MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

JSOU ŽENY DISKRIMINOVÁNY JAZYKOVĚ?

 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 708, 1995/12

Ve Spojených státech, Japonsku i evropských zemích se nyní usilovně zkoumá, zda se rozdílné způsoby užívání jazyka příslušníky obou pohlaví v průběhu historického vývoje promítly do samé struktury jazyka. Výzkumu se podrobují i jazyky zaniklé, např. sanskrt.

Zjistilo se, že rozdíly mezi tím, jak mluví ženy a jak mluví muži, nikde nejsou tak velké, aby se nedalo říci, že muži a ženy sdílejí tentýž jazyk. Jinak by totiž např. japonský muž nemohl ocenit úctu, jakou žena vkládá do jeho oslovení.

Japonština má svůj ženský styl, doložený již od 11. století. Japonským ženám zůstává možnost volby mezi příznakovým stylem, který zdůrazňuje jejich ženskost, a stylem neutrálním. Dnes však i japonská žena častěji používá zájmeno boku (já), vyhrazené dříve jen mužům. Naproti tomu japonský muž, jehož styl se vyznačuje asertivností a tvrdostí, se dnes za určitých okolností může uchýlit k tvarům ženským, chce-li signalizovat něhu.

Evropské jazyky vykazují v mužském a ženském vyjadřování mnohem menší rozdíly než japonština. Krom rozdílů ve výšce hlasu a v timbru je rozdíl i ve výslovnosti, ženy vyslovují zřetelněji a správněji. Muži dávají přednost klesavým intonacím, ženy stoupavým, jakoby tázavým (tento rys bývá interpretován jako projev ženské zdvořilosti a submisivnosti).

Pokud jde o lexikon, ženy častěji hovoří o šití, vaření, péči o děti, kdežto mužská zkušenost je primárně situována spíš do sféry veřejné, občanské, politické. Ženy častěji hovoří o sobě a častěji užívají zájmen myvy. Jejich slovník je výraznější v kvalifikačních určeních, častěji používají slovo úchvatný. Muži více tíhnou ke klení a nadávkám.

Ženy jsou výmluvnější, lépe se učí cizím jazykům. Jsou také kooperativnější než muži a zastanou v konverzaci více interakční práce. Vůči druhému jsou vnímavější. Muži prý ostřeji přerušují repliky žen (až třikrát častěji), avšak sami nechtějí být přerušováni ženami. Je patrné, že dávno před vzedmutím vlny feminizmu se do jazyka vepsal určitý patriarchální model.

A jak je tomu u nás? Nejsou snad české ženy diskriminovány pravopisem? Napíšeme-li v češtině jednoduchou větu, v níž muž a žena šli do kina, napíšeme měkké i. Přestože ve větě je zastoupen jak rod mužský, tak rod ženský, přednost před výběrem koncovky má rod mužský.

(Slovo a slovesnost 56, 43,1995/1)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...