Kardiostimulátor versus medikamenty
| 5. 6. 1994 | Vesmír 73, 356, 1994/6
U pacientů s neurokardiogenní (vasovagální) synkopou (tj. náhlým poklesem krevního tlaku spojeným se zpomalením až zástavou srdeční akce) je často účinnější léčba pomocí léků než kardiostimulace (povzbuzování srdeční činnosti) pacemakerem (přístrojem aktivujícím srdeční sval elektrickými impulzy). Ve Wisconsinu bylo sledováno 70 pacientů s anamnézou vasovagální synkopy, kterou bylo možno opakovaně vyprovokovat. I přes zavedení kardiostimulace měla při testování většina pacientů nadále presynkopu či synkopu. Naproti tomu pacienti léčení pouze léky (metoprololem, disopyramidem či theophyllinem) neměli obtíže. (N. Engl. J. Med. 328,1085-90, 1993).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Kraml
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D., (*1960) se na II. interní klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady FNKV zabývá vnitřním lékařstvím se zaměřením na metabolismus tuků a preventivní kardiologii.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











