Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Stanislav Beneš: Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí

I. díl, 88 str., 1993, II. díl 158 str., 1994; Náklad 2 500 kusů, cena neuvedena – pravděpodobně neprodejný tisk, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha
 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 434, 1994/8

Půda tvoří největší nerostné bohatství našeho státu. Posledních 40 let byla vystavena radikálním změnám, jako je zvýšená eroze, zhutňování, okyselování, kontaminace stopovými prvky, vymývání živin a snižování obsahu organické hmoty. Půda má schopnost tlumit nepříznivé vlivy průmyslu a dopravy. Zachycuje a pufruje antropogenní kontaminaci, tím v sobě koncentruje stopové prvky, které mohou přecházet do potravin. V posledních dvaceti letech byly provedeny tisíce, možná desetitisíce analýz hlavních i stopových prvků našich půd. Většina výsledků nebyla nikdy publikována a z těch publikovaných je opět většina uvedena v různých, často nestandardních periodikách.

S. Beneš v dvousvazkové monografii shrnul tisíce analytických dat týkajících se chemického složení hornin z hlediska půdotvorných substrátů, distribuci vázaných i uvolnitelných stopových prvků a bilanci vstupů a výstupů prvků ze substrátu, půd a plodin. Výsledkem je neobyčejně cenná příručka, která formou tabulek s minimálním doprovodným textem podává obrovské množství informací o stopových prvcích v jedné z nejdůležitějších částí životního prostředí – v půdách. Asi 200 stran celostránkových tabulek o velikosti A4 popisuje tak široké množství geochemických vztahů, že se vymyká možnostem této recenze.

Přestože se autor netají tím, že některé tabulky mají jen informační charakter a zasloužily by si další zpřesnění, je zřejmé, že tato monografie představuje základní dílo svého oboru, jež bude dlouhou dobu sloužit všem, kteří se zajímají o kontaminaci i přirozená pozadí našich půd. Je tu však jedna potíž – publikace vyšla jako interní tisk Ministerstva zemědělství ČR a nedá se koupit, natož distribuovat k ostatním zájemcům. Dlouhodobě jde o neudržitelnou situaci, kterou by měly projednat grantové agentury a tiskové odbory jednotlivých ministerstev. Řada zajímavých publikací totiž vychází s nějakým druhem finanční podpory např. grantových agentur, a tudíž není prodejná. Informace tak přestává plnit svoji funkci, protože se v mnoha případech k uživateli vůbec nedostane a případní zájemci se často o existenci publikace ani nedovědí.

Z vědeckého hlediska má monografie jeden problém – autor přejímá data laboratoří, za jejichž přesnost pochopitelně nemůže ručit. P. Skřivan ve svých pracích z geochemie a životního prostředí ukazuje, že čím úzkostlivěji a pečlivěji zacházíme se vzorky a analytickými procedurami, tím jsou obsahy např. těžkých prvků ve vzorcích nižší. Je to tím, že dnešní analytické metody jsou tak přesné a životní prostředí tak kontaminované, že je např. nutné balit láhve na vzorky, protože při volném uložení v automobilu stačí jeden průjezd Prahou, aby aerosol, který ulpí na povrchu lahví, závažně zkreslil analytické výsledky. Z tohoto důvodu se často setkáváme s nadhodnocenými obsahy například u atmosférických depozicí, kde by atmosféra měla být hlavním kontaminantem např. u kadmia. Přesnost analytických dat pak pochopitelně ovlivňuje výpočty bilancí jednotlivých prvků.

Postoj autora je v této záležitosti jednoznačný a záslužný: „Ano, některá data jsou informační a potřebují další zpřesnění. Nejprve je však nutné shrnout a uspořádat dosavadní chaos.“ A to se zdařilo.

Citát

KARL KRAUS /1874-1936/, rakouský spisovatel

Já a má veřejnost si dobře rozumíme: ona neposlouchá, co říkám, a já zas neříkám, co by ráda slyšela.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva, Jiří Langer  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné