Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Léčba poruch denního rytmu

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 656, 1994/11

Charles Czeisler, Richard Kronauer a James Allan z Harvardské lékařské fakulty (USA) dostali již třetí patent na postup přeměny denního rytmu osob na požadovaný průběh. Cílem metody je zmírnit problémy se spánkem např. u lidí pracujících na směny, cestujících do vzdálených časových pásem, nebo u starých osob. Patent U.S. 5176133 z 5. ledna 1993 (stejně jako patenty č. 5163426 ze 17. listopadu 1992, a č. 5167228 z 1. prosince 1992) vlastní Brigham and Women’s Hospital v Bostonu, kde Czeisler pracuje jako vedoucí oddělení poruch denního rytmu a spánku. Tato nemocnice prodala licenci na tři patentované metody firmě Light Sciences Inc. v Braintree, Massachusetts.

Obecný přístup Czeislera a jeho kolegů spočívá v určení specifických charakteristik denního cyklu dané osoby a jejich použití pro výběr intervalů, v nichž světelné podněty (světlo, tma) mohou nejúčinněji ovlivnit biologické hodiny v požadovaném směru. Nejnověji patentovaná metoda je prý z těchto tří metod nejrychlejší. Při ní se nejprve sleduje bazální tělesná teplota, která je měřítkem intenzity metabolických procesů a která vykazuje denní periodicitu. Potom se osoba umístí do tmy na 8 až 12 hodin, přičemž střed tohoto intervalu je stanoven tak, aby souhlasil s předpovězeným maximem bazální tělesné teploty. Pak je osoba vystavena po určitou dobu jasnému světlu (v patentu není doba specifikována) tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s předpovězeným minimem bazální tělesné teploty. Nakonec je osoba znovu umístěna do tmy na 8 až 12 hodin tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s dalším předpovězeným teplotním maximem. Tento postup údajně umožňuje snížit amplitudu změn bazální tělesné teploty téměř na nulu za méně než asi 36 hodin.

Theodore Baker z firmy Light Sciences zdůrazňuje, že tato metoda funguje rychle a nepoužívají se při ní žádné léky. Jeho firma již započala dva pokusy s úpravou denního rytmu dělníků pracujících na směny v nejmenovaných velkých průmyslových závodech v USA a jedná o smlouvě, na jejímž základě by poskytovala předstartovní světelný režim americkým astronautům (Chemical and Engineering News, Vol. 71, 1993, No. 6, p. 76).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné