Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Otakar Batlička (12. 3. 1895 – únor 1942)

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 656, 1995/11

„Bylo asi půl čtvrté ráno, když pojednou les ožil! Ptáci spustili povyk, zprvu jen několik jich přelétlo mýtinu, po chvíli již celá hejna s křikem opouštěla prales... Teď i opice zmateně prchají z pralesa!... Na kraji mýtiny se objevil černý pruh. Z lesa se jako láva vyvalila obrovská, živá řeka – mravenců.“ A dva přátelé, kteří se vyčerpaní vraceli z přírodovědné výpravy a tábořili právě na mýtině, museli tvrdě bojovat o život s touto „živou řekou“, jak byla povídka nazvána. Ano, je to přehnané líčení pohybu a působení cestujících „legionářských“ mravenců. Tak jak bylo většinou vyprávěno i o pohyblivých píscích, člověku nebezpečných chobotnicích, obrovských úhořích vyřinuvších se z prasklého akvária či svítících broucích věštících smrt, nejrůznějších přírodních jedech a jedovatých plazech a mnoha jiných. Právě pro tuto napínavost ale tyto povídky tak hltali mladí čtenáři předválečného a ještě začátkem války vycházejícího „Mladého hlasatele“ a těšili se na každé další číslo, ve kterém bezpečně nalezli (spolu s pokračováním Foglarových „Rychlých šípů“) další „díl“. V některých z nich to určitě i v tomto hávu – nebo právě proto – vzbudilo zájem o přírodní jevy a vyvolalo touhu je někdy v budoucnosti blíže poznávat.

Autorem těchto povídek byl Otakar Batlička, který hodně z toho, co takto umocněně líčil, znal ze své vlastní zkušenosti a z vyprávění jiných. Ve čtrnácti letech (1909) totiž utekl z domova, a to rovnou do Jižní Ameriky. Procestoval pak celý svět a zažil řadu dobrodružství. Při svých schopnostech zvládl nejrůznější povolání, takže dělal na lodích plavčíka, kormidelníka, telegrafistu, jinde pak potápěče, gauča, a dokonce i policistu.

Domů se definitivně vrátil až několik let po první světové válce, ale jeho znalost všech světových jazyků a indiánské řeči guaraní mu nebyla moc platná. Neměl maturitu. Před svým útěkem se totiž nepohodl s profesorem přírodopisu (sic!) na Gymnáziu na Smetance. Složil pak nevídanou maturitu života i z přírodopisu úplně jinak.

Za první republiky se tedy Batlička živil opět jak se dalo, včetně zaměstnání nočního hlídače, tramvajáka a průvodce cizinců. Byl výborný střelec a získával tu své vavříny. Již jen jako amatér se věnoval své zálibě, radiotelegrafistice, s vlastnoručně vyrobenou vysílačkou. Alespoň tímto způsobem se dál mohl toulat po světě. Na začátku německé okupace se stal členem odbojové skupiny „Obrana národa – Východ“ a navázal radiotelegrafické spojení s Moskvou a Londýnem. Po odhalení byl zatčen a v únoru 1942 v Mauthausenu zastřelen.

Jeho pamětní deska je umístěna v Čiklově ulici na domě číslo 7, v nuselském údolí pod vyšehradskými šancemi. Tam byl od dětství doma. Otakar Batlička se narodil 12. března 1895, takže letos od té doby uplynulo právě sto let. (Kdo by si chtěl o něm přečíst více, může nahlédnout třeba do předmluvy knihy „Na vlně 57 metrů“ nebo do druhého rozšířeného vydání „Na vlnách odvahy a dobrodružství“, obě vydal Profil v Ostravě 1965 a 1987; informace v prvně jmenované knize jsou podány ve stylu Batličkových povídek a zaměřeny na mládež, nicméně se zakládají na faktech.) 1)

Obrázky

Poznámky

1) Pozn. aut: článek z Plzeňského deníku z 24. 7. 1995 uvádí některé události z Batličkova života odlišně. Např. po neúspěšném pokusu ve dvanácti letech se zdarem utekl do ciziny až v letech devatenácti, americké kontinenty procestoval jen jako zajatec na norské lodi a nebyl ani lodním radiotelegrafistou. Snad Batličkova postava někdy přiláká svého životopisce, který sladí údaje o něm do historicky správné podoby.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné