FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Stížnosti na výuku na amerických vysokých školách

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 117, 1994/2

Podle zjištění National Science Foundation přibližně 60 % vysokoškolských studentů v USA, kteří si na začátku vybrali jako hlavní studijní obor přírodní vědy, matematiku nebo techniku, v průběhu studia přechází na jiný obor. Nancy Hewittová a Elaine Seymourová z Bureau of Sociological Research při Coloradské univerzitě v Boulderu uveřejnily výsledky tříapůlleté studie zaměřené na výzkum důvodů, proč tak vysoké procento studentů o tyto obory ztrácí zájem.

Na čtyřech vysokých školách typu college a na univerzitách v Coloradu hovořily se studenty, jejichž hlavním studijním oborem byla přírodověda, matematika nebo technika, a se studenty, kteří z těchto oborů odešli. Jako nejčastější problémy u obou skupin studentů zjistily nevyhovující způsob výuky a nepřístupnost profesorů vyučujících přírodní vědy, matematiku a techniku ve srovnání s učiteli jiných oborů.

Přibližně 54 % studentů, kteří přestoupili na jiný obor, uvádělo, že výuka je lepší v nepřírodovědných a netechnických předmětech (u studentů, kteří nepřestoupili, je toho názoru jen 21  %). Avšak i mezi těmi, kteří z těchto oborů neodešli, jich 40 % tvrdilo, že jsou od studia odrazováni špatnými zkušenostmi s výukou.

K nejčastějším stížnostem na výuku přírodovědy, matematiky a technických předmětů patřilo nadměrné pracovní zatížení, příliš rychlý postup výkladu a nedostatečná pomoc při studijních problémech. V tomto ohledu výzkum ukázal, že ti studenti, kteří přesto v uvedených oborech zůstali, se od studentů, kteří přestoupili, lišili především v tom, že při řešení studijních problémů více využívali oficiální i neoficiální pomoc, např. studijní kroužky, spolupráci v kolektivech na ubytovacích kolejích apod. (Chem. and Eng. News, 70, 1992, č. 10, s. 18).

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...