Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Parazitizmus a reprodukční systém ptáků

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 596, 1994/10

Evoluční význam parazitizmu je podle mnoha evolučních biologů v dnešní době stále ještě nedoceněný. Parazitizmus přitom představuje významný selekční tlak na organizmy, jehož výsledek se může projevit v sociální struktuře populace, ve způsobu výběru partnera, a má dokonce význam i při mezidruhové izolaci. Andrew F. Read z univerzity v Oxfordu došel k velice zajímavému poznatku. Na základě rozsáhlého materiálu zahrnujícího mnoho druhů ptáků z řádu pěvců zjistil, že u polygynních druhů je mnohem nižší procento jedinců napadených krevními parazity, než u druhů monogamních. Stupeň parazitovanosti přitom nesouvisí ani s příbuzenskými vztahy mezi druhy, ani se způsobem hnízdění, s migračním chováním, s velikostí či s jinou zjistitelnou biologickou charakteristikou, ale právě jen s typem reprodukčního systému. Tento jev lze vysvětlit několika způsoby, z nichž žádný není zcela uspokojivý. Nejjednodušší (a také zřejmě nejméně pravděpodobná) vysvětlení vycházejí z představy, že u druhů, které jsou náchylnější k parazitaci, jsou samice oslabeny parazity natolik, že jim ve výchově mláďat musí pomáhat i samci (samy by to zkrátka nezvládly), což by ovšem nemohli v případě polygynie. Ostatní vysvětlení jsou založena na tom, že u polygynních druhů jsou mnohem větší rozdíly v reprodukční úspěšnosti samců, poněvadž rozmnožování se účastní pouze malá část samců v populaci (poměr počtu samců a samic je téměř vždy 1:1). Samice tedy mají větší možnosti vybírat si jako partnery ty samce, kteří jsou vůči parazitům rezistentní, a tato geneticky určená rezistence se tak mnohem snadněji rozšíří po celé populaci. Samice si samce vybírají buď na základě druhotných pohlavních znaků (dlouhá pera na ocase či jiné ozdoby), které podle některých hypotéz slouží právě především jako ukazatel stupně parazitovanosti samce, nebo podle celkové zdatnosti (ta se projeví při obhajobě teritoria či při soubojích mezi samci), která též souvisí se zdravím samce. Nelze ovšem rozhodnout, co je prvotní – zda u některých druhů vznikla polygynie jako obranná strategie proti šíření parazitů, či zda vznikla z jiného důvodu a výsledný vztah je pouze druhotný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné