Evoluce v plastikové skříňce

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 656, 1994/11

Jaké jsou meze evoluce? Kam až je příroda „schopna jít“ v přizpůsobování organizmů?

Na tyto otázky by mohl dát částečnou odpověď experiment, který započal již před 40 lety v USA. Zoolog Earl Bell tehdy umístil 1 000 potemníků druhu Tribolium castaneum do umělohmotné nádoby a začal sledovat jejich rozmnožování. Vždy, když dospěla nová generace, vybral 100 největších a 100 nejmenších jedinců (rovnoměrně samce i samice) a izoloval obě skupiny pro další chov. Stejný postup opakoval on a od roku 1988 jeho nástupce William Muir již 240krát. Právě tolik generací se vyvinulo od r. 1954.

Během let se brouci v jedné chovné skupince stávali stále menšími a menšími, v druhé naopak „rostli“. Dnes dosahují největší potemníci hmotnosti 10 mg, nejmenší již téměř nejsou vidět a váží jen 0,5 mg. Brouci v kontrolním chovu bez umělé selekce si po celých 40 let udržují svou průměrnou hmotnost okolo 2 mg. O nějaký ten miligram více nebo méně – to se může 70 000gramovému (průměrně) člověku zdát zanedbatelné, ale uvědomíme-li si, že by tentýž člověk měl najednou vážit 350 kg, nebude nám pětinásobný nárůst připadat tak nepodstatný.

Pokus stále ještě pokračuje, ale zdá se, že jedna z jeho větví se již blíží ke své hranici. Malí brouci jsou menší než jakýkoli dosud známý brouk a další „zmenšování“ zřejmě narazí na fyziologická a biochemická omezení.

Druhým směrem se však vyhlídky zdají téměř neomezené. I ti největší potemníci jsou stále asi padesátkrát menší než největší známé broučí druhy a na konečný výsledek pokusu bude zřejmě nutno čekat další desetiletí. Mohl by přinést pozoruhodné informace o limitech přírodního výběru i o možnostech, které z toho vyplývají pro člověka – šlechtitele. (New Scientist 143, 17, 1994/1938)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné