Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

JSOU ŽENY DISKRIMINOVÁNY JAZYKOVĚ?

 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 708, 1995/12

Ve Spojených státech, Japonsku i evropských zemích se nyní usilovně zkoumá, zda se rozdílné způsoby užívání jazyka příslušníky obou pohlaví v průběhu historického vývoje promítly do samé struktury jazyka. Výzkumu se podrobují i jazyky zaniklé, např. sanskrt.

Zjistilo se, že rozdíly mezi tím, jak mluví ženy a jak mluví muži, nikde nejsou tak velké, aby se nedalo říci, že muži a ženy sdílejí tentýž jazyk. Jinak by totiž např. japonský muž nemohl ocenit úctu, jakou žena vkládá do jeho oslovení.

Japonština má svůj ženský styl, doložený již od 11. století. Japonským ženám zůstává možnost volby mezi příznakovým stylem, který zdůrazňuje jejich ženskost, a stylem neutrálním. Dnes však i japonská žena častěji používá zájmeno boku (já), vyhrazené dříve jen mužům. Naproti tomu japonský muž, jehož styl se vyznačuje asertivností a tvrdostí, se dnes za určitých okolností může uchýlit k tvarům ženským, chce-li signalizovat něhu.

Evropské jazyky vykazují v mužském a ženském vyjadřování mnohem menší rozdíly než japonština. Krom rozdílů ve výšce hlasu a v timbru je rozdíl i ve výslovnosti, ženy vyslovují zřetelněji a správněji. Muži dávají přednost klesavým intonacím, ženy stoupavým, jakoby tázavým (tento rys bývá interpretován jako projev ženské zdvořilosti a submisivnosti).

Pokud jde o lexikon, ženy častěji hovoří o šití, vaření, péči o děti, kdežto mužská zkušenost je primárně situována spíš do sféry veřejné, občanské, politické. Ženy častěji hovoří o sobě a častěji užívají zájmen myvy. Jejich slovník je výraznější v kvalifikačních určeních, častěji používají slovo úchvatný. Muži více tíhnou ke klení a nadávkám.

Ženy jsou výmluvnější, lépe se učí cizím jazykům. Jsou také kooperativnější než muži a zastanou v konverzaci více interakční práce. Vůči druhému jsou vnímavější. Muži prý ostřeji přerušují repliky žen (až třikrát častěji), avšak sami nechtějí být přerušováni ženami. Je patrné, že dávno před vzedmutím vlny feminizmu se do jazyka vepsal určitý patriarchální model.

A jak je tomu u nás? Nejsou snad české ženy diskriminovány pravopisem? Napíšeme-li v češtině jednoduchou větu, v níž muž a žena šli do kina, napíšeme měkké i. Přestože ve větě je zastoupen jak rod mužský, tak rod ženský, přednost před výběrem koncovky má rod mužský.

(Slovo a slovesnost 56, 43,1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné