Kardiostimulátor versus medikamenty
| 5. 6. 1994 | Vesmír 73, 356, 1994/6
U pacientů s neurokardiogenní (vasovagální) synkopou (tj. náhlým poklesem krevního tlaku spojeným se zpomalením až zástavou srdeční akce) je často účinnější léčba pomocí léků než kardiostimulace (povzbuzování srdeční činnosti) pacemakerem (přístrojem aktivujícím srdeční sval elektrickými impulzy). Ve Wisconsinu bylo sledováno 70 pacientů s anamnézou vasovagální synkopy, kterou bylo možno opakovaně vyprovokovat. I přes zavedení kardiostimulace měla při testování většina pacientů nadále presynkopu či synkopu. Naproti tomu pacienti léčení pouze léky (metoprololem, disopyramidem či theophyllinem) neměli obtíže. (N. Engl. J. Med. 328,1085-90, 1993).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Kraml
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D., (*1960) se na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady FNKV zabývá vnitřním lékařstvím se zaměřením na metabolismus tuků a preventivní kardiologii.
Doporučujeme
Toto jsme my
Ondřej Vrtiška | 30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si pamatovat 10 000 fotek 
Filip Děchtěrenko | 30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je špatná paměť dobrá
Radkin Honzák | 30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...