Science Citation Index

V posledních několika letech by okřídlené úsloví Publish or perish mohlo být rozšířeno na: publikuj a buď citován, nebo zhyň. Součástí posuzování úrovně většiny pracovišť či vědeckých a odborných pracovníků je běžně to, jaký citační ohlas vyvolává jejich publikační aktivita. Také při habilitačních řízeních či při udělování grantů je citační ohlas jedním z hodnotících hledisek vědecké a odborné úrovně. Nejenom z tohoto důvodu dělí citační rejstřík – Science Citation Index (krátce SCI) publikujcí obec na tábor přívrženců a odpůrců.

Institute for Scientific Information byl a je místem vzniku Science Citation Indexu. První Garfieldovy úvahy o novém způsobu vyhledávání a hodnocení informací se poprvé v tisku objevily zhruba v 50. letech. Po prvních tištěných experimentálních číslech v roce 1963 je od r. 1964 SCI vydáván pravidelně: nejprve 4krát a pak již 6krát ročně s roční kumulací na konci roku. Roční kumulace jsou zpracovány s retrospektivou do r. 1961. Existují rovněž kumulace pětileté a jedna desetiletá.

SCI na CD ROM je k dispozici s retrospektivou od r. 1980, a to ve formě destiletých, pětiletých a ročních kumulací. V průběhu roku ještě vycházejí měsíční aktualizace. Od r. l990 jsou záznamy vybaveny abstrakty. Cena všech těchto produktů odpovídá náročnosti jejich zpracování, proto SCI byl a zřejmě ještě zůstane v našich podmínkách ojedinělou záležitostí. Kompletní tištěná podoba SCI s retrospektivou od r. 1964 po současnost je volně přístupná ve studovně Knihovny AV ČR. Knihovna vlastní také SCI na CD ROM, s retrospektivou od r. 1991 po současnost (od r. 1994 s abstrakty). Další SCI na CD ROM zakoupila Státní technická knihovna s retrospektivou od r. 1985. Vzhledem k ceně a dosavadní využitelnosti se nám zdá, že tento stav stačí zatím pokrývat zájem a požadavky celé republiky. Databáze SCI je také přístupná v režimu online v některých databázových centrech v zahraničí. Dlužno podotknout, že i tam patří k nejdražším.

Podstata citační metody, a tedy i SCI, zjednodušeně spočívá v tom, že vědec při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců i současníků, vychází z nich, navazuje na ně, dále je rozvíjí, kriticky přehodnocuje, popř. vyvrací. Tato skutečnost se pak projevuje v tom, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje či na ně odkazuje. Jeho práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků nebo předmětem kritiky a tím následně i předmětem citování. Citační metoda tak může být v kladném smyslu a v obecné rovině zdrojem zajímavých údajů o struktuře a úrovni dosaženého poznání, o dynamice vývoje jednotlivých oborů v čase a prostoru a jejich vzájemného ovlivňování, o genezi jednotlivých objevů a nových disciplin a o možnostech dalšího vývoje. SCI se zaměřuje na základní teoretické a aplikované vědní discipliny z oblasti exaktních, přírodních, technických a také částečně i humanitních věd ¹⁾ (např.: na chemii, biologii a jejich příbuzné obory, medicinu, veterinární lékařství, matematiku, informatiku, fyziku a obory související). Excerpční základnu tvoří cca 4 000 časopisů (zejména psaných anglicky či s anglickými resumé), na 200 periodik typu „annual of“, monografických sérií a konferenčních materiálů z celého světa, z nichž je ročně zachyceno přes 600 000 článků. Počet titulů časopisů se každoročně mění, a to zejména v závislosti na jejich odborné kvalitě, která je vyjadřována tzv. impaktním faktorem.

Základní informace, které je možno ze SCI získat, korespondují s jeho jednotlivými částmi. U tištěné podoby to jsou ve stručnosti:

• Citation Index – abecedně řazený rejstřík citovaných autorů s uvedením, kým byl autor citován a v jakých pramenech,
• Source Index – poskytuje plné bibliografické údaje o citujících pracích, které byly pro SCI v běžném roce excerpovány, s uvedením prvního autora, spoluautorů, plného názvu článku a adresy prvního autora.
• Corporate Index – abecední rejstřík institucí, ve kterých výše uvedení autoři pracují, obsahující část uspořádanou podle geografického hlediska a část podle institucí a jejich pracovníků.
• Permuterm Subject Index – abecední seznam sémanticky význaných slov, tzv. primárních termínů s uvedením termínů přidružených a prvních jmen autorů článků, které v názvu danou kombinaci termínů obsahují.

Součástí ročních kumulací byl od r. 1989 zvláštní samostatný svazek Journal Citation Reports, který obsahoval výsledky různých naukometrických analýz všech časopisů a článků excerpovaných pro SCI. Spolu se změnou majitele ISI je tato část vydávána již jen na mikrofiších.

