Kardiostimulátor versus medikamenty
| 5. 6. 1994 | Vesmír 73, 356, 1994/6
U pacientů s neurokardiogenní (vasovagální) synkopou (tj. náhlým poklesem krevního tlaku spojeným se zpomalením až zástavou srdeční akce) je často účinnější léčba pomocí léků než kardiostimulace (povzbuzování srdeční činnosti) pacemakerem (přístrojem aktivujícím srdeční sval elektrickými impulzy). Ve Wisconsinu bylo sledováno 70 pacientů s anamnézou vasovagální synkopy, kterou bylo možno opakovaně vyprovokovat. I přes zavedení kardiostimulace měla při testování většina pacientů nadále presynkopu či synkopu. Naproti tomu pacienti léčení pouze léky (metoprololem, disopyramidem či theophyllinem) neměli obtíže. (N. Engl. J. Med. 328,1085-90, 1993).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Kraml
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D., (*1960) se na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady FNKV zabývá vnitřním lékařstvím se zaměřením na metabolismus tuků a preventivní kardiologii.
Doporučujeme
Optimalizace v prášku
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Počátky evropského pojetí svobody
Jan Turek | 31. 8. 2026
Pro Evropany je charakteristická touha po individuální svobodě, nezávislosti a originalitě myšlení. Mohlo by se zdát, že tyto vlastnosti Evropané...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...











