Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Parazitizmus a reprodukční systém ptáků

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 596, 1994/10

Evoluční význam parazitizmu je podle mnoha evolučních biologů v dnešní době stále ještě nedoceněný. Parazitizmus přitom představuje významný selekční tlak na organizmy, jehož výsledek se může projevit v sociální struktuře populace, ve způsobu výběru partnera, a má dokonce význam i při mezidruhové izolaci. Andrew F. Read z univerzity v Oxfordu došel k velice zajímavému poznatku. Na základě rozsáhlého materiálu zahrnujícího mnoho druhů ptáků z řádu pěvců zjistil, že u polygynních druhů je mnohem nižší procento jedinců napadených krevními parazity, než u druhů monogamních. Stupeň parazitovanosti přitom nesouvisí ani s příbuzenskými vztahy mezi druhy, ani se způsobem hnízdění, s migračním chováním, s velikostí či s jinou zjistitelnou biologickou charakteristikou, ale právě jen s typem reprodukčního systému. Tento jev lze vysvětlit několika způsoby, z nichž žádný není zcela uspokojivý. Nejjednodušší (a také zřejmě nejméně pravděpodobná) vysvětlení vycházejí z představy, že u druhů, které jsou náchylnější k parazitaci, jsou samice oslabeny parazity natolik, že jim ve výchově mláďat musí pomáhat i samci (samy by to zkrátka nezvládly), což by ovšem nemohli v případě polygynie. Ostatní vysvětlení jsou založena na tom, že u polygynních druhů jsou mnohem větší rozdíly v reprodukční úspěšnosti samců, poněvadž rozmnožování se účastní pouze malá část samců v populaci (poměr počtu samců a samic je téměř vždy 1:1). Samice tedy mají větší možnosti vybírat si jako partnery ty samce, kteří jsou vůči parazitům rezistentní, a tato geneticky určená rezistence se tak mnohem snadněji rozšíří po celé populaci. Samice si samce vybírají buď na základě druhotných pohlavních znaků (dlouhá pera na ocase či jiné ozdoby), které podle některých hypotéz slouží právě především jako ukazatel stupně parazitovanosti samce, nebo podle celkové zdatnosti (ta se projeví při obhajobě teritoria či při soubojích mezi samci), která též souvisí se zdravím samce. Nelze ovšem rozhodnout, co je prvotní – zda u některých druhů vznikla polygynie jako obranná strategie proti šíření parazitů, či zda vznikla z jiného důvodu a výsledný vztah je pouze druhotný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...