Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Šťáva z brambor

/Proč nemají být brambory na světle/
 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 569, 1995/10

Většina čtenářů Vesmíru asi ví, že ty tak běžně pojídané brambory jsou vlastně jedovaté. Kdysi pohrdané jako potrava chudiny, dnes dík prapodivně fungující “neviditelné ruce trhu″ spíše pochoutka pro úspěšné podnikatele. Měli by na to myslet, když všude málo vítaní chudí lidé jsou nyní “cenově chráněni″ a oni sami jsou tak nepostradatelní. Ale dosti žertů.

Jedovatost bramborových hlíz způsobuje přítomnost alkaloidu solaninu. Ten se teplem neničí a záleží na odrůdě či stáří brambor, kolik jej do sebe dostaneme. Nejvíce jej obsahují brambory nezralé nebo naopak staré, naklíčené. Toto připomenutí skutečnosti však nemá nikoho strašit. Z vlastní praxe přece víme, že se jedovatost brambor v naší kuchyni nijak neprojevuje. Vzácné jsou výjimky, a to ještě projevené za zvláštních okolností. O jedné z nich přednášeli na sympoziu Mezinárodní společnosti soudních toxikologů K. Gonmori a N. Jošijoka z oddělení soudního lékařství na Univerzitě v Akitě (Japonsko).

Japonci brambory téměř nejedí. Kdo byl v Japonsku, dostal je tam na stůl spíše jen jako host, jehož evropské zvyky měly být takto uctěny. A to zpravidla jen v jednom exempláři! Jako delikatesu! Japonci dbají pečlivě o své zdraví a tak tam “kvetou″ různé časopisy, které je v tom podporují a doporučují jim recepty na přípravu vlastních lektvarů, jež by jim pomohly jejich zdravotní stav ještě zlepšit. Jeden takovýto měsíčník začal dokonce doporučovat užívání bramborové šťávy při žloutence, proti vysokému tlaku, na žaludeční vředy a proti rakovině!

Když si jedna sedmdesátiletá žena podle jejich receptu šťávu z brambor připravila (tj. oloupané brambory nastrouhala a vymačkala v látkovém uzlíčku) a šťávu vypila, docela slušně se přiotrávila. První potíže se u ní objevily již po půl hodině, potom byla převezena do nemocnice, kde zvracela a měla krvavý průjem. Pobyla si tam skoro měsíc.

Zmínění učenci začali později zkoumat vliv uložení brambor na obsah α-solaninu v hlízách (v ledničce, za oknem atd.) Nejvíce jej nacházeli v bramborách ponechaných za oknem a na světle vůbec. Brambory tam zezelenaly. Potvrdily tak jen vlastně již dávno známé zkušenosti o nebezpečí vyskytujícím se u zelených brambor. Dočteme se o tom třeba již ve Vondráčkových “Otravách″ z r. 1935.

Pokud se týče japonské paní, můžeme trochu stejně zapochybovat, jak to vše vlastně bylo. Do hlíz se tam mohlo natáhnout z okolí i něco, co účinek ještě zhoršilo, ne-li otravu přímo způsobilo (např. insekticidy atd.). Co se týče nás, měli bychom poslouchat rady, uváděné ve všech našich toxikologiích, o pečlivém výběru spotřebovávaných brambor. Což dnes budeme moci jen stěží uskutečnit. Pokaždé si totiž přineseme domů brambory zcela jiné kvality a není žádnou vzácností, když z nich, za drahé peníze zakoupených, vykrájíme polovinu zčernalých částí. Copak asi takové brambory všechno obsahují? Ale to není vlastně starost nás “chudších″. Těch, co pod tlakem “neviditelné tržní ruky″ přecházejí “viditelně″ na rýži a těstoviny. Ty solanin neobsahují. Doufejme jen, že nám je nějací podnikatelé, v potřebě udržet nutný vysoký standard svůj a své rodiny, také nezdraží. (Contributions in Forensic Toxicology, str. 247, Lipsko 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...