Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Různé zprávy.

 |  Vesmír 1, 50, 1871/6

  • Výroba umělých kamenů. Úspěch, jakého vyrábění kamenů v nepřednější toho druhu továrně v East-Greenwich (v Anglii) dosáhlo, vzbudil v posledním čase myšlenku rovněž zkusiti, zdaž z dobrých látek, které s dostatek v Čechách se vyskytují, nebylo by lze vyráběti kameny - hlavně pískovce spůsobem umělým. Tak zvaných Rausonových pískovců, jak vůbec známo, dováží se k nám za drahý peníz velké množství a přec kameny tyto sestávají z přísad, jimiž doma skutečně oplýváme. Hlavní látky, kterých Angličané k výrobě pískovců užívají jsou: písek křemenový, vápenec (v menší dávce), chlórid vápnatý, křesavec a soda leptavá čili salajka žíravá. Z posledních dvou látek připravuje se vodní sklo natronové a toto zpracuje se pak s vápnatým práškem pískovým na husté těsto, jež byvši dáno do forem a navlaženo chlóridem vápnatým, dosti rychle ztvrdne, jelikož utvoří se tu křemen vápnatý a sůl kuchyňská, která se potomně vyplákne. Co se podrobnějších příprav týče, musíme podotknouti, že nejprvé se písek musí usušiti, načež zvedá se zdvihákem (elevatorem) a sype se do vrchního konce nahnutého, točícího se cylindru, jímž táhne silný proud horkého vzduchu pomocí dmychadla. Po té proseje se písek, přikryje a k další spotřebě uschová.

    Podotknouti ovšem musíme, že je třeba zvláště hrubší písek změlniti mezi litými válci, poněvadž by v přirozené velikosti své dělal v umělém kamenu příliš veliké zrno. Tytéž válce slouží též k rozdrobení vápence, jenž se často s pískem smíchá. Jak samo sebou se rozumí, řídí se množství jemnějších přísad dle toho, k jakému účelu umělé kameny sloužiti mají.

    Velmi praktické je zařízení továren, v nichž tyto umělé pískovce se dělají. Na jednom konci budovy nacházejí se kotle, v nichž připravuje se vodní sklo nátronové. Kotle jsou cylindrové a roštem opatřené, na kterýž se kladou k rozpuštění určené křesavce, a vytápějí se parními rourami. Po vložení křesavců naplní se kotel roztokem leptavé sody (1.12 potažné váhy) a pak se uzavře. Nyní vpustí se pára s tlakem 70 liber na čtvercový palec do rour a pokračuje se ve vaření, až jsou křesavce rozpuštěny. Tím nabudeme vodního skla nátronového (1.2 potažné váhy). Kohoutkem na dně kotle se nacházejícím vstupuje roztok ten pomocí příslušného, na něm spočívajícího parního tlaku do zvláštní nádržky a z této po ukončeném čištění do otevřené nádoby, která je opatřena topeništěm parními rourami. Zde se vodní sklo sestředí na potažnou váhu 1.7 a je pak úplně hotovo, majíc podobu táhlé, gelatinovité, průhledné tekutiny.

    Míchání vodního skla s pískem děje se jako na hlínomlýnu, jehožto lité kruhy na svém obvodu uchovitými násadci opatřeny jsou. Látky, jako na př.: písek, pískový prášek, vodní sklo natronové, dají se do stírky mlýnské a při točení se kruhů uhnětou zmíněné uchovité násadce vše dohromady na hmotu úplně stejnorodou. Celá práce tato trvá asi 3 minuty. Poměr smíšeniny je asi tento: 121/3 vid. mázů suché hmoty na 2/3 víd. mázu tekutiny. Dle toho, k jakému účelu umělé kameny jsou určeny, dává se asi 24 dílů suché hmoty na 1 díl tekutiny.

    Smíšenina taková jsouc úplně plastická má právě nejlepší soudružnost k formování, kteréž děje se jako u obyčejných cihel doposud ještě rukama, což ovšem je velmi namáhavé, jelikož naolejování forem a hlavně pevné pěchování pro stalost kamene velmi důležité a rozhodné jest.

    Když se pak poněkud utvrdlé ve formách předměty opět z těchto vytahují, je zapotřebí zvláštní opatrnosti, poněvadž soudružnost částek není ještě tak veliká, aby zevnějším ranám a pohromám mechanickým mohla odolati. Avšak vlivem roztoku chlóridu vápnatého nabudou kameny v několika minutách dostatečné tvrdosti.

    Při formování udělá se obyčejně až do prostřed kamene díra, do níž položí se roura vývěvy, kterouž se vzduch z něho úplně vyčerpá. Při tom ovšem vssaje nový kámen do sebe stejně rychle tekutinu, kterou jsme naň k vůli ztvrdnutí vylili, totiž roztok chlóridu vápenatého. Takovýmto spůsobem lze také výtečné tvrdé mlýnské kameny vyráběti. Formy pro tyto mají provrtaná falešná dna a po naplnění hmotou zředí se vzduch mezi oběma dny; atmosferický tlak žene pak tekutinu s povrchu tam a účel, aby se vzduch ze vnitř neb z dolní straní kamene dokona vyčerpal, docílí se velmi snadno a rychle.

    Po ztvrdnutí umělých kamenů studeným roztokem chlóridu vápenatého ponoří se tyto do lázně téhož roztoku majícího potažnou vahu 1.4, jejž parními rourami až do varu rozhřejeme. Tím spůsobem vypudí se úplně vzduch mezi částkami kamene snad ještě zbylý a působnost spojivosti lučební mezi křemenem a chlóridem se zvýší.

    Po odstranění soli kuchyňské vymýváním v pršných lázních suší se kameny buď na slunci nebo (v zimě) umělým teplem.

    Ransonovy umělé kameny vyznačují se hlavně přesností forem, stejnoměrnou barvou, lácí, jakož i tím, že odolají horku, mrazu, nečisté vodě a všem škodlivým vlivům vzduchu.

    Důležité zvláště je vyrábění žernovů či mlýnských kamenů, jejichž trvanlivost je tak dokonalá, že si lepších ani přáti netřeba. Zlomky z vnitra kamene mlýnského, jenž měl 6 stop v průřezu, nebylo lze žádným spůsobem rozeznati od zlomků s obvodu povrchového vzatých.

    Takto ovšem umělé kameny netoliko obstojí konkurencí s kameny přirozenými v Anglicku, Indii a Americe, nýbrž předčí je v mnohém ohledu velikými výhodami a přednostmi.

    Zmínili jsme se o nejnovějším spůsobu vyrábění pískovců umělých hlavně proto, že došly nás právě zprávy o zamýšleném zřízení podobných továren dle vzoru East-Greenwichského na dvou místech v Čechách a sice nedaleko Prahy a pak v okolí Královéhradeckém (na Kuklenách), kde zejmena o stavební kameny veliká je nouze.

  • Nové určování potažné váhy buráku a jeho obsah cukru. Ferdinand Knauer sestavil stroj, který odděluje na velmi důmyslný způsob potažně lehčí řípu od potažně těžší. Knauer sestavil stroj ten, předpokládaje, že potažně těžší řípy obsahují vždy poměrně nejvíc cukru - domněnka, která je dosti silně rozšířena. Dr. Scheibler podrobil tuto domněnku zkoušce a podal pak veřejnosti výsledky svého bádání, z nichž toto vyjímáme: 1. Potažná váha řípového tělesa je bezvýminečně menší, než potažná váha šťávy, která se v něm nalezá; 2) potažná váha řep kolísá mezi 1.0300 a 1.0600; v některých případech klesá až na 1.0100 a stoupá až na 1.0700; 3) těžké řípy (od 1-2 lib.) jeví vůbec nižší potažnou váhu a menší podíl hodnoty své šťávy, než lehčí řípy (1/2 lib. neb ještě lehčí); 4) potažně těžší řípy jeví vůbec menší obsah necukrových látek a lepší cukrový podíl šťávy než potažně lehčí řípy; 5) je radno k pěstování semena užívati říp, které mají nejvyšší potažnou váhu.
  • Nový velmi praktický telegraf polní zejmena pro potřebu u vojště se hodící zhotovil p. V. Kunerth, který již po drahná leta uskutečněním myšlenky této se zabýval. Nejnovější zdokonalení vynálezu svého učinil Kunerth na základě pečlivého pozorování účinků, prospěchů i nedostatků polních elektrických telegrafů francouzských a pruských. Drát, kterého užívá, má průměr 1/4" a sestává vlastně ze tří měděných jemných drátů spojených kančukem. Ostatní zařízení přístrojů je pouze pro potřebu v poli a pro snadnou dopravu z místa na místo dle dosavadních našich přístrojů telegrafických prakticky přeměněno a upraveno. - Strojník v mechanické dílně telegrafického ředitelství ve Vídni p. Weiner rovněž přičinil mnohá zlepšení, zejmena pokud sesílení proudu se dotýkají, kterých pak výhodně Kunerth při strojích svých použil.
  • Ztužené (kondensované) mléko nabývá v Německu valného rozšíření, za kterouž příčinou sestoupila se ve Švýcarsku společnost hodlající zaříditi v Bernu ve Švýcařích velikou továrnu k jeho vyrábění. Dosavadní továrny v Chamu a j. pracují s velmi příznivým výsledkem. Upozorňujem na podnik tento hlavně proto, že by i v Čechách velmi snadno (v cukrovarech) ztužené mléko vyráběti se mohlo.
  • U Vobory nedaleko Plas v okresu plzenském nalezeno bylo v hloubce asi 20 sáhů nové ložisko kamenného uhlí. Dle dosavádního měření zdá se, že je nejméně čtyři sáhy široké a dva sáhy vysoké, ač nelze pochybovati, že při dalším dolování objeví se ještě mocnější. Uhlí toto vyrovná se prý úplně známému uhlí radnickému.
  • Veliký a převzácný herbář exotických rostlin, jejž na četných výpravách svých zřídil si Dr. Weiss (rodák z Rokytnice na Žamberecku) získán byl pro národní museum peštské za 400 zl. Celkem obsahuje v 8000 arších pečlivě urovnaných 2500-3000 rostlin, z nich jsou zajisté dva díly úplně neznámé dosud v literatuře botanické.
  • Ošetřování květin. Zkušenost poslední zimy přesvědčila nás, že velmi nutno květiny, které přes zimu v pokojích chováme, často vlhkým kartáčem oprašovati, neb svrchu stříkačkou zkrápěti. Tím zajisté bezpečněji se udrží při plné síle, kdežto, usadí-li se na nich prach, zpovolna hynou a zakrňují. Proti hmyzu, který mnohé květiny úplně kazí, slouží výhodně postřikování rozředěnými mydlinami.
  • Nejstarší strom v Evropě je bezpečně veliký jeden dub v Elsasku, jemuž znalci čítají 1300 let. Kmen i větší větve jeho jsou duté.
  • OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
    RUBRIKA: Aktuality

    O autorovi

    redakce

    Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21  Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
    Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21  Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz

    Doporučujeme

    O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

    O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

    Michal Anděl  |  30. 9. 2024
    Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
    Životní příběh Nicolase Apperta

    Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

    Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
    Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
    Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

    Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

    Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
    Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...