Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hnulo se systémové hnutí?

(Vesmír 73, 669, 1994/12)
 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 64, 1995/2

K veřejným otázkám se takto otevřeně vyjadřuji jen málo. Systémové hnutí, kterého se dotýká zmíněný Vesmír, nelze však ani u takového uzavřeného bytí, jako je mé, ponechat bez reflexe.

Jako stavební inženýr jsem se setkal s jeho jednou částí – systémovým inženýrstvím, v 70. letech, kdy u nás vyšlo několik překladů aplikované kybernetiky z amerických originálů. Již tehdy jsem to pokládal za výhledově lákavou koncepci, ale její aplikace do našich poměrů, jak jsem měl možnost poznat sám, byla omezena jen na ekonomické obory. Z tohoto období také dodnes v mých myšlenkách zakořenila upracovanost a nenápadnost existence, systémových přístupů, systémových metod i celých systémových komplexů. Proto musím souhlasit s názorem I. M. Havla z úvodní úvahy o klášterním prostředí systémových pracovníků (viz Vesmír 73, 663, 1994/12). Žádná Nobelova cena, žádné veřejné uznání; žádné místo mezi velikány oborů. Pragmatické pojetí současného chápání nejen vědy, ale celé společenské morálky posouvá tuto snahu do oblasti periferních zájmů. Jen další poodkrytá slupka v genetickém kódu, jen další číselný "pratvar" přírodního děje, jen gigantická reklama na "zázračný enzym" do pracího prášku spojuje dnešní mladé, myšlenkami bohaté mozky, vedené již od počátku ke specializaci. Teprve člověk prošlý očistcem probdělých nocí a upachtěných dnů, zaplacených ještě deformací svého fyzického života, najde idealistickou, starořeckou touhu po celistvém pohledu na stále se drolící okolní svět. Vše je rozdrobeno a rozmělněno na jednotliviny, schopné konečného zobecnění a uceleného pochopení. Iluze Gáji je potom opravdu estetický antropocentrizmus. Zachraňuje totiž pro svět zaplavený spotřebním stylem přijatelný způsob pojetí, umožňující v pojmech pochopitelných bezhlavému davu množícího se lidstva zahájit vlastní rituál ozdravující katarze v souvislostech nikoliv jen ekonomických, ale i psychických a společenských.

Více idealistů ducha i peněz, více touhy a zaujatosti. Více těch, kteří opustí osvědčené mýty a rituály, jež jsou do jejich žití vneseny výchovou determinovanou příslušností ke generaci rodičů a vrstevníků. Kolik odvahy je třeba k popření vlastního každodenního zařazování do osvětleného proudu úspěšných. Odříkání, tápání, pochybnosti, na jejichž konci jsou opět další otázky, ne, to není lákavá cesta. Ale právě zde se reflektují ony nové systémy, spojitosti nepopsaných desek myšlení, nové posuny v mýtických pravdách i rituálních samozřejmostech. A to platí nejen ve vědě, ale i ve víře a v životě vůbec.

Omlouvám se za nesystémovou reakci na poslední číslo Vesmíru v roce 1994 a přeji všem jeho tvůrcům hodně zdraví, silného odhodlání a dobré vůle po celý rok 1995.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Václav Mužík

 

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné