Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

O hnízdní predaci aneb Pozor na jednoduchá vysvětlení

 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 707, 1995/12

Když se někde změní prostředí a z oblasti začnou mizet někteří ptáci, přičítá se to poměrně často zvýšené hnízdní predaci, dané buď rozmnožením predátorů, nebo snížením množství přirozených úkrytů (tento případ zahrnuje i relativní zvětšení okrajů přirozených celků vlivem fragmentace). Úbytek sice může být v některých případech způsoben i přímými vlivy (např. toxicitou prostředí), ale zdá se, že hnízdní predace je pro ptačí populace často klíčová. Pokud mizí jen některé druhy, vysvětluje se to tím, že jde o druhy s takovou hnízdní strategií, která vede k vyšší exponovanosti hnízd a tedy k vyšší intenzitě hnízdní predace.

Tato hypotéza byla testována na jihoamerickém ostrově Barro Colorado v Panamě, kde došlo během posledních několika desítek let k vymizení některých druhů nízko nad zemí hnízdících ptáků. Pomocí instalace umělých hnízd se zjišťovalo, zda hnízda druhů ptáků, které z ostrova zmizely, jsou navštěvována predátory častěji než hnízda druhů stále se na ostrově vyskytujících. Paradoxně se zjistilo, že je tomu právě naopak. Největší predací trpí hnízda těch ptáků, kteří na ostrově zůstali. Na pevnině, kde byla také instalována hnízda obou skupin druhů ptáků, se zjistilo totéž – hnízda ptáků zmizelých z ostrova trpěla predací mnohem méně. Klíč k vysvětlení tohoto paradoxu tkví zřejmě ve skutečnosti, že poměr mezi hnízdní predací na ostrově a na pevnině byl mnohem větší u druhů z ostrova zmizelých, tedy u těch, u nichž byla intenzita predace obecně nízká. Zdá se tedy, že o vymizení z ostrova nerozhodovala intenzita predace, ale schopnost této predaci čelit (například zmnožením počtu snůšek). Druhy, které byly na predaci „zvyklé“, tak byly schopny lépe čelit i zvýšené predaci na ostrově, zatímco druhy trpící predací méně nebyly schopné se vyrovnat ani s mírným zvýšením hnízdní predace.

Domnívám se, že tento příklad skýtá mnohem obecnější poučení pro hodnocení různých jevů v živé přírodě.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné