mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

O podvlékačkách a předběžné opatrnosti

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 8, 2001/1

Aby nenastalo nedorozumění, podotýkám hned, že v zásadě nemám nic proti principu předběžné opatrnosti. Říká jen to, že pokud nevíme, zda je nějaké naše konání bezpečné, měli bychom se jej vyvarovat. Důvod k ostražitosti přichází, když se tenhle princip selektivně uplatňuje jen někde - to jest tam, kde se rozhoduje, zda zakázat či nezakázat pěstování genově manipulovaných rajčat, sóji nebo bakterií. Za důvěryhodně znějícím principem se totiž může skrývat obava, že bez nějakého představitelného ohrožení by se veřejnost nemusela nechat přesvědčit, že genové manipulace jsou proti přírodě, což je zásadně špatně.

Proti přírodě je ale leccos, také nošení kalhot. Tam však se obvykle o aplikaci principu předběžné opatrnosti neuvažuje. Možné neblahé důsledky nošení těsného, popřípadě syntetického spodního prádla jsou přitom již zhruba po desetiletí sice nikoli častým, ale veskrze vážným tématem diskusí na stránkách odborného lékařského tisku. Čtenář/ka si dle vlastního založení může vybrat, zda se má víc obávat ztráty plodnosti či potence (z obojího bývají slipy obviňovány) anebo vaginálních kvasinkových infekcí (nejbezpečnější prý je chodit v dlouhé sukni a dole bez, jako naše praprababičky). Tudíž i zde lze konstatovat, že nevíme, zda je naše konání bezpečné; kdo nevěří, nechť si udělá rešerši v Medline s klíčovým slovem "underwear".

Statisticky průměrný představitel veřejnosti si ale místo rešerše vyposlechne každovečerní vyprávění jisté dětské lékařky, jak jen to, co je dezinfikované, je opravdu čisté, a jde spát s pocitem, že na světě bude zase o něco bezpečněji, pokud si koupí ten správný dezinfekční prostředek. Nevím, s jakým pocitem chodí spát ta lékařka. Protože jí nepřeji nic zlého, doufám, že ani ona si příslušnou rešerši už hodně dlouho nedělala. Nezanedbatelná část imunologické veřejnosti totiž bere zcela vážně hypotézu, že za současnou epidemii dětských alergií může nedostatek přirozených mikrobiálních podnětů, které dobře vytrénovaly imunitní systém generace našich rodičů a prarodičů. Tedy: zase jedna situace, kdy přinejlepším nevíme, zda opravdu děláme to nejbezpečnější, co bychom mohli - a máme dost důvodů myslet si, že ne.

Pokud chceme brát princip předběžné opatrnosti vážně, měli bychom jej stejně důsledně jako ve věci genových manipulací uplatňovat i v souvislosti s vlastním spodním prádlem nebo s každodenními nákupy v drogerii. Lze ovšem namítat, že opatrní můžeme být jen tam, kde si rizika jsme vědomi. Je na těch, kdo o konkrétním nebezpečí vědí, aby na ně upozorňovali; je to tedy především na nás vědcích.

Právě v souvislosti s genovými manipulacemi se ale často připomíná, že si všech rizik ani vědomi být nemůžeme. Dokonce s nevysloveným podtextem, že právě ta neznámá a nepředvídatelná rizika jsou horší než ta předvídatelná, která jsou koneckonců stejná jako rizika existujících postupů či technologií. Možná by se nám ale žilo o dost lépe a třeba i o něco bezpečněji, kdybychom připustili, že následky našeho konání nelze beze zbytku předvídat. Je samozřejmě rozumné vyvarovat se činností, u nichž si dovedeme představit nějaké konkrétní nebezpečí; ale k tomu snad netřeba nějakých zvláštních principů. Právě tak je samozřejmě mravné vyvarovat se činností, které bychom si - riziko neriziko - nesrovnali s naším dost iracionálním, individuálním, neobjektivním, a přesto (nebo proto?) velice skutečným svědomím; ale k tomu snad netřeba nějaké zvláštní bioetiky.

Další články o GMO:

Bramborové a jiné katastrofy (Vesmír 79, 503, 2000/9)

Transgenová hospodářská zvířata (Vesmír 79, 514, 2000/9)

V přirozenosti člověka je hledat, zkoušet a pokoušet osud (Vesmír 79, 487, 2000/9)

Geneticky modifikované organizmy 1 (Vesmír 81, 636, 2002/11)

Geneticky modifikované organizmy 2 (Vesmír 82, 23, 2003/1)

Geneticky modifikované organizmy 3 (Vesmír 82, 146, 2003/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...