zájmů. Jen další poodkrytá slupka v genetickém kódu, jen další číselný "pratvar" přírodního děje, jen gigantická reklama na "zázračný enzym" do pracího prášku spojuje dnešní mladé, myšlenkami bohaté mozky, vedené již od počátku ke specializaci. Teprve člověk prošlý očistcem probdělých nocí a upachtěných dnů, zaplacených ještě deformací svého fyzického života, najde idealistickou, starořeckou touhu po celistvém pohledu na stále se drolící okolní svět. Vše je rozdrobeno a rozmělněno na jednotliviny, schopné konečného zobecnění a uceleného pochopení. Iluze Gáji je potom opravdu estetický antropocentrizmus. Zachraňuje totiž pro svět zaplavený spotřebním stylem přijatelný způsob pojetí, umožňující v pojmech pochopitelných bezhlavému davu množícího se lidstva zahájit vlastní rituál ozdravující katarze v souvislostech nikoliv jen ekonomických, ale i psychických a společenských.

Více idealistů ducha i peněz, více touhy a zaujatosti. Více těch, kteří opustí osvědčené mýty a rituály, jež jsou do jejich žití vneseny výchovou determinovanou příslušností ke generaci rodičů a vrstevníků. Kolik odvahy je třeba k popření vlastního každodenního zařazování do osvětleného proudu úspěšných. Odříkání, tápání, pochybnosti, na jejichž konci jsou opět další otázky, ne, to není lákavá cesta. Ale právě zde se reflektují ony nové systémy, spojitosti nepopsaných desek myšlení, nové posuny v mýtických pravdách i rituálních samozřejmostech. A to platí nejen ve vědě, ale i ve víře a v životě vůbec.

Omlouvám se za nesystémovou reakci na poslední číslo Vesmíru v roce 1994 a přeji všem jeho tvůrcům hodně zdraví, silného odhodlání a dobré vůle po celý rok 1995.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Václav Mužík

 

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné