Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Skutečně zajímavá štola

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 652, 1995/11

V srpnu 94 jsme se vydali na poloostrov Kola. Cíl akce byl jasný – vzdálit se co nejdále šíleným vedrům, která v Praze panovala. Není proto divu, že jsme si vybrali sever Ruska, a tedy Kolu. [...]

Akce měla ráz horské túry, ale jelikož na ní byli přítomni i dva jeskyňáři, neobešla se bez problémů.

Tím největším se ukázalo objevení štoly asi 2 km JJV od Bázy KSP, která slouží jako horská záchranná stanice. Štola leží ve svahu hory Kyzlporr (Chibiny 15 km severně od Kirovska) a je už zdálky patrná díky mocné výsypce.

Naše jeskyňářská srdce zajásala a už jsme se hnali ke vchodu. Nemohla nás zastavit ani cedule, která přísně zakazovala vstup. Vchod byl sice zasypán, ale kdosi prokopal ve stropu úzký průlez. Tím jsme se dostali do štoly (3x3 m), která ovšem byla po 5 metrech zalita masivním betonovým špuntem. Zbývala jen 25 cm úzká štěrbina u stropu. Plazili jsme se asi 5 m, tam ucpávka končila a před námi se štola rozvírala do velikosti 3x5 m a mizela kdesi ve tmě. Na počvě bylo ovšem asi 0,5 m vody. Nechtělo se nám brodit a tak jsme štolu opustili. Tím skončilo první, zdánlivě nezajímavé dějství.

Po několika dnech, tentokrát už v sousedních Lovozerských horách, nám náhoda vmetla do cesty jistého geologa z Apatitů. Netrvalo dlouho a došlo na otázku, co se těžilo v této štole. A geolog nám naprosto klidným konverzačním tónem oznámil, že se tu netěžilo nic, nýbrž že se zde konaly v letech 72 a 84 dva pokusné jaderné výbuchy!!!

Výbuchy měly rozrušit místní velice tvrdé apatitové horniny, aby bylo možně je těžit. Celý experiment ale skončil fiaskem. První výbuch s apatity ani nehnul a druhý, patrně silnější, je ještě více zpevnil. V době výbuchu prý v Kirovsku padaly obrazy ze stěn.

Po tom, co nám tohle všechno řekl, jsme se ho (trochu třesoucím hlasem) otázali, co se nám může stát, když jsme byli uvnitř. Místo očekávaného pohřebního výrazu se na nás usmál a řekl, že lidé byli už i na místě výbuchu!!!

Celá štola je v současné době průchodná až do epicentra! To tvoří komora, na jejíchž stěnách se vyskytuje v hojném množství cezium a celá řada dalších exkluzivních svinstev. Štola má vést velmi klikatě asi 1 km do masivu, přičemž v každém zalomení byl zbudován betonový špunt, podobný tomu, na který jsme narazili. Z této zkušenosti plyne jedno: v Rusku je možné skutečně všechno a tak by ve výbavě expedice měl být dozimetr stejnou samozřejmostí, jako je spacák nebo kalašnikov. [...] 1)

Poznámky

1) Převzato z podzemního občasného nepravidelníku Krasová deprese č. 1, str. 29, podzim ’94, Praha 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jiří B. Brutus

 

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné