Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Tajemství šípových jedů

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 655, 1994/11

Mnoho z velmi silných toxinů pochází z kůže drobných, krásně barevných žabek z čeledi Dendrobatidae žijících v Jižní Americe. Protože domorodí indiáni používají některé z těchto látek k výrobě šípů s otrávenými hroty, vešly toxiny do povědomí jako šípové jedy. Donedávna se (zcela nepochopitelně) jaksi automaticky předpokládalo, že toxiny jsou produktem žabí kůže. Ukazuje se však, že přinejmenším některé z nich pocházejí z potravy žabek.

Některé z šípových jedů jsou tak silné, že i jen drobounká kapka je schopna usmrtit zvíře velikosti koně. Účinek je ještě zesílen tím, že u většiny druhů je kůže „prosáknuta“ směsicí mnoha různých jedů rozmanitého chemického složení a rozmanitých účinků. Přesto jsou-li žáby chovány v zajetí, jejich kůže svou toxicitu brzo ztrácí.

J. Daly z National Institute of Health v Bethesdě v Marylandu poukazuje na skutečnost, že některé z plejády šípových jedů jsou shodné s jedy členovců, nebo jde o látky, které vznikají dodatečnou úpravou z prekurzorů exkretovaných nebo sekretovaných hmyzem.

Daly se svými spolupracovníky ověřoval své myšlenky v Panamě na Dendrobates auratus, jednom z nejlépe prozkoumaných druhů čeledi. Nachytal pulce a rozdělil je do dvou skupin. Mladé žáby v první skupině byly krmeny octomilkami (Drosophila spp.), které neobsahují žádné alkaloidy ani jiné toxické látky. V druhé skupině dostávali pulci hmyz ve stejném množství a o stejné druhové skladbě, jako přijímají v přírodě.

Po sedmi měsících extrahovali badatelé alkaloidy z žabí kůže. Následná analýza potvrdila dřívější domněnky: kůže žab krmených ovocnými muškami neobsahovala žádné alkaloidy, podobně jako u exemplářů chovaných v teráriích zoologických zahrad. Pokožka žab krmených obvyklou stravou obsahovala hned několik alkaloidů.

Dalyova výzkumná skupina identifikovala celkem 21 účinných látek. 18 z těchto alkaloidů bylo shodných s toxiny dospělců D. auratus odchycených v panamských lesích. Precoccinellin byl nalezen i u brouků žijících ve stejném lese. Pyrrolizidin byl objeven i u mravenců a některé další toxiny u mnohonožek. Zdá se tedy, že žáby dávají při konzumaci potravy přednost obzvláště jedovatým členovcům.

Badatelé dále nalezli u bezobratlých mnoho chemikálií, které slouží jako prekurzory budoucích jedů, vznikajících dodatečnou úpravou až v žabí kůži.

Některé z nalezených toxinů jsou však přeci jen pro žáby unikátní a jejich syntéza probíhá přímo v kůži žab čeledi Dendrobatidae. Tito nebývale krásní obojživelníci tedy používají kombinovanou obranu, jednak svou vlastní, ale “pro jistotu“ si i “vypůjčují“ od okolí. (New Scientist 1933, s. 17, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...