Na verzi CD ROM tomu odpovídají soubory: Citation, Author, Adress a Title. Předností počítačové verze je především rychlost zpracování požadavků, jednoduchá obsluha, možnost volby kombinace vyhledávacích hledisek, takže na výstupu získáme např. záznamy k dané tematice doplněné současně adresou jejich autorů. Od prvního nalezeného záznamu můžeme také postupovat k dalším záznamům, souvisejícím s hledanou tematikou. To je umožněno tím, že u všech prvních nalezených záznamů jsou uvedeny záznamy, které spojuje alespoň jedna společná citace. Takto můžeme postupovat až do páté úrovně a k danému tématu si vytvořit tzv. „strom“. Záznamy jsou také vybaveny přehledem všech prací, které jsou v něm citovány. K výhodám patří používání pravostranného rozšíření, kombinace slov z titulového pole záznamu. Ze získaného souboru záznamů příkazem collect můžeme označit a tím vybrat jen ty relevantní.

Ze základních údajů je možné odvodit např. ve kterém oboru autor pracuje, v jakém druhu pramenů nejvíce publikuje, z jakých autorit vychází, z čehož lze dále usoudit, jaká je jeho pozice ve vědeckém světě. Po vyhodnocení všech získaných informací si můžeme vytvořit rámcový přehled o kvalitě a odborné úrovni jednotlivých informačních pramenů, o jejich zaměření v návaznosti na prameny z jiných oborů, o stavu rozvoje jednotlivých vědních disciplin a hlavních směrech vědeckých výzkumů celosvětově i v jednotlivých zemích či pracovištích (prosperita, stagnace popř. pokles významu). Tyto informace jsou cenné při zahajování nového výzkumu, umisťování příspěvků do časopisů, při navazování spolupráce. Z uvedeného vyplývá, že zužovat používání SCI pouze ke zjišťování, jak je ten který autor citován, by bylo na škodu věci samé.

Je nutné uvědomit si také nedostatky SCI. Objem excerpovaných pramenů je vždy do jisté míry omezený. Jak už bylo řečeno, dává se přednost časopisům v angličtině nebo s anglickými resumé, neexcerpují se téměř monografie a konferenční materiály jen výjimečně. Prameny naší provenience jsou zde zastoupeny jen výběrově. Z praxe víme, že převážně „technicky“ zaměřená věřejnost je tím o citace ochuzena. Mnohem větší naději být citováni mají pracovníci základního výzkumu v oblasti chemických, biologických a lékařských věd.

Objektivnost a informační hodnota SCI je ovlivněna také řadou faktorů subjektivního i objektivního rázu. Některé z nich souvisejí se základy etiky vědecké práce. K nim patří např.: Do jaké míry zná autor všechny zásadní práce týkající se dané problematiky. V případě neznalosti, je-li příčinou nedostupnost primárního pramene, neznalost jazyka či nesledování literatury. Přikládá-li práci jiného autora takový význam, že na ni upozorní v citaci. Autor určité vědecké práce necituje jiného autora z různých důvodů záměrně, nebo ho naopak cituje stále. Mohou zde hrát úlohu také takové jevy jako hromadné citovaní, autocitace, vzájemné citování, módnost ve vědě, umělá spoluautorství, osobní kontakty, „invisible colleges“, profesionální nátlak apod. Některé z nich lze při citační analýze objevit.

K dalším nedostatkům je třeba přičíst ještě následující:

• nelze zjistit bez nahlédnutí do primárního pramene, zda autor citovanou práci hodnotí kladně, nebo ji kritizuje,
• užívané zkratky časopisů se často liší od běžně užívaných zkratek v ostatních referátových časopisech,
• nejednotnost transkripce u jmen způsobuje, že jméno jednoho autora se objeví na více místech,
• nejednotnost užívání názvů institucí způsobuje, že jedna a tatáž instituce se může objevit několikrát a pod různými názvy.

Zejména poslední dvě položky mohou velice ovlivnit výsledek citačního ohlasu. Autoři si neuvědomují, že při excerpci se vychází důsledně z podoby uvedené v originálu. Je-li jednou např. použito jméno autora nebo název ústavu v češtině, podruhé v německé či anglické verzi (občas i nesprávně), může se stát, že část citací nebude nalezena. Řešením v zájmu všech je důsledná jednotnost při psaní jmen a názvů pracovišť. Samozřejmě část chyb je třeba přičíst i na vrub zpracovatele – zkomoleniny jmen, titulu časopisu, zpracování jednoho záznamu dvakrát, přesmyčky číslic v paginaci. Prvotní podklady připravují zase jenom lidé.

Naši uživatelé v poslední době začínají nejvýše hodnotit přínos tematických rešerší ze SCI, a to vzhledem k rychlé aktualizaci nových poznatků. Hodně využívají též autorských rešerší, kde se mohou rychle dozvědět o nejnovějších pracích významných vědců. Bez významu též není možnost vyhledávání adres publikujících autorů.

U všech typů rešerší je uživateli nejvýše hodnocena zejména rychlost získání informací. Rešerše z CD ROM provádíme často na počkání nebo na telefonické zavolání. Uživatelé dostávají výsledky formou tištěného výstupu, na disketě nebo faxem. V blízké budoucnosti počítáme s možností zasílat výsledky rešerší prostřednictvím elektronické pošty. Vyhledávání v tištěné podobě SCI si uživatelé provádějí zpravidla sami.

Co říci závěrem? Lze očekávat, že SCI bude mít své věčné příznivce i odpůrce. Je na uživatelích samotných, jaké stanovisko k němu zaujmou. My s ním – při vědomí všech jeho nedostatků – pracujeme s chutí.