Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

K sedmdesátinám Ladislava Vyklického

(* 16. 5. 1925 v Praze)
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 707, 1995/12

Na neurologické klinice v Plzni, kde L. Vyklický atestoval jako klinický neurolog, se zabýval atrofií ručních svalů. Využil stimulační elektromyografii a definoval kritéria, podle nichž lze rozhodnout, zda jsou atrofie míšního nebo periferního původu. Přispěl také k hlubšímu pochopení míšních reflexů a jejich centrálního řízení.

Od r. 1960 se ve Fyziologickém ústavu ČSAV podílel na řešení neurotrofických vztahů s využitím elektrofyziologických technik. V technikách se pak zdokonalil po boku prof. Anderse Lundberga na Univerzitě v Göteborgu, kde studoval řízení míšních reflexů, především podstatu presynaptického útlumu. Ve Fyziologickém ústavu ČSAV v Praze se svými spolupracovníky objasnil úlohu hromadění draselných iontů v mimobuněčném prostoru pro míšní funkce.

L. Vyklického lákalo odstranění bolesti. Podnětem k výzkumu byla klinická zkušenost, že podráždění zubní dřeně vyvolává u člověka jedinou modalitu čití, bolest. Po ověření, jakou intenzitu elektrického proudu je nutné použit k vyvolání bolesti na sobě samém, začal se svými spolupracovníky zkoumat nervové dráhy, které se aktivují elektrickým podrážděním nervových vláken zásobujících zubní dřeň. Systematická experimentální práce vedla k objasnění místa, kam se nervová vlákna zubní dřeně projikují v mozkovém kmeni, a k objevu, že se po podráždění zubní dřeně objevuje elektrická aktivita v přesně vymezené oblasti mozkové kůry. Tím prokázal, že se při bolesti uplatňuje i mozková kůra.

Pravděpodobně si sám neuvědomoval zásadní význam těchto objevů, postřehl jej však prof. Bonica a jeho spolupracovníci ze Seatlu v USA. Roku 1973 uspořádali sympozium, na které pozvali všechny významné pracovníky zabývající se výzkumem bolesti. Tam byla založena nejen první Mezinárodní společnost pro studium bolesti, ale i časopis „Pain“. L. Vyklický se stal členem výboru společnosti a v redakční radě byl pověřen vedením sekce fyziologie bolesti. Navíc byl zvolen do etické komise, která vypracovala kritéria pro výzkum bolesti na zvířatech a u lidí. Je čestným členem Fyziologické společnosti J. E. Purkyně.

Když ve svých 65 letech předával funkci ve Fyziologickém ústavu ČSAV svému

nástupci, řekl: „Člověk má z odpovědné funkce odcházet ještě ve věku, kdy si je jist, že to dělá svobodně a z vlastního rozhodnutí.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Čtenáři Vesmíru znají prof. Vyklického např. z článků: Mohou tkáňové kultury sloužit jako model ke studiu bolesti (spoluautorka PhDr. H. Kotková), Vesmír 74, 130, 1995/3 a Nervové mechanismy bolesti, Vesmír 70, 252, 1991/5
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hník

 

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.