Kardiostimulátor versus medikamenty
| 5. 6. 1994 | Vesmír 73, 356, 1994/6
U pacientů s neurokardiogenní (vasovagální) synkopou (tj. náhlým poklesem krevního tlaku spojeným se zpomalením až zástavou srdeční akce) je často účinnější léčba pomocí léků než kardiostimulace (povzbuzování srdeční činnosti) pacemakerem (přístrojem aktivujícím srdeční sval elektrickými impulzy). Ve Wisconsinu bylo sledováno 70 pacientů s anamnézou vasovagální synkopy, kterou bylo možno opakovaně vyprovokovat. I přes zavedení kardiostimulace měla při testování většina pacientů nadále presynkopu či synkopu. Naproti tomu pacienti léčení pouze léky (metoprololem, disopyramidem či theophyllinem) neměli obtíže. (N. Engl. J. Med. 328,1085-90, 1993).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Kraml
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D., (*1960) se na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady FNKV zabývá vnitřním lékařstvím se zaměřením na metabolismus tuků a preventivní kardiologii.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











