Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Sir A. C. Doyle a tropické nemoci

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 432, 1994/8

Mnozí čtenáři příběhů Sherlocka Holmese patrně vědí, že jejich autor Sir Arthur Conan Doyle (1859 – 1939) začínal svou životní dráhu jako lékař, i to, že v dospělém věku holdoval spiritizmu. Méně se ví o jeho zájmu o tropickou medicínu a parazitologii, jak to zajímavě uvádí W. A. Sodeman Jr. v lednovém čísle American Journal of Tropical Medicine and Hygiene (50: 90 – 101, 1994).

S touto problematikou přišel Sir Arthur do styku už během své přechodné čtyřměsíční kariéry lodního lékaře na parníku do západní Afriky. Své lékařské praxe praktického a později očního lékaře v Londýně se vzdal krátce po r. 1890 a věnoval se pak výlučně literatuře (první román o Sherlocku Holmesovi mu vyšel r. 1887, naposled se tato postava objevila v povídce r. 1927). Jeho příběhy se odehrávají v ovzduší viktoriánské Anglie, které prostoupilo i Doyla samotného. Vždy zůstal viktoriánem a zastáncem ducha britského impéria. Proto není divu, že se stal válečným dopisovatelem za Kitchnerova tažení proti Mahdimu v Egyptě r. 1897 a že s nadšením sloužil i jako lékař dobrovolník v tzv. burské válce v jižní Africe. Vybudoval nemocnici v Blomfonteinu, hlavním městě okupovaného Oranžska. To vše vedlo k tomu, že tento bývalý lékař měl dobré znalosti tropických nemocí a že si svůj zájem stále udržoval. Proto ho mohli ještě r. 1910 požádat o úvodní přednášku pro mediky v nemocnici St. Marys v Londýně, v níž se pak podrobně zmínil i o pracích Patricka Mansona o tropických filariózách a Ronalda Rosse o malárii.

Jeho zájem o prvky tropické medicíny se obráží i na jeho příbězích. V povídce „Znamení čtyř“ (1890) líčí malarickou oblast zamořenou moskyty tak sugestivně, jako by již znal souvislost malárie a komárů, ačkoliv přenos prokázal již zmíněný Ronald Ross až r. 1897. V dalších jeho povídkách se setkáváme s leprou, tyfem, žlutou zimnicí a jedovatými hady.

Zcela zvláštní tropickou nemoc použil v příběhu “ Dobrodružství umírajícího detektiva“. Mimořádně vychytralý vrah v něm zavraždí svou oběť injekcí mikroorganizmů působících „nemoc kuliů na Sumatře“ a pokusí se pak stejným způsobem sprovodit ze světa i samotného Holmese. Ten se však úskokem injekci vyhne, nicméně předstírá nemoc se všemi příznaky, jimiž by trpěla nebohá oběť, a při předstíraném umírání dokonce vyláká ze „zlosyna“ jeho doznání. Podle příznaků a faktu, že vrah si dal tu práci a patogeny kultivoval na agarové půdě, a dále podle země původu nemoci a vysoké úmrtnosti, kterou tato nemoc způsobuje, se prý dají vyloučit původci antraxu, moru či riketsií a jiných nemocí. Dr. Sodeman vlastně sám svým způsobem vyřešil detektivní záhadu a dospěl k názoru, že nákaza, kterou sir Artur tak podrobně vylíčil, je původce melidiózy čili pseudomalleu, které působí bakterie Pseudomonas pseudomallei. Ta se skutečně v jihovýchodní Asii vyskytuje a jejím „rezervoárem“ jsou divoká i domácí zvířata. Nemoc byla poprvé popsána r. 1912 z Rangoonu v Indii (Indian Medical Gazette) podle akutní septikemické formy, která byla spojena s injikováním mezi narkomany a během několika dní se vždy rozvinula ke smrtelnému konci. Byl Sir Arthur schopen tak rychle předjímat nové výsledky? Podle jeho zájmu o tropické nemoci, soudí autor článku, je to velmi pravděpodobné a zdá se, že všechny nepřímé důkazy pro to svědčí. I když literatura o autoru Sherlocka Holmese je nesmírně rozsáhlá, tyto aspekty jsou patrně nové. Je potěšitelné, že se v jeho díle, dnes působícím už dosti archaicky, dají ještě nalézat nové stránky, zajímavé zvláště pro biology.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Jiří Lom

RNDr. Jiří Lom, DrSc., (*1931) vystudoval Biologickou fakultu UK v Praze. V Parazitologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá výzkumem cizopasných prvoků. Je členem Učené společnosti ČR (e-mail: lom@paru.cas.cz)

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...