Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Jak přesný je fosilní záznam?

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 427, 2004/8

Biodiverzita je jedno z horkých klíčových slov biologie a zároveň téma, které přes svou neuchopitelnost (nebo možná právě kvůli ní) fascinuje množství lidí nejrůznějšího zaměření a vzdělání. Jen velmi přibližně odhadujeme, jaká je biodiverzita dnes, natož abychom měli konzistentní představu o vývoji biodiverzity v čase. Poznávání biodiverzity je zatíženo předsudky, pověrami a protichůdnými interpretacemi. Nepochybně to souvisí i s tím, jak špatně se pracuje s daty, která jsou pro studium vývoje biodiverzity k dispozici, totiž s fosilním záznamem.

Paleontolog David Jablonski (z Chicagské univerzity) spolu s kolegy (z různých jiných amerických univerzit) vnáší do debat o použitelnosti a spolehlivosti fosilního záznamu nový (opět kontroverzní) pohled. Podle zdravého selského rozumu bychom ve vrstvách blíže k současnosti očekávali více fosilních zbytků než ve vrstvách z dob vzdálenějších, protože za delší dobu mohlo náhodnými procesy z dané vrstvy zmizet více fosilií. Stejně tak si představujeme, že na úplném počátku nebyl žádný druh a dnes jich je mnoho, proto musely nové druhy speciacemi přibývat. Jak to ale bylo doopravdy, to nevíme. D. Jablonski a jeho kolegové vyšli z rozšířené představy, že za nárůst biodiverzity (na úrovni rodů) v mořích od konce druhohor (za posledních 65 milionů let) asi z poloviny může neúplný fosilní záznam. Detailně studovali fosilní mlže, sjednotili jejich taxonomii a došli k úplně jinému výsledku: 95 procent dnešních mlžů lze najít ve fosilním záznamu starém 5 milionů let, 87 procent dnešních mlžů je dokonce v záznamu starém 65 milionů let. Neúplnost fosilního záznamu se tedy na zvýšení biodiverzity podílí nanejvýš 5 procenty. Fosilnímu záznamu můžeme věřit – včetně nálezů potvrzujících nárůst biodiverzity.

Stejná data lze ovšem interpretovat i tak, že se biodiverzita vlastně moc nemění, alespoň co se mlžů týče, a dosud ani není jasné, jak spolehlivé je zmíněné sjednocení taxonomie, resp. řazení fosilních druhů do rodů. Výsledky studie by autoři přesto rádi využili k analýze dynamiky biodiverzity, eventuálně i pro předpověď jejího vývoje. (Science 300, 1133–1135, 2003)

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...