Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Evoluce pohlavních chromozomů

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 176, 1999/3

Pohlavní chromozomy, určující pohlaví jedince, vznikly v evoluci nezávisle na sobě několikrát. Přesto však mají mnohé společné vlastnosti. To znamená, že na ně při jejich utváření působily podobné síly. Zdá se, že za evolucí pohlavních chromozomů stojí konflikt mezi zájmy samců a samic.

Představme si nějaký gen velmi výhodný pro samce, avšak nevýhodný pro samice – například gen pro pestré zbarvení. Z hlediska přírodního výběru je takový gen obecně nevýhodný, nicméně u samců nad touto nevýhodou převažuje výhoda většího úspěchu při získávání samic, a tudíž většího množství potomků (viz Vesmír 75, 443, 1996/8). Nejlepší by bylo, kdyby se takový gen a jiné podobné mohly vyskytovat pouze u samců. Toho lze dosáhnout umístěním těchto genů na chromozom, který nerekombinuje s příslušným párovým chromozomem (neobsahujícím pro samice nevýhodné geny), a tudíž se nedostane do samic. U pavích oček se skutečně zjistilo, že většina genů odpovědných za vznik ornamentů na těle samce je ve vazbě s lokusem určujícím pohlaví, který leží na chromozomu Y. Takový nerekombinující chromozom však podléhá velmi velkému počtu mutací, jež jeho geny znehodnocují. Proto je i u samců důležitý onen druhý chromozom, který může u samic, kde se vyskytuje ve dvou kopiích, rekombinovat a tak zabraňovat vzniku mutací.

V tomto případě je tedy heterozygotní sestava pohlavních chromozomů (XY) charakteristická pro samce a homozygotní sestava (XX) pro samice. S takovou situací se setkáme například u savců. V přírodě však existuje i případ opačný (například u ptáků), kdy homozygotní sestava pohlavních chromozomů (ZZ) určuje samce a heterozygotní sestava (ZW) samice. Science 281, 2004, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...