Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Počet mužských spermií dlouhodobě klesá

Hrozí člověku osud kondora kalifornského či blbouna nejapného?
 |  5. 12. 1994
 |  Vesmír 73, 683, 1994/12

Niels E. Skakkebaek a jeho spolupracovníci z nemocnice Rigshospitalet v Kodani (Dánsko) publikovali v British Medical Journal (Vol. 305, 1992, str. 609) statistickou studii, z níž vyplývá, že se během minulých 50 let průměrný počet mužských spermií v jednotkovém objemu semenné tekutiny na celém světě významně snížil a že tento pokles může souviset se znečištěním životního prostředí některými chemikáliemi.

Autoři studie nejprve prohledali literaturu a počítačové databáze a shromáždili práce obsahující výsledky stanovení počtu spermií u mužů. Vyřadili ty, jež zahrnovaly muže z neplodných manželství a muže s abnormalitami pohlavních orgánů. Vzali v úvahu jen práce, v nichž byl počet spermií určován pomocí počítací komůrky. K souhrnné analýze vybrali 61 prací publikovaných od r. 1938, v nichž byly údaje získané v laboratořích mnoha zemí světa týkající se celkem 14 947 mužů. S použitím statistických metod pak zjišťovali trendy časových změn a možné příčinné vztahy.

Všechny údaje souborně zpracovali metodou regresní analýzy, přičemž každé ze 61 prací dali váhu podle počtu vyšetřovaných osob. Provedli také samostatnou analýzu prací pocházejících jen z USA. Vypočítali trend změn počtu spermií pro muže s prověřenou plodností. Všechny tyto analýzy vedly k témuž výsledku: k vysoce významnému poklesu počtu spermií od roku 1940.

Studie uvádí, že průměrný počet spermií se v období let 1940 až 1990 snížil o 42 procent, a to ze 113 milionů v jednom mililitru semenné tekutiny na 66 milionů. Zmínění vědci z Kodaně také zjistili, že průměrný objem semenné tekutiny v jednom ejakulátu se v průběhu minulých 50 let snížil z 3,40 ml na 2,75 ml. Odhadují, že pravděpodobnost statistické chyby v určení tohoto poklesu je nižší než 1 : 10 000. Protože mužská plodnost je do určité míry v korelaci s počtem spermií, výsledky mohou odrážet celkové snížení mužské plodnosti.

Podle jiných odborníků však ke globálnímu poklesu mužské plodnosti v uvedeném období nedošlo a použitý způsob souhrnné analýzy považují za kontroverzní. Protože metody měření se v použitých studiích téměř vždy v detailech liší, domnívají se někteří statistici, že souhrnné výsledky jsou neprůkazné. Jiní jsou ale naopak přesvědčeni, že spojením údajů z velkého počtu studií je možné odhalit trendy s mnohem větší statistickou spolehlivostí, než u kterékoliv jednotlivé studie.

Např. Maurice Levois, vědecký poradce pracující pro Instutute for Evaluating Health Risks (konzultantská firma se sídlem ve Washingtonu, D.C.), se domnívá, že dánská studie má některé závažné chyby: nedostatečně zpracovává literaturu a vynechává některé publikované studie bez uvedení důvodu. Richard Sharpe z Center for Reproductive Biology ve skotském Edinburghu, které je součástí British Medical Research Council, je ale přesvědčen, že tato studie se vyhýbá logickým chybám předchozích souhrnných studií na toto téma a že podává nejlepší důkaz poklesu počtu spermií, jaký bylo možné získat.

Počet spermií u mužů může ovlivnit řada faktorů, zejména genetická predispozice, výživa, stres a socioekonomické postavení. Avšak dánští vědci jsou přesvědčeni, že nejpravděpodobnější příčinou poklesu počtu spermií je nějaký prenatálně působící faktor životního prostředí. Usuzují, že příčinou poklesu počtu spermií mohou být uměle syntetizované estrogeny nebo sloučeniny s estrogenní aktivitou, jako jsou DDT, některé polychlorované bifenyly (PCB), 2,3,7,8- tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) a jiné.

Je dobře známo, že u plodu mužského pohlaví mohou vzniknout poruchy pohlavních orgánů tehdy, když na něj působí ženský hormon estrogen v koncentraci buď příliš vysoké, nebo příliš nízké v poměru k mužským hormonům. Takovéto koncentrace estrogenu mohou potlačit růst specializovaných Sertoliho buněk ve varlatech plodu a mohou vést k nízkému počtu spermií a reprodukčním abnormalitám. Syntetický estrogen dietylstilbestrol (DES), který v letech 1948 –1971 užívaly miliony žen při léčbě žaludeční nevolnosti během těhotenství, prokazatelně způsobil takovéto problémy.

V důsledku toho někteří vědci spekulují, že stabilní (obtížně rozložitelné) organické chemikálie, které se hromadí v lidské tukové tkáni a mají podobné účinky jako estrogen, mohou být předávány z matky na plod a způsobit snížení počtu spermií a reprodukční abnormality. K chemickým látkám schopným vázat se na rerceptory pro estrogen a jiné buněčné receptory u lidí i zvířat patří DDT, některé kongenery PCB a 2,3,7,8-TCDD. Tyto chemické látky, strukturně do určité míry podobné estrogenu, po navázání na uvedené receptory mění a ruší signály řídící funkce buněk.

Při laboratorních pokusech se zjistilo, že když je gravidní kryse 15. den po gestaci orálně podán 2,3,7,8-TCDD v množství 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti nebo v množství menším, poklesne u samčích potomků počet spermií a jejich reprodukční funkce jsou narušeny v míře závislé na velikosti dávky. Avšak zatím nebylo dokázáno, že lidský plod mužského pohlaví je v průměru vystaven takovým koncentracím látek s estrogenní aktivitou, které jsou schopny vyvolat všeobecný pokles počtu spermií (Chemical and Engineering News, Vol. 70, 1992, No. 38, p. 5-6).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné