Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Jsou slepí lidé synchronizováni s okolní společností?

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Biologické hodiny řídící denní rytmy v spánku a bdění, v tělesné teplotě, v hladinách hormonů v krvi či iontů v moči mohou v neperiodickém prostředí, např. žijí-li lidé v jeskyních čiv bunkrech, volně běžet s periodou blízkou, ale nerovnající se 24 hodinám. Tento volný běh lze pozorovat na kterémkoliv z měřitelných denních rytmů. V praxi se jako markeru vnitřní fáze hodin užívá minima tělesné teploty, které nastává v časných ranních hodinách zhruba hodinu před probuzením, či vysoké noční hladiny epifyzárního  hormonu melatoninu nebo vzrůstu v krevní hladině hormonu kůry nadledvinek kortizolu, ke kterému dochází ráno.

Dlouho panoval názor, že lidské hodiny jsou synchronizovány s vnějším dnem převážně sociálními podněty. V posledním desetiletí však začalo být zřejmé, že na synchronizaci se podílí též denní světlo: intenzivní osvětlení večer hodiny zpožďuje, v ranních hodinách způsobuje jejich předběhnutí. Stále však bylo nejasné, jaký podíl v synchronizaci lidských hodin s 24hodinovým dnem zaujímají sociální podněty a jaký zaujímá světlo. Práce dr. Roberta Sacka, Alfreda Lewyho a dalších, uveřejněná v posledním roce v časopisu Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, zřetelně ukázala, že světlo hraje v synchronizaci člověka s vnějším dnem zcela podstatnou a nezastupitelnou úlohu. Uvedení vědci sledovali rytmické změny v koncentraci melatoninu v krvi slepých lidí nevnímajících žádné světlo. Přestože tito slepci byli zaměstnáni a jejich rytmus spánku a bdění byl synchronizován s ostatními lidmi, rytmus v tvorbě melatoninu běžel u 11 z těchto osob, s individuální periodou od 24,2 hod do 25,00 hod. V praxi to znamenalo, že fáze tvorby nočního  hormonu melatoninu se postupně měnila: tvořil se ve vnější noci, po  čase jeho tvorba probíhala ve dne a po čase opět v noci. U vybraných subjektů byly sledovány i rytmické změny v koncentraci kortizolu v krvi či v “ospalosti“. I tyto rytmy volně běžely, jejich perioda byla shodná s periodou hormonu melatoninu.

Uvedená pozorování ukazují, že hodiny slepých lidí, zdánlivě synchronizovaných s okolní společností, mohou ve skutečnosti volně běžet. Subjektivní noc slepých lidí může probíhat jak v době, kdy ostatní mají noc, tak v době, kdy mají den. Úloha denního světla v synchronizaci lidských hodin s 24hodinovým dnem byla dosud nedoceněna. Vzhledem k tomu, že perioda lidských hodin je převážně delší než 24 hodin, je zapotřebí využívat ranního osvětlení, které indukuje předběhnutí hodin. Ranní procházka za jasného dne může způsobit nejen radost, ale i zesynchronizovat náš vnitřní program s vnějším dnem, okolní společností a kamarády.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Helena Illnerová

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., (*1937) vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě UK. Ve Fyziologickém ústavu ČSAV popsala jako první na světě spolu zejména s Jiřím Vaněčkem cirkadiánní řízení tvorby melatoninu světlem a délkou dne a s Alenou Sumovou prokázala, že hodiny v SCN neslouží jen jako denní program organismu, ale i jako jeho kalendář. Po roce 1989 se angažovala v čelných funkcích AV ČR. Je zakládající členkou Učené společnosti ČR. V nakladatelství Portál vyšla v roce 2014 autobiografická kniha ve formě rozhovoru s Pavlem Kovářem (Čas pro světlo).

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné