Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Blechy a “umělý pes“

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 536, 1994/9

V USA je trvalá poptávka po blechách používaných pro výzkumné a průmyslové účely. Ve snaze zajistit spolehlivý zdroj těchto parazitů zkonstruovali Jay Georgi a Susan Wadeová z Fakulty veterinárního lékařství na Cornellově univerzitě originální zařízení, které nazvali „umělý pes“ (Artificial Dog). Toto zařízení pro chov blech předvedli v srpnu 1992 na konferenci Americké asociace veterinárních parazitologů v Bostonu.

„Umělý pes“ je průhledná nádoba krychlového tvaru se stěnami z plastické hmoty, s délkou hrany přibližně 40 cm. Uvnitř je 25 bleších klícek válcovitého tvaru uzavřených na horní a dolní straně nylonovými síťkami. Nad každou klíckou je hliníkový zásobník plný čerstvé hovězí krve dodávané z jatek. Jeho spodní stranu tvoří membrána z materiálu Parafilm. Horní nylonové síťky klícek mají otvory právě tak velké, aby přes ně mohly blechy sát krev, aniž by při tom mohly uniknout ven. Blechy přijímají potravu tak, že propíchnou membránu z Parafilmu svým ústním ústrojím, přičemž podle mínění konstruktérů mají pocit, že sají na živém zvířeti. Nylonové síťky na spodní straně klícek umožňují cirkulaci vzduchu, ale zachycují všechna vajíčka nakladená samičkami a exkrementy, které blechy produkují. Důležitá je třetí síťka, nacházející se těsně pod horní síťkou. Slouží totiž k přidržování blech při krmení. Georgi zjistil, že pokud je tato síťka příliš vzdálena od horní síťky, blechy přestávají přijímat potravu a hynou.

Každá z 25 klícek uvnitř „umělého psa“ může obsahovat 300 dospělých blech schopných rozmnožování. Zařízení je vybaveno elektrickým ohřívačem, který udržuje blechy a hovězí krev při optimální teplotě.

Každý „umělý pes“ produkuje 12 000 blech denně. Podle Georgiho lze takovéto množství získávat také sběrem blech z 25 silně zablešených živých psů, což je prý ale namáhavější a časově náročnější práce. Ekonomicky zaměřeného čtenáře jistě potěší informace, že cena jedné živé blechy v USA je 10 centů. Mražené blechy se prodávají v ceně 40 USD za gram.

Živé blechy se používají jednak k základnímu výzkumu jejich fyziologie, jednak k testování účinnosti nových insekticidů. Z neživých (mražených) blech se vyrábějí preparáty pro testování alergie u domácích zvířat a lidí. Jde o alergii, o níž se předpokládá, že je reakcí na antigen obsažený v bleších slinách, který se uvolňuje při sání krve.

Georgi odhaduje, že američtí občané vydají na prostředky proti blechám 400 milionů USD ročně. Jiné odhady uvádějí až jednu miliardu USD vydanou každý rok v USA na insekticidy pro hubení blech, prostředky odpuzující blechy, odblešovací služby a další veterinární péči související s blechami (Chemical and Engineering News, Vol. 70, 1992, No. 40, p. 80).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...