Kardiostimulátor versus medikamenty
| 5. 6. 1994 | Vesmír 73, 356, 1994/6
U pacientů s neurokardiogenní (vasovagální) synkopou (tj. náhlým poklesem krevního tlaku spojeným se zpomalením až zástavou srdeční akce) je často účinnější léčba pomocí léků než kardiostimulace (povzbuzování srdeční činnosti) pacemakerem (přístrojem aktivujícím srdeční sval elektrickými impulzy). Ve Wisconsinu bylo sledováno 70 pacientů s anamnézou vasovagální synkopy, kterou bylo možno opakovaně vyprovokovat. I přes zavedení kardiostimulace měla při testování většina pacientů nadále presynkopu či synkopu. Naproti tomu pacienti léčení pouze léky (metoprololem, disopyramidem či theophyllinem) neměli obtíže. (N. Engl. J. Med. 328,1085-90, 1993).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Kraml
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D., (*1960) se na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady FNKV zabývá vnitřním lékařstvím se zaměřením na metabolismus tuků a preventivní kardiologii.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy 
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...


















