Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Parazitizmus a reprodukční systém ptáků

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 596, 1994/10

Evoluční význam parazitizmu je podle mnoha evolučních biologů v dnešní době stále ještě nedoceněný. Parazitizmus přitom představuje významný selekční tlak na organizmy, jehož výsledek se může projevit v sociální struktuře populace, ve způsobu výběru partnera, a má dokonce význam i při mezidruhové izolaci. Andrew F. Read z univerzity v Oxfordu došel k velice zajímavému poznatku. Na základě rozsáhlého materiálu zahrnujícího mnoho druhů ptáků z řádu pěvců zjistil, že u polygynních druhů je mnohem nižší procento jedinců napadených krevními parazity, než u druhů monogamních. Stupeň parazitovanosti přitom nesouvisí ani s příbuzenskými vztahy mezi druhy, ani se způsobem hnízdění, s migračním chováním, s velikostí či s jinou zjistitelnou biologickou charakteristikou, ale právě jen s typem reprodukčního systému. Tento jev lze vysvětlit několika způsoby, z nichž žádný není zcela uspokojivý. Nejjednodušší (a také zřejmě nejméně pravděpodobná) vysvětlení vycházejí z představy, že u druhů, které jsou náchylnější k parazitaci, jsou samice oslabeny parazity natolik, že jim ve výchově mláďat musí pomáhat i samci (samy by to zkrátka nezvládly), což by ovšem nemohli v případě polygynie. Ostatní vysvětlení jsou založena na tom, že u polygynních druhů jsou mnohem větší rozdíly v reprodukční úspěšnosti samců, poněvadž rozmnožování se účastní pouze malá část samců v populaci (poměr počtu samců a samic je téměř vždy 1:1). Samice tedy mají větší možnosti vybírat si jako partnery ty samce, kteří jsou vůči parazitům rezistentní, a tato geneticky určená rezistence se tak mnohem snadněji rozšíří po celé populaci. Samice si samce vybírají buď na základě druhotných pohlavních znaků (dlouhá pera na ocase či jiné ozdoby), které podle některých hypotéz slouží právě především jako ukazatel stupně parazitovanosti samce, nebo podle celkové zdatnosti (ta se projeví při obhajobě teritoria či při soubojích mezi samci), která též souvisí se zdravím samce. Nelze ovšem rozhodnout, co je prvotní – zda u některých druhů vznikla polygynie jako obranná strategie proti šíření parazitů, či zda vznikla z jiného důvodu a výsledný vztah je pouze druhotný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Působí v Centru pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008-2018 ředitelem. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné