Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Kosmetická psychofarmakologie

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 416, 1994/7

Američané mají novou módu: 5 milionů jich užívá a ročně utratí miliardu dolarů za nový psychofarmakologický přípravek, fluoxetin. Vyšla o něm dokonce kniha: Psychiatr Peter Kramer v “Listening to Prozac“ (Prozac je obchodní jméno fluoxetinu) zdůvodňuje úspěšnost fluoxetinu pro zlepšování lidské nálady. Sám výrobce je zdrženlivější, ale Kramerova kniha se stala bestsellerem. Připisuje fluoxetinu „transformační schopnosti“, tvrdí, že „mění osobnost“ a že člověku v rozladění „pomáhá pochopit sebe sama“. Fluoxetin je ovšem účinným lékem na deprese – tedy v rukou psychiatra. Také o jeho mechanizmu účinku se dosti ví – souvisí to se serotoninovými receptory. Kdysi byl u nás oblíbeným vylepšovačem nálady Meprobamát, pak jsme záviděli Američanům zklidňovadla Valium a Librium, dokonce máme i náš Diazepam a Rohypnol – i když je pojišťovna nehradí – nakonec se ale ukázalo, že jsou návykové a jejich užívání déle než 5 dní nesvědčí o dobré lékařské praxi. Stejně je tomu s fluoxetinem. Jsou zprávy o tom, že navozuje sebevražedné myšlenky. Lancet (343: 865, 1994) srovnává fluoxetin s úvahami Aldouse Huxleye o potřebě drogou zlepšovat lidské pocity a nálady. Čtenář si třeba vzpomene na „somu“ z “Konce civilizace“ (Brave new world), ta udržovala pokojnými občany, kterým byla „přidělena“ nižší společenská kasta. A tak nepochybně móda fluoxetinu pomine, doufejme že bez velkých škod na zdraví. Lancet uzavírá: „A tak místo toho, abychom si uvědomili, že jsou situace opravňující pocity viny, výčitek svědomí, hanby, úzkosti nebo bezpráví, budeme tyto pocity jako nepříjemné příznaky léčit drogou?“ Máme si psychofarmaky navozovat necitlivost na konflikty místo toho, abychom jim čelili a spíše se pokusili pochopit, co je špatné v našem způsobu života? Určitě ne: patrně se brzy přijde na to, že fluoxetin jako droga je návykový a škodí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné