Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Léčba poruch denního rytmu

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 656, 1994/11

Charles Czeisler, Richard Kronauer a James Allan z Harvardské lékařské fakulty (USA) dostali již třetí patent na postup přeměny denního rytmu osob na požadovaný průběh. Cílem metody je zmírnit problémy se spánkem např. u lidí pracujících na směny, cestujících do vzdálených časových pásem, nebo u starých osob. Patent U.S. 5176133 z 5. ledna 1993 (stejně jako patenty č. 5163426 ze 17. listopadu 1992, a č. 5167228 z 1. prosince 1992) vlastní Brigham and Women’s Hospital v Bostonu, kde Czeisler pracuje jako vedoucí oddělení poruch denního rytmu a spánku. Tato nemocnice prodala licenci na tři patentované metody firmě Light Sciences Inc. v Braintree, Massachusetts.

Obecný přístup Czeislera a jeho kolegů spočívá v určení specifických charakteristik denního cyklu dané osoby a jejich použití pro výběr intervalů, v nichž světelné podněty (světlo, tma) mohou nejúčinněji ovlivnit biologické hodiny v požadovaném směru. Nejnověji patentovaná metoda je prý z těchto tří metod nejrychlejší. Při ní se nejprve sleduje bazální tělesná teplota, která je měřítkem intenzity metabolických procesů a která vykazuje denní periodicitu. Potom se osoba umístí do tmy na 8 až 12 hodin, přičemž střed tohoto intervalu je stanoven tak, aby souhlasil s předpovězeným maximem bazální tělesné teploty. Pak je osoba vystavena po určitou dobu jasnému světlu (v patentu není doba specifikována) tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s předpovězeným minimem bazální tělesné teploty. Nakonec je osoba znovu umístěna do tmy na 8 až 12 hodin tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s dalším předpovězeným teplotním maximem. Tento postup údajně umožňuje snížit amplitudu změn bazální tělesné teploty téměř na nulu za méně než asi 36 hodin.

Theodore Baker z firmy Light Sciences zdůrazňuje, že tato metoda funguje rychle a nepoužívají se při ní žádné léky. Jeho firma již započala dva pokusy s úpravou denního rytmu dělníků pracujících na směny v nejmenovaných velkých průmyslových závodech v USA a jedná o smlouvě, na jejímž základě by poskytovala předstartovní světelný režim americkým astronautům (Chemical and Engineering News, Vol. 71, 1993, No. 6, p. 76).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...