Ztráty nitrátů v oceánu a koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře

Dostupný fixovaný dusík řídí i v oceánech růst rostlin, proto by změny v jeho koncentraci mohly mít vážné důsledky např. pro schopnost oceánu přijímat CO₂. Fixovaný dusík se do oceánu dostává vodními toky, atmosférickým spadem a v oceánech jej vytvářejí cyanobakterie. Dnešní ztráty nitrátů (rozdíl mezi příjmem a výdejem) se odhadují na 60–90 Tg dusíku za rok. Aby byly tyto ztráty vyrovnány, musely ztráty dusíku během glaciálních období silně poklesnout. Rozborem sedimentů docházejí autoři k hypotéze, že vzrůst zásob nitrátů v oceánech v glaciálních obdobích přispívá k pozorovanému poklesu koncentrace CO₂. Pro představu časových škál: odhaduje se, že vázaný dusík v oceánu „pobývá“ 3 000 let, než je uvolněn.

Nature 373, 506-509; 376, 724, 755-758, 1955