Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Co lze vyčíst ze stop

Příklad využití biomechaniky v kriminalistice
 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 255, 1998/5

Asi před dvaceti byli v osamělém domku na kraji vesnice zavražděni dva lidé. Vrah stavení zapálil a utekl přes čerstvě zorané pole, kde zůstaly zřetelné stopy běhu a chůze. Přímo na místě činu se žádné vyhodnotitelné stopy nenašly, ale v okolí zůstala zachována „pěšinka“ (stopy chůze). Kriminalisty čekal nový úkol, zjistit toho co nejvíce s využitím biomechanických metod. Právě biomechanická analýza stop chůze a běhu v tomto případě odhalila některé tělesné parametry pachatele (výšku, hmotnost), a navíc defekt chůze (pachatel kulhal). Tyto informace podstatně přispěly k odhalení a usvědčení pachatele.

Biomechanika zkoumá strukturu i mechanizmy chování živočichů a na jejich hybnost aplikuje zákony mechaniky. Využití biomechaniky v kriminalistice je závislé především na samotné stopě, zda má v sobě zřetelně zakódovanou informaci o pohybovém aparátu pachatele (popřípadě jiných osob na místě činu) či o pohybovém chování pachatele (a jiných osob, účastníků trestného činu).

Kriminalistická biomechanika se uplatňuje zejména v těchto oblastech:

  • teorie a praxe stopy, identifikace a technické metody,
  • dopravní služba,
  • teoretické a metodické základy speciální pohybové přípravy.

Aplikace biomechaniky byly zatím nejvíc rozpracovány v oboru kriminalistické trasologie (nauky zkoumající zobrazení stop), což je dáno jednak tím, že na místě činu se trasologické stopy pachatele teoreticky musí vyskytovat v 95,5 % případů, jednak tím, že parametry chůze lze velice dobře měřit, vyhodnocovat a čerpat z nich informace.

U trasologické stopy se sledují znaky geometrické (informují například o výšce pachatelova těla), kinematické (informují o rychlosti a charakteru pohybu) a dynamické (informují o pravděpodobné hmotnosti pachatele, popř. o tom, zda pachatel nesl nějaké břemeno, ve které ruce ho nesl a jak bylo asi těžké).

Geometrické znaky

Patří k nim hlavně prostorové uspořádání (délka, šířka, plocha a hloubka stopy) a prostorové vztahy mezi stopami. Objasňují se vztahy mezi krokem a tělesnou výškou osoby. Mezi základní charakteristiky geometrických znaků biomechanického obsahu trasologických stop patří:

  1. délka a šířka stop obuvi a bosé nohy,
  2. délka kroku pravé a levé nohy a délka pravého a levého dvojkroku,
  3. úhel levé a pravé stopy (který svírá vnitřní tečna stopy s osou pohybu).

Z těchto informací se pomocí několika stanovených lineárních rovnic vypočítá přibližná tělesná výška. Při počítání se pochopitelně musí brát v úvahu například pevnost a členitost terénu i jeho sklon, jestli pachatel běžel nebo šel, zda nesl nějaké břemeno, jestli byl nějakým způsobem ovlivňován zvenčí.

Kinematické znaky

Kriminalisty zajímá především určení rychlosti pohybu z místa na místo a charakter pohybu. Zjišťuje se například, jak se mění délka kroku v závislosti na trénovanosti chodce, na charakteru terénu apod. Funkční závislosti musí být opět jednoduché, rychle využitelné, a přitom dostatečně přesné, aby mohly sloužit v praxi. Vstupní proměnné musí být měřitelné přímo na trase, kudy pachatel šel.

Pravděpodobnou rychlost běhu nebo chůze je sice možné vyjádřit značně složitými vzorci (exponenciální nebo algebraickou funkcí), ale ty jsou těžko použitelné v praktické činnosti. Rychlost pohybu můžeme vyjádřit i graficky.

Dynamické znaky

Především jde o hmotnost, která spolu s výškou vytváří představu o pravděpodobném tělesném typu pachatele. Odhad hmotnosti však nebyl dosud v kriminalistice vyřešen. Například různé metody odhadu hmotnosti podle hloubky vtisku stopy se zatím moc neosvědčily, spolehlivější výsledky přinesly pouze experimenty s otiskem bosé nohy.

Hmotnost lze zatím určit jen zhruba, podle jednoduchého lineárního vzorce. Přesnější určení je zatím ve stadiu výzkumu a prověřování.

Biomechanika se v kriminalistice využívá nejen v trasologii, ale i při analýze ručního písma či při posuzování různých zranění pohybového aparátu. Pomáhá při rozhodování, zda byl úder pachatele smrtelný, jak dlouho oběť přežívala nebo který útok byl primární a který následoval až po něm.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Jiří Straus

Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc., (*1954) vystudoval matematiku a tělocvik na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze. V současné době pracuje na katedře kriminalistiky Policejní akademie ČR v Praze, specializuje se na kriminalistickou techniku, kriminalistické expertízy, soudní inženýrství a ve vědecké oblasti je orientován na forenzní biomechaniku.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...