Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Jsou slepí lidé synchronizováni s okolní společností?

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Biologické hodiny řídící denní rytmy v spánku a bdění, v tělesné teplotě, v hladinách hormonů v krvi či iontů v moči mohou v neperiodickém prostředí, např. žijí-li lidé v jeskyních čiv bunkrech, volně běžet s periodou blízkou, ale nerovnající se 24 hodinám. Tento volný běh lze pozorovat na kterémkoliv z měřitelných denních rytmů. V praxi se jako markeru vnitřní fáze hodin užívá minima tělesné teploty, které nastává v časných ranních hodinách zhruba hodinu před probuzením, či vysoké noční hladiny epifyzárního  hormonu melatoninu nebo vzrůstu v krevní hladině hormonu kůry nadledvinek kortizolu, ke kterému dochází ráno.

Dlouho panoval názor, že lidské hodiny jsou synchronizovány s vnějším dnem převážně sociálními podněty. V posledním desetiletí však začalo být zřejmé, že na synchronizaci se podílí též denní světlo: intenzivní osvětlení večer hodiny zpožďuje, v ranních hodinách způsobuje jejich předběhnutí. Stále však bylo nejasné, jaký podíl v synchronizaci lidských hodin s 24hodinovým dnem zaujímají sociální podněty a jaký zaujímá světlo. Práce dr. Roberta Sacka, Alfreda Lewyho a dalších, uveřejněná v posledním roce v časopisu Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, zřetelně ukázala, že světlo hraje v synchronizaci člověka s vnějším dnem zcela podstatnou a nezastupitelnou úlohu. Uvedení vědci sledovali rytmické změny v koncentraci melatoninu v krvi slepých lidí nevnímajících žádné světlo. Přestože tito slepci byli zaměstnáni a jejich rytmus spánku a bdění byl synchronizován s ostatními lidmi, rytmus v tvorbě melatoninu běžel u 11 z těchto osob, s individuální periodou od 24,2 hod do 25,00 hod. V praxi to znamenalo, že fáze tvorby nočního  hormonu melatoninu se postupně měnila: tvořil se ve vnější noci, po  čase jeho tvorba probíhala ve dne a po čase opět v noci. U vybraných subjektů byly sledovány i rytmické změny v koncentraci kortizolu v krvi či v “ospalosti“. I tyto rytmy volně běžely, jejich perioda byla shodná s periodou hormonu melatoninu.

Uvedená pozorování ukazují, že hodiny slepých lidí, zdánlivě synchronizovaných s okolní společností, mohou ve skutečnosti volně běžet. Subjektivní noc slepých lidí může probíhat jak v době, kdy ostatní mají noc, tak v době, kdy mají den. Úloha denního světla v synchronizaci lidských hodin s 24hodinovým dnem byla dosud nedoceněna. Vzhledem k tomu, že perioda lidských hodin je převážně delší než 24 hodin, je zapotřebí využívat ranního osvětlení, které indukuje předběhnutí hodin. Ranní procházka za jasného dne může způsobit nejen radost, ale i zesynchronizovat náš vnitřní program s vnějším dnem, okolní společností a kamarády.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Helena Illnerová

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., (*1937) vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě UK. Ve Fyziologickém ústavu ČSAV popsala jako první na světě spolu zejména s Jiřím Vaněčkem cirkadiánní řízení tvorby melatoninu světlem a délkou dne a s Alenou Sumovou prokázala, že hodiny v SCN neslouží jen jako denní program organismu, ale i jako jeho kalendář. Po roce 1989 se angažovala v čelných funkcích AV ČR. Je zakládající členkou Učené společnosti ČR. V nakladatelství Portál vyšla v roce 2014 autobiografická kniha ve formě rozhovoru s Pavlem Kovářem (Čas pro světlo).

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...