Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

K sedmdesátinám Ladislava Vyklického

(* 16. 5. 1925 v Praze)
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 707, 1995/12

Na neurologické klinice v Plzni, kde L. Vyklický atestoval jako klinický neurolog, se zabýval atrofií ručních svalů. Využil stimulační elektromyografii a definoval kritéria, podle nichž lze rozhodnout, zda jsou atrofie míšního nebo periferního původu. Přispěl také k hlubšímu pochopení míšních reflexů a jejich centrálního řízení.

Od r. 1960 se ve Fyziologickém ústavu ČSAV podílel na řešení neurotrofických vztahů s využitím elektrofyziologických technik. V technikách se pak zdokonalil po boku prof. Anderse Lundberga na Univerzitě v Göteborgu, kde studoval řízení míšních reflexů, především podstatu presynaptického útlumu. Ve Fyziologickém ústavu ČSAV v Praze se svými spolupracovníky objasnil úlohu hromadění draselných iontů v mimobuněčném prostoru pro míšní funkce.

L. Vyklického lákalo odstranění bolesti. Podnětem k výzkumu byla klinická zkušenost, že podráždění zubní dřeně vyvolává u člověka jedinou modalitu čití, bolest. Po ověření, jakou intenzitu elektrického proudu je nutné použit k vyvolání bolesti na sobě samém, začal se svými spolupracovníky zkoumat nervové dráhy, které se aktivují elektrickým podrážděním nervových vláken zásobujících zubní dřeň. Systematická experimentální práce vedla k objasnění místa, kam se nervová vlákna zubní dřeně projikují v mozkovém kmeni, a k objevu, že se po podráždění zubní dřeně objevuje elektrická aktivita v přesně vymezené oblasti mozkové kůry. Tím prokázal, že se při bolesti uplatňuje i mozková kůra.

Pravděpodobně si sám neuvědomoval zásadní význam těchto objevů, postřehl jej však prof. Bonica a jeho spolupracovníci ze Seatlu v USA. Roku 1973 uspořádali sympozium, na které pozvali všechny významné pracovníky zabývající se výzkumem bolesti. Tam byla založena nejen první Mezinárodní společnost pro studium bolesti, ale i časopis „Pain“. L. Vyklický se stal členem výboru společnosti a v redakční radě byl pověřen vedením sekce fyziologie bolesti. Navíc byl zvolen do etické komise, která vypracovala kritéria pro výzkum bolesti na zvířatech a u lidí. Je čestným členem Fyziologické společnosti J. E. Purkyně.

Když ve svých 65 letech předával funkci ve Fyziologickém ústavu ČSAV svému

nástupci, řekl: „Člověk má z odpovědné funkce odcházet ještě ve věku, kdy si je jist, že to dělá svobodně a z vlastního rozhodnutí.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Čtenáři Vesmíru znají prof. Vyklického např. z článků: Mohou tkáňové kultury sloužit jako model ke studiu bolesti (spoluautorka PhDr. H. Kotková), Vesmír 74, 130, 1995/3 a Nervové mechanismy bolesti, Vesmír 70, 252, 1991/5
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hník

 

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné