Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Kosmetická psychofarmakologie

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 416, 1994/7

Američané mají novou módu: 5 milionů jich užívá a ročně utratí miliardu dolarů za nový psychofarmakologický přípravek, fluoxetin. Vyšla o něm dokonce kniha: Psychiatr Peter Kramer v “Listening to Prozac“ (Prozac je obchodní jméno fluoxetinu) zdůvodňuje úspěšnost fluoxetinu pro zlepšování lidské nálady. Sám výrobce je zdrženlivější, ale Kramerova kniha se stala bestsellerem. Připisuje fluoxetinu „transformační schopnosti“, tvrdí, že „mění osobnost“ a že člověku v rozladění „pomáhá pochopit sebe sama“. Fluoxetin je ovšem účinným lékem na deprese – tedy v rukou psychiatra. Také o jeho mechanizmu účinku se dosti ví – souvisí to se serotoninovými receptory. Kdysi byl u nás oblíbeným vylepšovačem nálady Meprobamát, pak jsme záviděli Američanům zklidňovadla Valium a Librium, dokonce máme i náš Diazepam a Rohypnol – i když je pojišťovna nehradí – nakonec se ale ukázalo, že jsou návykové a jejich užívání déle než 5 dní nesvědčí o dobré lékařské praxi. Stejně je tomu s fluoxetinem. Jsou zprávy o tom, že navozuje sebevražedné myšlenky. Lancet (343: 865, 1994) srovnává fluoxetin s úvahami Aldouse Huxleye o potřebě drogou zlepšovat lidské pocity a nálady. Čtenář si třeba vzpomene na „somu“ z “Konce civilizace“ (Brave new world), ta udržovala pokojnými občany, kterým byla „přidělena“ nižší společenská kasta. A tak nepochybně móda fluoxetinu pomine, doufejme že bez velkých škod na zdraví. Lancet uzavírá: „A tak místo toho, abychom si uvědomili, že jsou situace opravňující pocity viny, výčitek svědomí, hanby, úzkosti nebo bezpráví, budeme tyto pocity jako nepříjemné příznaky léčit drogou?“ Máme si psychofarmaky navozovat necitlivost na konflikty místo toho, abychom jim čelili a spíše se pokusili pochopit, co je špatné v našem způsobu života? Určitě ne: patrně se brzy přijde na to, že fluoxetin jako droga je návykový a škodí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné