Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Léčba poruch denního rytmu

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 656, 1994/11

Charles Czeisler, Richard Kronauer a James Allan z Harvardské lékařské fakulty (USA) dostali již třetí patent na postup přeměny denního rytmu osob na požadovaný průběh. Cílem metody je zmírnit problémy se spánkem např. u lidí pracujících na směny, cestujících do vzdálených časových pásem, nebo u starých osob. Patent U.S. 5176133 z 5. ledna 1993 (stejně jako patenty č. 5163426 ze 17. listopadu 1992, a č. 5167228 z 1. prosince 1992) vlastní Brigham and Women’s Hospital v Bostonu, kde Czeisler pracuje jako vedoucí oddělení poruch denního rytmu a spánku. Tato nemocnice prodala licenci na tři patentované metody firmě Light Sciences Inc. v Braintree, Massachusetts.

Obecný přístup Czeislera a jeho kolegů spočívá v určení specifických charakteristik denního cyklu dané osoby a jejich použití pro výběr intervalů, v nichž světelné podněty (světlo, tma) mohou nejúčinněji ovlivnit biologické hodiny v požadovaném směru. Nejnověji patentovaná metoda je prý z těchto tří metod nejrychlejší. Při ní se nejprve sleduje bazální tělesná teplota, která je měřítkem intenzity metabolických procesů a která vykazuje denní periodicitu. Potom se osoba umístí do tmy na 8 až 12 hodin, přičemž střed tohoto intervalu je stanoven tak, aby souhlasil s předpovězeným maximem bazální tělesné teploty. Pak je osoba vystavena po určitou dobu jasnému světlu (v patentu není doba specifikována) tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s předpovězeným minimem bazální tělesné teploty. Nakonec je osoba znovu umístěna do tmy na 8 až 12 hodin tak, aby střed tohoto intervalu souhlasil s dalším předpovězeným teplotním maximem. Tento postup údajně umožňuje snížit amplitudu změn bazální tělesné teploty téměř na nulu za méně než asi 36 hodin.

Theodore Baker z firmy Light Sciences zdůrazňuje, že tato metoda funguje rychle a nepoužívají se při ní žádné léky. Jeho firma již započala dva pokusy s úpravou denního rytmu dělníků pracujících na směny v nejmenovaných velkých průmyslových závodech v USA a jedná o smlouvě, na jejímž základě by poskytovala předstartovní světelný režim americkým astronautům (Chemical and Engineering News, Vol. 71, 1993, No. 6, p. 76).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné