Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jedle a tektonika

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 507, 1994/9

Průběh teplot ve čtvrtohorách nejlépe odráží klimatická křivka konstruovaná z izotopového poměru δ18O v hlubokomořských vrtech. Problém spočívá v tom, že poměr obou stabilních izotopů kyslíku je sice závislý na teplotě, ale zároveň je ovlivňován množstvím sladké vody vázané na pevnině. Obvykle předpokládáme, že tato voda tvoří ledovce, ale stejně dobře si umíme představit situaci, kdy dojde jen k menšímu ochlazení, při kterém je sladká voda vázána do menších ledovců, jezer a zásobníků podzemní vody. Z hlediska izotopové křivky δ18O bude výsledek stejný - velká ledová doba zanechá stejný záznam jako pouhá chladná oscilace, při níž je velké množství vody vázáno na pevnině jinak než v ledovci.

Význačný holandský palynolog W. H. Zagwijn rozlišuje oba klimatické typy zvláštní kombinací tektonického modelu pobřeží severní Evropy a vrstev obsahujících pyl. Velká ledová doba totiž způsobí váhou kontinentálního ledovce stlačení pevniny o několik desítek metrů. Při oteplení ledovec rychle roztaje a moře pevninu zalije. Pevnina reaguje na odlehčení mnohem pomaleji, postupným výzdvihem. Moře ustupuje a na jeho místo se vrací les. A teď přijde to hlavní: Pokud v tomto lese rostla jedle, tak v podloží vždy narážíme na mořské sedimenty. Jev intepretujeme tak, že po velké době ledové přichází velká doba meziledová. Jedle totiž vyžaduje oceánický typ klimatu, ve kterém se poměrně chladná a vlhká léta střídají s nepříliš studenými zimami. Naproti tomu, objeví-li se v holandských sedimentech pyl smrku, který snese chladnější, kontinentálnější zimy než jedle, mořské sedimenty v podloží nenalezneme, protože v tomto případě šlo o chladnější a teplejší vlny celkově vyrovnanějšího, studeného, ne však extrémně chladného klimatu.

Literatura

(W. H. Zagwijn, Quaternary Science Reviews, 1992, 11, 583 - 591)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné