Jedovaté rostliny, Lesní rostliny, Léčivé rostliny, Luční rostliny.

Za nemalý peníz jsem u firmy Diatext zakoupil pro naše gymnázium 4 sady diapozitivů. Domníval jsem se, že budou obsahovat výběr nejběžnějších lučních, lesních, léčivých a jedovatých rostlin. V každé krabičce je 33 diapozitivů, tzn. očekával jsem 132 různých rostlin z Čech, typických pro uvedené biotopy (nebo s uvedenými vlastnostmi).

Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že výrobci si malým trikem ulehčili práci a některé rostliny zařadili do 2, nebo dokonce do 3 souborů:

náprstník velkokvětý - léčivé r., lesní r., jedovaté r.

bez chebdí - lesní r., jedovaté r.

kručinka barvířská - lesní r., jedovaté r.

kopytník evropský - léčivé r., jedovaté r.

devětsil bílý - lesní r., léčivé r.

česnek medvědí - lesní r., léčivé r.

blín černý - jedovaté r., léčivé r.

Myslím si, že by bylo mnohem lepší uvedené rostliny uvádět jen v jednom souboru a v jiném je nahradit dalšími rostlinami, čímž by se počet druhů dostal na uvedených 132. Výběr rostlin z didaktického hlediska je však věc poměrně diskutabilní a tak lze pochopit i výběr rostlin od výrobce jako záměrný, ale beze snahy o zjednodušení práce. Soubory však obsahují i mnoho odborných chyb:

Luční rostliny

Hned první rostlina na diapozitivu není černýš luční, ale černýš rolní (Melampyrum arvense), jehož červené listeny jsou tak jasným znakem, že by jej měl určit i naprostý laik podle obrázku. Tím pádem ani text u tohoto diapozitivu neodpovídá vyfotografované rostlině. Jako místa výskytu tohoto druhu uvádí Dostál (1991) pole, úhory a křovinaté stepní stráně - pouze subsp. semleri z Českého středohoří se vyskytuje na loukách a pastvinách, příp. subsp. tuzsonii na loukách v okolí Prešova, ale to už není Česká republika.

Černýš hajní (Melampyrum nemorosum) se vyskytuje ve světlých lesích a křovinách (Dostál 1991), pouze subsp. moravicum porůstá lesní lemy a louky.

Modřenec chocholatý (Muscari comosum) se vyskytuje na výslunných kamenných a křovinatých stráních, suchých loukách a písčinách, lesostepích, mezích a polích, ve vinicích i akátinách. Nemyslím si, že tento výčet reprezentuje typickou luční rostlinu.

Všivec Hacquetův (Pedicularis Hacquetii) je dnes uváděn pod názvem P. sumana, P. foliosa, P. carpatica, P. exaltata a vyskytuje se v horských lesích a kosodřevině podle potoků a v nivách ve vyšších Karpatech od Babie Gory po Tatry. Je to běžná česká luční rostlina?

Andělika lékařská (Archangelica officinalis) se sice vyskytuje na horských nivách a na březích potoků, ale za představitele běžných lučních rostlin ji nemohu pokládat.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) je pro změnu okrasná letnička pěstovaná v zahradách, která přechodně zplaňuje na rumištích.

Lesní rostliny

Záraza rusá (Orobanche flava) je ohrožená rostlina rostoucí podél potoků.

Sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) roste na suchých, vápencových i břidlicových skálách a starých zdech.

Hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) má u nás západní hranici výskytu přibližně v linii Moravské Budějovice, Tišnov, Olomouc, Opava a roste především na Slovensku.

Vrbka úzkolistá se nezařazuje k rodu Epilobium, má samostatný rod Chamaenerion.

Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) je zahradní rostlina, vysévaná i na lesních lemech, lesních loukách a polích; často pak na lesních pasekách a lemech zplaňuje. Do lesa se tedy dostává díky člověku.

Stellaria nemorum není ptačinec jarní, ale pt. hájní.

Popis k diapozitivu 8 a 28 je stejný - vrbka úzkolistá.

Havéz česnáčková (Adenostyle alliariae) roste v horských lesích a kosodřevině, na horských nivách, při březích potoků a u pramenišť. V Čechách se však vyskytuje pouze v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a neověřené naleziště je v Rudolfově u Liberce. To přece není běžná lesní rostlina.

Léčivé rostliny

Pro léčivé účely se neužívá uvedená třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), nýbrž třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).

Pro léčivé účely se užívá Digitalis purpurea a D. lanata, nikoli však uvedený D. grandiflora.

Rhodiola rosea je užívána v léčitelství, nikoli v lékařství.

Podobně ani Mellitis mellissophyllum není mezi oficiálně uznávanými léčivými rostlinami.

Centaurium erythrea je česky druh zeměžluč hořká, nikoli zeměžluž obyčejná.

Euphrasia rostkoviana je česky světlík lékařský, nikoli Rostkovův.

V lékařství se používá Verbascum thapsiforme a V. phlomoides, nikoli však V. thapsus.

Hořec žlutý, tečkovaný a panonský se užívají především do hořkých likérů. Hořec křížatý se v lékařství neužívá.

Jablečník obyčejný se správně nazývá j. obecný.

Měsíček lékařský se správně nazývá měsíček zahradní.

Valeriana diocia obsahuje jen slabě účinné látky - užívá se Valeriana officinalis.

Netřesk střešní není uváděn mezi rostlinami užívanými v lékařství.

Chamaemelum nobile se dnes řadí do rodu Anthemis.

V lékařství se užívá spíš Allium sativum než Allium ursinum.

K léčivým účelům se neužívá Petasites albus, nýbrž Petasites hybridus.

Domnívám se, že v souboru diapozitivů užívaných pro výuku na základní a střední škole by se měly objevovat jako léčivé rostliny pouze druhy skutečně používané v lékařství a nikoli druhy, které užívají bez vědeckého opodstatnění samozvaní léčitelé.

U části rostlin jsou uvedeny slovenské názvy a u části nikoliv (rost. č. 3, 14, 15, 19, 20, 22-25, 27-28).

Jedovaté rostliny

Jsou vcelku v pořádku, jedině u kručinky barvířské bych uvažoval o oprávněnosti zařazení mezi jedovaté rostliny.

Závěr

Domnívám se, že výrobce učebních pomůcek by měl dbát na to, aby jeho výrobky byly na odpovídající odborné i didaktické úrovni, měl by vyžadovat recenzenty, kteří posoudí použitelnost takových pomůcek ve školách.

Možná by bylo vhodné, aby v nabídce byl uveden seznam rostlin zahrnutých v jednotlivých soupravách.

Doporučoval bych využít profesionálního fotografa-botanika, neboť i kvalita některých obrázků je velmi slabá.