Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

K sedmdesátinám Ladislava Vyklického

(* 16. 5. 1925 v Praze)
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 707, 1995/12

Na neurologické klinice v Plzni, kde L. Vyklický atestoval jako klinický neurolog, se zabýval atrofií ručních svalů. Využil stimulační elektromyografii a definoval kritéria, podle nichž lze rozhodnout, zda jsou atrofie míšního nebo periferního původu. Přispěl také k hlubšímu pochopení míšních reflexů a jejich centrálního řízení.

Od r. 1960 se ve Fyziologickém ústavu ČSAV podílel na řešení neurotrofických vztahů s využitím elektrofyziologických technik. V technikách se pak zdokonalil po boku prof. Anderse Lundberga na Univerzitě v Göteborgu, kde studoval řízení míšních reflexů, především podstatu presynaptického útlumu. Ve Fyziologickém ústavu ČSAV v Praze se svými spolupracovníky objasnil úlohu hromadění draselných iontů v mimobuněčném prostoru pro míšní funkce.

L. Vyklického lákalo odstranění bolesti. Podnětem k výzkumu byla klinická zkušenost, že podráždění zubní dřeně vyvolává u člověka jedinou modalitu čití, bolest. Po ověření, jakou intenzitu elektrického proudu je nutné použit k vyvolání bolesti na sobě samém, začal se svými spolupracovníky zkoumat nervové dráhy, které se aktivují elektrickým podrážděním nervových vláken zásobujících zubní dřeň. Systematická experimentální práce vedla k objasnění místa, kam se nervová vlákna zubní dřeně projikují v mozkovém kmeni, a k objevu, že se po podráždění zubní dřeně objevuje elektrická aktivita v přesně vymezené oblasti mozkové kůry. Tím prokázal, že se při bolesti uplatňuje i mozková kůra.

Pravděpodobně si sám neuvědomoval zásadní význam těchto objevů, postřehl jej však prof. Bonica a jeho spolupracovníci ze Seatlu v USA. Roku 1973 uspořádali sympozium, na které pozvali všechny významné pracovníky zabývající se výzkumem bolesti. Tam byla založena nejen první Mezinárodní společnost pro studium bolesti, ale i časopis „Pain“. L. Vyklický se stal členem výboru společnosti a v redakční radě byl pověřen vedením sekce fyziologie bolesti. Navíc byl zvolen do etické komise, která vypracovala kritéria pro výzkum bolesti na zvířatech a u lidí. Je čestným členem Fyziologické společnosti J. E. Purkyně.

Když ve svých 65 letech předával funkci ve Fyziologickém ústavu ČSAV svému

nástupci, řekl: „Člověk má z odpovědné funkce odcházet ještě ve věku, kdy si je jist, že to dělá svobodně a z vlastního rozhodnutí.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Čtenáři Vesmíru znají prof. Vyklického např. z článků: Mohou tkáňové kultury sloužit jako model ke studiu bolesti (spoluautorka PhDr. H. Kotková), Vesmír 74, 130, 1995/3 a Nervové mechanismy bolesti, Vesmír 70, 252, 1991/5
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hník

 

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné