Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Léčba poruch denního rytmu

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 656, 1994/11

Charles Czeisler, Richard Kronauer a James Allan z Harvardské lékařské fakulty (USA) dostali již třetí patent na postup přeměny denního rytmu osob na požadovaný průběh. Cílem metody je zmírnit problémy se spánkem např. u lidí pracujících na směny, cestujících do vzdálených časových pásem, nebo u starých osob. Patent U.S. 5176133 z 5. ledna 1993 (stejně jako patenty č. 5163426 ze 17. listopadu 1992, a č. 5167228 z 1. prosince 1992) vlastní Brigham and Women’s Hospital v Bostonu, kde Czeisler pracuje jako vedoucí oddělení poruch denního rytmu a spánku. Tato nemocnice prodala licenci na tři patentované metody firmě Light Sciences Inc. v Braintree, Massachusetts.

Obecný přístup Czeislera a jeho kolegů spočívá v určení specifických charakteristik denního cyklu dané osoby a jejich použití pro výběr intervalů, v nichž světelné podněty (světlo, tma) mohou nejúčinněji ovlivnit biologické hodiny v požadovaném směru. Nejnověji patentovaná metoda je prý z těchto tří metod nejrychlejší. Při ní se nejprve sleduje bazální tělesná teplota, která je měřítkem intenzity metabolických procesů a která vykazuje denní periodicitu. Potom se osoba umístí do tmy na 8 až 12 hodin, přičemž střed tohoto intervalu je stanoven tak, aby souhlasil s předpovězeným maximem bazální tělesné teploty. Pak je osoba vystavena po určitou dobu jasnému světlu (v patentu není doba specifikována) tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s předpovězeným minimem bazální tělesné teploty. Nakonec je osoba znovu umístěna do tmy na 8 až 12 hodin tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s dalším předpovězeným teplotním maximem. Tento postup údajně umožňuje snížit amplitudu změn bazální tělesné teploty téměř na nulu za méně než asi 36 hodin.

Theodore Baker z firmy Light Sciences zdůrazňuje, že tato metoda funguje rychle a nepoužívají se při ní žádné léky. Jeho firma již započala dva pokusy s úpravou denního rytmu dělníků pracujících na směny v nejmenovaných velkých průmyslových závodech v USA a jedná o smlouvě, na jejímž základě by poskytovala předstartovní světelný režim americkým astronautům (Chemical and Engineering News, Vol. 71, 1993, No. 6, p. 76).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...