Budou šimpanzi častěji napadat lidi?
| 8. 10. 2010Každý ošetřovatel v zoo, který přišel do kontaktu se šimpanzem, potvrdí, že šimpanzi jsou, vzhledem ke své velikosti, tvorové překvapivě silní a člověku potenciálně nebezpeční. Díky studiu jejich volně žijících protějšků z oblastí západní rovníkové Afriky víme, že šimpanzi jsou v místech svého výskytu obávanými predátory menších primátů, především gueréz. Z míst, jako je Gombe či Kibale, známe také řadu případů, kdy šimpanzi napadli člověka. Extrémních případů, kdy například šimpanz odvleče z vesnice dítě, které je posléze v lese zabito a sežráno, není mnoho, nicméně i k takovým čas od času dojde. Tyto incidenty silně negativně ovlivňují postoj místních obyvatel k šimpanzům a jejich ochotu ohrožené lidoopy na svém území chránit či alespoň tolerovat.
Mezinárodní tým etnoprimatologů (etnoprimatologie je podoborem primatologie, jenž se zaměřuje na studium vztahů mezi lidmi a divoce žijícími primáty z kulturní, sociální a ekologické perspektivy) po čtrnáct let dokumentoval konflikty mezi šimpanzi a obyvateli vesnice Bossou na jihovýchodě Guineje. Studovali příčiny těchto konfliktů, jejich povahu a také dopady na místní obyvatele a pokusili se rovněž navrhnout opatření, která by pomohla tyto incidenty do budoucna omezit.
Výzkum volně žijících šimpanzů probíhá v Bossou od roku 1976. Tato oblast je výjimečná mimo jiné tím, že zde lidské usedlosti a zemědělská půda těsně hraničí s územím obývaným šimpanzi. Studie uvádí, že od roku 1995 do roku 2009 došlo v těchto místech k celkem jedenácti napadením člověka šimpanzem. V naprosté většině případů byly oběťmi těchto útoků děti, typicky osamocené, hlídající plantáž či nesoucí ovoce. Pět z těchto incidentů mělo za následek vážná poranění, ani jeden z útoků naštěstí nebyl fatální.
Na rozdíl od mnoha jiných oblastí západní rovníkové Afriky jsou v Bossou šimpanzi uctíváni a chráněni, protože hrají důležitou roli v mytologii místních obyvatel. Vědci na základě rozhovorů s oběťmi a jejich rodinnými příslušníky zjistili, že víra v to, že šimpanzům nesmí být ublíženo, u nich přetrvává navzdory hněvu a strachu, který šimpanzí útoky vyvolávají. Jistou roli v tom může hrát i fakt, že z přítomnosti šimpanzů poblíž vesnice plynou místním obyvatelům četné praktické výhody. Vědci se zasadili o výstavbu základní školy a zdravotnického centra ve vesnici a jako gesto dobré vůle poskytují napadeným finanční kompenzaci na pokrytí nákladů na léčbu zranění. Z těchto důvodů místní nikdy neuspořádali proti šimpanzům odvetné tažení, jak se to stalo například před lety v Kibale.
Útoky v Bossou nejsou nijak časté, vezmeme-li v potaz, že místní lidé se zde setkávají se šimpanzi téměř denně. A ne v každé oblasti, kde lidské usedlosti těsně sousedí s územím obývaným šimpanzi, k takovýmto incidentům dochází. Například v oblasti Caiquene-Cadique ve státě Guinea-Bissau, kde výzkum etologie šimpanzů probíhá teprve druhým rokem, šimpanzi sice pravidelně pronikají do ovocných sadů a konzumují zde úrodu, podle místních se však nikdy neodváží napadnout člověka. Nabízí se tak myšlenka, že za situaci v Bossou či Gombe mohou být částečně zodpovědní primatologové, kteří šimpanze navykli na lidskou přítomnost a ti ztratili přirozený strach z lidí.
Za zvyšující se četností šimpanzích útoků však s největší pravděpodobností stojí především překotná antropogeneze šimpanzího habitatu. S tím, jak budou afričtí zemědělci pronikat stále hlouběji do oblastí obývaných šimpanzi, přibude konfliktních situací, z nichž některé mohou vyústit i v napadení člověka. Klíčem k omezení těchto rizik by pak mělo být dodržování určitých bezpečnostních zásad zemědělství, jako je například vysazování ovocných stromů do lesních okrajů. (Am. J. Primatol. 71, 1–10, 2009)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [326,02 kB]
O autorovi
Pavel Duda
![Duda Pavel](/thumb/images/autori/d/s_duda_pavel.jpg?w=150&h=150&ip=5)