Lstivý kolibřík

Konkurence může probíhat dvěma způsoby: jedinci se buď vzájemně připravují o určitý zdroj, anebo tomu zabraňují tím, že se od tohoto zdroje „odhánějí“. První způsob se v ekologii nazývá exploatační konkurence, druhý interferenční konkurence. Teritoriální chování ptáků je považováno právě za příklad interferenční konkurence, kdy agresivní obhajoba teritoria zabraňuje tomu, aby se jedinci (či rodiny) vzájemně připravovali o zdroj. Zvláštním způsobem ale obhajuje teritorium kolibřík Selasphorus rufus, živící se jako ostatní kolibříci nektarem. Ráno, kdy je nektaru méně, sbírá nektar jen podél hranic teritoria, zatímco odpoledne, kdy je vysoká produkce nektaru, sbírá uvnitř teritoria. Díky vyčerpání zásob nektaru podél hranic teritoria se ostatním kolibříkům, kteří se odpoledne přiblíží k této hranici, jeví jeho teritorium jako méně atraktivní, takže se jim nevyplatí pouštět se do šarvátky s nerušeně se živícím „vlastníkem“ teritoria. Oba způsoby konkurence zde tedy splývají: kolibřík hájí teritorium tak, že předstírá vyčerpání zdrojů.